Diskuze : Hlavní : Montessori škola

Podle poctu deti, co se kazdy rok do alternativ treba vPraze nedostanou, je jich proste malo. A navic to, ze se skola objevi na seznamu neznamena, ze to musi skvele fungovat.

tato konkr.organizace,kde celodenně hlídají děti od půl roku do 4 let+provozují kurzy plavání pro děti,kurzy pro těhotné atd.,své zaměstnance do zahr.na školení opravdu neposílá-nikdo z nich neumí tak dalece cizí řeč,a aprobované učky to skutečně nejsou a o granty žádají a dostávají je,jinak by prý ani nemohli existovat.Znám tento personál víc než osobně.

čemu se divíš,je to tak. celé to "divadélko" zastřešuje 1 vš kvůli předpisům,či zákonům a jinak ty holky jezdí na kursy montesori do brna.
V soukr.školkách a jeslích zdaleko nejsou jen aprobované učitelky,jen to musí někdo s odb.vš papírově zastřešovat

Aleno,

nemyslím, že alternativních škol je málo. Spíš o nich lidi málo ví. Nejen o jejich fyzické existenci, ale i o tom, jak fungují. K mnohým alternativám panuje nedůvěra, protože se od klasiky tak strašně odlišují, že si málokdo dokáže představit, že to může fungovat. I běžná domácí škola a mnohé komunitní školy domškoláků mají ze všeho nejblíž ke klasické škole, v lepším případě k projektovému vyučování nebo integrované tématické výuce, což jsou ale metody aplikovatelné i v běžné ZŠ, pokud máš ve třídě těch 15 - 20 dětí a ne 30.

Jinak třeba Začít spolu je dobrá alternativa někde mezi Montessorkou a klasikou a těch škol mi podle seznamu nepřijde až tak malý.

Montessori škol je asi o třetinu méně (mapa), přitom se o Montessori mluví a píše asi víc. Bohužel často v negativním kontextu, jak se tam děti nic neučí, jen si hrajou a válejí se po koberci, což je obraz těch zařízení, které si z Montessori vzali právě jen ten koberec a pomůcky.

maargitt,

no právě, není to klasická Montessori, takže ten režim tam je...a jak píšeš, i ty pauzy jsou organizované, což právě v klasické Montessorce skoro není. Tam máš ranní elipsu a pak výkladové chvilky pro menší skupiny (většinou podle ročníku, kdy ostatní pracují samostatně). No a pak ty výchovy.

V běžné Montessori není potřeba přestávek v učení, protože dítě si udělá pauzu kdykoliv to potřebuje, přičemž klidně může v "hodině" hrát hru, číst si zcela mimo výuku, protáhnout se...

No a v tomhle režimu prostě děti s poruchou pozornosti fungovat nemůžou. Přesně, jak píšeš, často se zasní, pozornost se snadno rozptýlí, je nutné je často k činnosti vracet...a na to je potřeba ten malý kolektiv, aby se to dalo ukočírovat, případně ten asistent, protože v jednom člověku ta větší skupina ukočírovat nejde, ale je ti dost k ničemu Montessori pedagogika jako taková.

Montessori prvky, jestli dobře chápu, tak u vás především práce na pomůckách, je prostě něco jiného. S pomůckami operuje i činnostní učení, které já hodně využívám v běžné třídě. Pro děti s poruchou pozornosti je dobré i zážitkové učení, proto třeba ten Waldorf, který je asi nejvíc multisenzoriální z těch metod, co se o ně víc zajímám. Ale holt Waldorf je specifický, takže i když je pro mnohé děti tou nejvhodnější alternativou, mnozí rodiče ho nedají (jako třeba já).

Pro mě byla Montessorka především o týdenním plánu a naprosto rozdílné náplni těch plánů i v rámci jednoho ročníku. Učitelka nemusela řešit žádné házení aktovkami nebo židlemi, protože každé dítě mělo náplň činnosti podle svých potřeb a schopností a právě vytvoření plánu dítěti tak, aby mu sedl, bylo to nejpodstatnější a nejnáročnější pro učitelku. Měla jich ve třídě 15 - 20 od první do páté třídy, byly vedle sebe dvě takové třídy propojené společnou místností, plus k tomu učebna na angličtinu, kam chodily děti podle ročníků z obou tříd (to byl snad jediný pevný bod, kromě té jedné velké pauzy pro malé a dvou pauz pro velké). Každé dítě pracovalo podle toho svého plánu, občas se na nějakou činnost sešly v rámci třídy skupinky podle ročníků, občas něco dělaly obě třídy společně, ale nevím o žádných problémech s chováním v době vyučování. Jen ten druhý rok byly nějaké problémy v družině, kterou měly Montessorácké děti oddělenou, kde byla vychovatelka, co se jim to snažila příliš organizovat. Tak tam některé starší děti zvyklé si svoje činnosti organizovat samy prý "zlobily".