Diskuze : Záliby : Manželské etudy

Dokonce musel tehdy třeba i roky pracovat pro určitý podnik, pro který se vyučil. Můj otec,když už měl manželku a děti, se snažil sehnat práci, kde by mohl pracovat poblíž, ale Pozemní stavby, pro které se vyučil, ho prostě nepustily. Takže v našem ranném dětství jezdil domů z ubytoven jen na víkendy, a mamka byla na 3 děti přes týden sama. Dokonce i když si táta přivedl do podniku náhradníka, kamaráda, který měl zájem tam pracovat, tak nebyl "propuštěn". Náhradníka teda vzali Otci se podařilo uvolnit, a najít si práci v blízké fabrice - být denně doma -až po třicítce, když nám už bylo 9 a 7 let.

"negativní jevy, které leckdo používá (a už minulý režim používal) jako argument proti současnému systému."

já ne já to jen konstatuju, nedávám to do souvislosti s voláním po minulém režimu, to fakt ne

" i dneska existují mladí, kteří skončí v neuspokojující práci proto, že jim nic jiného nezbývá"

Neuspokujující práci dělá nejspíš naprostá většina lidí na světě. Mladých, starých a platí to cca od staršího paleolitu až dodnes, takže zrovna tohle není úplně měřítko.....

Ropucho, já znam děti i z bublin, kde za covidu přestal kluk chodit na ucnak a rodiče ho poslali dělat na stavbu v 15 letech a děla tam už třetí rok

"Jen jsem chtěla poukázat na to, že frustrované mladé produkuje i současnost, i když trochu jinak."

Bohužel. Včera jsem poslouchala v rádiu nějaké statistiky a jak psychiatrie praskají ve švech, plus jaké jsou ty hlavní diagnostiky - to je tak strašlivě smutný a alarmující Mám dvě děti, úplně mně zatrnulo, že by se nám to mohlo stát

A přitom ty mladé nikdo nezavře za příživu, nemusejí do Bartolomějské k výslechu, nikdo je popotahuje za četbu Kundery nebo Škvoreckého, není problém, že poslouchají "Plastiky"