Názory k dotazu Afekt

Dobrý den, jsem strašně ráda, že v tom nejsme sami. Mám dceru 16 měsíců a už 2 měsíce mívá takovéto afekty, kdy si lehne na podlahu a přestane dýchat a začíná modrat. Byli jsme u doktorky, říkala, že jo to normální. Vždycky k tomu má pro ni asi velký důvod, ale já nejsem při každodenních kompromisech schopná odhadnout, kdy bude takovýto afekt následovat a predejít tomu. Zajímalo by mě, jestli opravdu z toho do těch tří let vyrostou nebo to může mít nějaké pozdější následky. Díky

Já mám doma taky vzteklounku:-)Od malička staví "mosty"-prohýbání do oblouku, v 11.mwsíci začalo bouchání hlavičkou o zem, o zeď, vztekání na zemi a někdy i bez dechu...dnes to dělá minimálně, protože tím nikdy ničeho nedosáhla a já jsem si vždycky stála na svém. Nos jí odsaju klidně za pomoci druhé osoby několikrát denně a může zuřit jak chce:-)Zrovna tak nakapu do nosu, vyčistím zuby, zlozvyky zavedené třeba v nemoci, nebo prostě tak nějak přirozeně plynule během vývoje odstraňujeme dnes z hodiny na hodinu-dřív to trvalo třeba dva dny průběžného zuření, dneska je to otázka maximálně hodiny a přejde na mnou daný systém.Můžu vás uklidnit, že děti modrající, zuřící, mlátící hlavičkou o cokoliv apod. nejsou vyjímkou, jsou to vesměs děti, které mají silnou osobnost a hodně energie, což je dar, pokud tu energii a osobnost usměrníte správným směrem. Jediná cesta je nikdy nedělat zle zbytečně nebo bezdůvodně, ale pokud je to v jeho prospěch, prostě neustoupit-on to vycítí, to odhodlání pramenící z vašeho přesvědčení, že toto je pro něho nutné a dobré.Pokud byste ustupovali, stane se z něj odporný sprateček a bude moc zle.Dcera má ke mě strašně hezká vztah, neustále mi vyjadřuje lásku a náklinnost a vždy tak činí po tom, co prosadím svou-vždycky se uklidní a je mnohem spokojenější, prostě potřebuje stanovovat hranice,cítí z toho můj zájem a péči a respektuje mě.Já ji zase respektuji v tom, že jí neomezuji v ničem, co není pro ni špatné a snažím se s ní trávit čas hraním a aktivně, ale pak ji taky motivuji hrát si sama, beze mě.Pokud syn má takové záchvaty, že ztrácí vědomí, pak bych se určitě být vámi nebránila nějaké poradě s odborníkem a přečíst si nějakou literaturu taky není na škodu-jak se říká-nač vymýšlet již stokrát vymyšlené a vyzkoušené.Ale obecně platí, že děti provozující tzv"hysterický oblouk"-to je odmala vztekání a proháýbání do mostu, které může skutečně vést až k modrání a ztrátě vědomí nejsou zvláštností a pokud to zvládnete uřídit, pak jsou velice schopné, živé a šikovné v pozdějším věku.Pokud ne, je to karastrofa hlavně pro ně samé a jejich rodinu. Takže neustupovat, ale taky zbytečně neuzurpovat.
Pro doplnění-moje dcera má 18 měsíců a také jí ještě nos odsávám, smrkat ještě neumí a jistě se to časem naučí, ale do té doby je odsátí výborná pevence třeba zánětu středního ucha, několik hodin potom může krásně áchat a neteče jí z nosu a já jí ten nos odsávat prostě budu, dokud nebude opravdu dobře smrkat.

Dobrý den,mám podobný problém.Nejmladší syn -2roky-se vzteká (ať už mu někdo něco sebere,i když neprávem nebo když dostane trochu na zadek)a nenadechne se až začne modrat. Většinou postačí voda,ale už 3x se nám stalo,že ani po vodě se nenadechl.Začala jsem mít strach,třásla s ním a za nějakou chvilku se nadechl,ale bojím se,co když se jednou nenadechne vůbec? Mám ještě dva kluky (8 a 5) a u nich jsem to nikdy nezažila.Poradí někdo z vlastní zkušenosti nebo se mám obrátit na lékaře?Předem děkuji