Názory k dotazu Jak na manžela po dvacetiletém manželství

Hezký večer, musím reagovat na trable zmíněné paní. Podle mého názoru se nejedná o délku manželství, ale o to, že žena je úspěšná, je osobnost, je pěkná a muži jí obdivují. A tady je podle mého názoru kámen úrazu, protože muži tento typ žen velmi obdivují, ale doma chtějí husičku, která je bude bezmezně obdivovat a poslouchat je a její samozřejmostí je, že vaří pere, vaří a uklízí. Vážené dámy!!!! Dávno je pryč čas, kdy muži vydělávali peníze a ženy je kvůli tomu obdivovaly, posluhovaly jim cítili se podřadné! Osobně jsem vdaná šest let, a oba jsme osobnosti a osobně si občas doslova ´vjedeme do vlasů´ kvůli postavení v rodině. Samozřejmě jsem matka a tuto roli zastávám stoprocentně a bez výhrad! Ale každý pán má také ruce, stejně jako my a občas si tu večeři nebo oběd může udělat sám. Nemám pravdu? Muži naši milovaní? Občas se chytněte za nosánky! Zdraví Dita

Nevím, zda-li mám právo Vám radit, ale pakliže budete o můj názor stát přečtěte si jej.I když bych to nemusela přiznat, mám za sebou teprve 10 let společného života s manželem a zažila jsem něco podobného a vlastně dvakrát.Jednou jsem to prožívala se svojí maminkou, která má za sebou již 30 let manželství a podruhé já sama na vlastní kůži.
Odpověď kterou jste dostala od paní Elen je skutečnost.Máte opravdu tři možnosti.A jelikož od manžela nechcete odejít (což vidím jako rozumné, pakliže vám za to manžel či rodina stojí, přeci neodejdete z boje bez boje, navíc jste-li energická žena) takže dvě.A jelikož říci chlapovi, pakliže uděláš tohle, bude následovat tohle, je ve většině případů jako házet hrách na stěnu, máte vlastně možnost jednu.Když ty tak já taky.A je to opravdu metoda nejúčinnější.Nemá cenu partnerovi vyčítat že si Vás necení, když ostatní lidé ano.To si nejde vynutit to v něm musíte vzbudit.A jak?Tou nejúčinnější metodou kterou je žárlivost.Vy musíte v manželovi vzbudit žárlivost.Osvoboďte se od lítosti nad rozlitým mlékem, elegantně jej překročte a s hlavou vzyčenou jděte dál.Vy jste totiž Keopatra - královna a ne jenom mamka která každému posluhuje.Ruku na srdce že svému manželovi posluhujete a snažíte se mu plnit co mu na očích vidíte...takto vznikl můj i mamčin problém.Váš manžel si je Vámi jistý a čím jsme si jisti o to přestáváme usilovat a vážit si toho.Přestaňte se doma o vše starat jako doposud a zapojujte do všech činností i manžela.Dejte hlasitě najevo svou nelibost nad...například jeho neuklizenými ponožkami a neuklízejte je i kdyby tam měli ležet do soudného dne.Stůjte si za svým.Tak dlouho mu kvůli tom nadávejte, až to nevydrží a uklidí si je. Nepodávejte mu vše oč si z lenovosti řekne.Nenechte se již zneužívat.Dělejte hluchou a slepou v rámci možností samozřejmě.Nebo řekněte a ty mi snad uklízíš moje ponožky?Dívejte se na něj s okatou nechutí a despektem když bude dělat něco co se vám hrubě nelíbí.Nebojte se pohádat a říct nahlas co si o tom myslíte.Pro děti je to také důležitá škola života-dáte jim názorný vzor, že si žena nemá nechat vše líbit.Začněte se starat o svůj vzhled, šatník, mobil...začněte přijímat nabídky Vašich kolegů ve vší uctovisti samozřejmě.Nezapomeňte se na tuto schůzku pořádně namalovat, navonět, obléci-nejlépe nezvykle, jinak než jindy.Musíte prostě v manželovi vzbudit žárlivost a tím i zájem, musí ztratit dojem že jste doma součástí jistého invantáře, musí získat pocit že už o něj nestojíte jako dřív a že nebude-li on bude jiný, že o muže nouzi nemáte.Ale zároveň v tom všem v něm musíte navodit pocit, že změní-li své chování k vaši libosti není nic ztraceno.Vše naoko samozřejmě a s ženským tatktem.A pakliže Vás manžel stále miluje což asi ano jen v sobě potřebuje tento pocit znovu objevit, začne se o vás zajímat sám.Neskončete tuto hru příliž brzy,ani příliž pozdě na to máte ženskou intuici a nikdy nikdy neprozraďte že to byla jen hra.A zabere to uvidíte.Naoko ochlaďte své city vůči manželovi.Já jsem si posílala sama sobě sms večer u televize, pak jsem se u jejích čtení na ně přiblble usmívala (tohle vše musí manžel vidět jakoby náhodou nesmí být nic okaté) a hned je vymazala.Také jsem neustále chodila s mobilem u sebe, skočila po něm jakmile mi přišla sms.Snažila jsem se navodit dojem že mi píše nějaký neznámý a že je to tajné.Tajemně jsem se tvářila.Měnila jsem své letité názory v debatách kterých se účastnil můj muž. Velmi mile jsem se chovala k ostatním mužům.Také jsem po návratu ze schůzek s příbuznými se šla osprchovat a večer ho odmítala s tím že jsem již unavená.Samozřejmě jen občas, muží mají své potřeby které jim není radno často odpírat...a najdnou přišly otázky typu a kde jsi vlastně byla...a proč jsi tak zvláště učesaná a proč jsi tak moc navoněná a kdo ti píše tu sms a proč ti pořád někdo píše a co ti píše a kdy se vrátíš...a to už se blížíte cíli.Víte člověku se to těžce přiznává, ale tento problém jsem si způsobila sama.Je vlastně i nutná jakási změna ve vaší hlavě, člověk se musí zbavit závislosti na manželovi a naučit se volně, z plných plic svobodně dýchat.Sám za sebe a bez ohledu na druhé.Vy musíte vykročit jako královna, chovat se sebevědomě jako královna která dobře ví, že je krásná,všemi milováná a obdivovaná.I nádobí se dá mýt s grácií...Zejména v delším manželství jsou muži zvyklí na určité pohodlíčko a za strachu že by o něj přišli se probudí.Nebojte.U maminky byla i nevěra. Dnes jí táta nosí květiny.Mě můj manžel vytkl snad vše na mé povaze i zevnějšku (včetně mých kil), dnes mi stříhá srdce z papíru...zní to jako pohádka vím.Ale funguje to.Ale pozor už vždy si musíte hlídat aby vše nespadlo do starých kolejí.Tato odpověď je asi velmi dlouhá a složitá, ale život není jiný.Za srdce Vás zdraví Jana