Diskuze : Zdraví : LMD a hypoaktivita

Ahoj Vilmo,
na otázku, jestli se to věkem lepší, neumím jaksi odpovědět.
Záleží vždycky i na mojí náladě, jak moc jsem schopná syna zvládnout. Někdy prostě jsem vyčerpaná a mám ho plný zuby ) a pak mám pocit, že se nic nezlepšilo ani o krůček.
Opravdu mě hodně unavuje to jeho neskutečné lpění na určitém tématu. Mele o tom pak pořád dokola a člověk toho má DOST.
Moc si neuvědomuje, že to ostatním může vadit. Když mu to člověk dá najevo, je na něm vidět směsici vzteku a ukřivděnosti - tak silnou, že ani ve svém věku někdy nevydrží a má slzy v očích - ale není to "jen" lítost, ten vztek hraje hodně velkou roli!
Z tématu nejoblíbenější společenské hry, o které mluvil posledních 4-5 měsíců přešel někdy v říjnu na téma "hadi".
O ničem jiném se s ním vpodstatě nedá mluvit. Občas je to i poučné, něco se dozvím, ale převážná většina času je vyplněna větami typu: "Mami, že jsou roztomiloučký!"
"Mamí, a kdy půjdeš na teraristiku? A proč tam nechceš chodit se mnou?"
"Mamí, a proč si toho hada nemůžeme pořídit domů?"
"Až budu velkej, budu mít plnej barák hadů."
"Mamí, až půjdeš na teraristiku, dáš si hada kolem krku? Proč ne? A čeho se bojíš?"
... "Mamí, ty jsou roztomilý, viď?" A ZNOVA DOKOLA.
Někdy mám pocit, že budu vraždit, ale jinak se mi moc nedaří s ním SDÍLET, tak raději zvládám JEHO téma. Otázka je, jestli stejně necítí moje pravé emoce a třeba o to víc neopakuje.
Nedávno jsem četla něco o aspergerově syndromu. Nemyslím si, že by ho měl... ale ten příznak - setrvává až obsesivně u tématu a nevšimne si, že nezajímá ostatní - je naprosto stejný.
Pomoc, potřebuju trpělivost!!

To je můj syn před 2 rokama. Teď je v první třídě, učím ho doma, i proto, aby ho ostatní děti a učitelka nesežraly. On je hodnej, ale zoufale nepraktickej, má i dyspraxii, dysgrafii. Ale je chytrej, asi se i někdy vybičuje. V plaveckým kroužku uplave jeden bazén zatímco ostatní uplavou 3-4 Když někdy jde do školy, tak děti už píšou a on si zavírá penál)))

marcelo-neboj...mám jednoho hypoaktivce doma,teď je ve třetáku na střední a děcka ho docela braly a berou

Dobrý večer, mám syna 4 roky. Domnívám se, že má ADHD s hypoaktivitou, alespoň se mi tak jeví. Všude na internetu jsem sháhněla informace na hypoaktivitě, ale nic moc konkrétního jsem neobjevila. Synovi vše trvá hrozně dlouho, oblékání, a o jídle raději ani nemluvit, drží lžíci, kouká kde co lítá a nejí, pořád si s něčím musí u jídla hrát, nevím, jak s ním mám pracovat, je zároveň hrozně tvrdohlavý, když se snažím ho něco učit, nechce a všechno bojkotuje. Někdy je to o nervy, mám ještě mladšího syna a to je úplný opak. Říkám si, co ho v dnešním uspěchaném životě asi čeká, hlavně ve škole, děti jsou někdy hrozně zlé, aby mu to nenechalo šrámy na duši.

Já vím a určitě už v tomhle věku měnit réžim dítěte s takovým postižením by bylo hrozné. Myslím, že tak je to dobře. No moji rodiče se také rozvedli z důvodu tátových nevěr a matka nás nechtěla k němu dávat, že má jinou ženskou a chtěla, když se náhodou setkáme s ním u babičky, abychom mu vykaly se sestrou. Co dělala za zle, když si táta vzal jednou k sobě moje děti na týden, že přeci nenechám je tam takové ženské atd. Ona mě právě dala i ve 13 letech na výchovu k matce od táty, s tátou jsem navázala pak velmi dobrý vztah, ovšem horší je to nyní s mámou, jo měla jsem se tady velmi dobře, ale nemůžu na to zapomenout. Dítě potřebuje tu mámu právě v období puberty asi nejvíc a babička mi to velmi nahradila a hodně na ní stále vzpomínám, chybí mi velmi což se o mámě říct nedá. Tak jsem si zas vytřepila trochu víc pusu.