Diskuze : Ostatní : Tradice, zvyky, obyčeje - ostatní

"To byla totiž odpověď číšníka v restaurace, jaký druh vína mají "

Stáňo, však to je přesně ono, co popisuji, to byla standardní odpověď nejspíš po celou socialistickou éru
Já to jako dítě brala za své, že víno je buď bílé nebo červené a více se nerozlišuje.
Ještě dlouho po revoluci se dělaly vtipy na adresu "Pražáků", kteří nerozeznají víno a vinař jim může podstrčit cokoliv.
Teprve posledních možná deset, dvacet? let je myslím všeobecným standardem mít o víně povědomí.

Z rozdělení vína na červené a bílé měli šok zahraniční bossové v devadesátkách, kteří koupili firmu, kde jsem pracovala.
To byla totiž odpověď číšníka v restaurace, jaký druh vína mají

Jasně že jo
Jednak jsem slavící typ, ale hlavně muž je Martin
Slavíme už jen jídlem, dřív jsme jezdívali na Loučeň, na lampionový průvod za sv. Martinem, ale už jsou děti velké, tak to není ono
Ale martinské menu je u nás skoro na úrovni štědrovečerní večeře
Máme husí jatýrka na víně s brusinkami, na toustíku (vykrajovátko husa), pak husí kaldoun s knedlíčky a nudlemi, pečenou husu, červené zelí s brusinkami na červeném víně a bramborové špalíky a na závěr martinské rohlíčky víno nepijeme, jen z něj vaříme (a ani ne z martinského)
Jinak teda z té jedné husy máme jídlo na několik dní a sádlo na několik měsíců peču podle florentýny cca 5 hodin, milují to u nás všichni už se těším

Teda nejsem zadnej etnolog, ale zrovna svatej Marin se mi jako vystouranej odnikud tah obchodniku nezda

"mladém víně jsem nikdy neslyšela, až v poslední době"

O mladém víně jsem slyšela od kočárku. Jsem z Jižní Moravy a vždycky se rok točil takto: plesy, Velikonoce, "rodáci", burčák, mladé víno, Mikuláš, Vánoce. A znovu dokola.