Diskuze : Zdraví : Dásně - paradentóza

To je mazec, mně muž objenávat moje doktory tak se propadnu hanbou. Bohatě mi stačí když to dělá moje babička, ale ta má na to aspoň nárok bo je jí přes 80. Je to neskutečně trapnej pocit, přála bych ti to někdy zažít.

Můj muž taky nebyl u zubaře co ho znám (13 let), závidím mu jeho chrup bo já musím chodit často, ale nepůjde na kontrolu no tak on bude ten co nebude mít čím kousat když na to přijde, ne ?

pohádala? Snad stačí o tom normálně mluvit, klidně opakovaně. Hádat se? Nemůže proste být vždy po mém. Taky nepředpokládám, že mi partner bude stanovovat kdy půjdu na gyndu. Jasně že je v pořádku snažit se druhého přesvědčit, ale dávat ultimata protože nejde na kontrolu po zákroku? Vydírat? Asi jsem z marsu. Nikdo mě neřídí a žiju.

Jak jsem psala, manžel se bál, nechodil.
Hledala jsem kliniku, kde ošetřují i v hypnóze (i kvůli ALE ÚPLNĚ hysterickému dítěti) poměrně dlouho a našla. Nakonec to manžel zvládl bez hypnózy, to jen strach měl velký oči.

A následně byl rád, že je někde registrovaný, protože nebyl problém sehnat rychlé ošetření, když se mu objevil zánět, který končil až pod okem, začalo to odpoledne a do rána už měl i horečku.

Mar-Mar, já myslím, že tady proti objednání chlapa k zubaři jsou hlavně ty, jejichž muži tam jsou schopni jít sami a pak to vidí jinak. Nevěřím, že kdyby jejich manželé měli paradentózu, že by si řekly, že je to jeho věc. Myslím, že většina by se s ním minimálně pohádala

No, mně připadá třeba ujeté se informovat u manžela, jestli můžeme jít na nějakou akci. Když se nějaká akce naskytne, domluvím to, ale počítám s tím, že tam třeba nepůjde. Kdybych měla čekat, na čem se domluvíme, sedím celé dny doma a nejedu ani na nákup a k příbuzenstvu. Prostě mu oznámím, že akce probíhá tehdy, že já jdu a on může taky. Někdy zůstane doma, někdy jde. To, že někde řeknu, že přijdeme, mu nevadí, pokud se mu tam nechce, omluvu mám na starosti já
A k zubaři ho teda radši přinutím lstí než aby byl bez zubů.