Diskuze : Hlavní : Děti a sport

Půlko,
tak my bydleli ve Strašnicích, Gutovka u nosu, Malešický park coby kamenem, busem kousek do Záběhlic i do Hostivaře. Což druhostupňový děti fakt v pohodě zvládnou. Možná, že v zimě byli víc u někoho zalezlí u compu, ale jaro až podzim byl syn věčně někde v tahu. Navíc měli ve zvyku lézt v noci přes plot do školní zahrady, která byla poměrně velkorysá.

Já se potřebovala na tom hřišti učit, protože jinak jsem pracovala a po nocích psala diplomku, takže při venčení dítěte to byl jediný rozumný čas. V létě to bylo na lavičce na hřišti super, ale v zimě to byl prostě očistec. Měla jsem teplé oblečení i termosku s kafem, ale jak jsem si sedla se skripty, tak jsem promrzla na kost. Navíc jsem měla hrozně málo času na spaní a neustále se budící dítě, takže jsem byla pořád k smrti nevyspalá a tím víc jsem promrzala. No hrozný zimy to byly, ale když nad tím tak přemýšlím, tak za to to město třeba ani úplně nemůže.

V Holešovicích jsem měla pocit, že fakt nic. Chodila jsem s batoletem skoro každý den do sauny, protože jsem nevěděla, co už. Mám na to hrozný vzpomínky, ale to teda asi taky může být tím, že to bylo hrozný období v osobní rovině a město za to nemůže, ale jen se mi to slilo v jedno.

Půlko, i ve městě to jde mnohem déle... když byl syn menší, tak lezl po hřištích a jezdili jsme na koloběžkách a na kole klidně v listopadu, nebo v lednu...pokud není náledí, vánice, nebo slejvák, tak se dá provozovat ledacos...

Půlko, také si myslím, že lze mnohem déle. A to jsme jižní část Prahy, velmi zelená čtvrť.