Diskuze : Hlavní : Život s cizincem

Rachel - Já to mám stejně jako tvůj muž. Chleba pro mě není pečivo (vím, že se peče ).

Lisko...kdyz se nase male dite zacalo vyjadrovat, usoudil muj manzel, ze na nej zacne mluvit cesky. Prece jen par slov umi a docela rozumi.
Takze dite mu neco podalo a on odpovedel tekujiii /dekuji/....hele, trvalo mi par mesicu, nez jsem to dite odnaucila. Rikalo to porad stejne jak tatinek, ac jsem se ji to snazila zu od sameho zacatku rikat spravne.
Od te doby verim tomu, co mi rikala kamaradka, ze by se nemelo rikat materska rec, ale otcovska rec. Pry dite prejima jazyk od otce. Sama je toho prikladem, kdy na ni italsky otec /matka Nemka/ mluvil nemecky. /Zili v Nemecku a ona se i v Nemecku narodila a chodila i do skolky/. Kdyz sla do skoly, byla ihne zarazena do kategorie blb cizinec, neb rikala spatne cleny a podobne....presne kopirovala otce.
Takze si nezahravej, aby tve deti nemluvili spatne cesky

madelaine - přízvuk má docela silný. A nevím proč, nedokáže vyslovit "ou". Třeba slovo kocour je pro něj "kocůr". A slovo "prasa" (samička od prasete), které můj manžel vymyslel, už u nás zdomácnělo.

tak můj muž, když se řekne "pečivo", tak tím myslí rohlíky nebo housky. Kdežto já pod "pečivo" zahrnuju i chleba. Zjistila jsem to tak, že když jsem mu říkala "kup po cestě domů nějaký pečivo na ráno", tak zásadně přinášel bílé. Bylo mi divný, že nikdy nekoupí chleba :D