• |
28.8.2006 9:28:03
Již bylo dokázáno, že chováním se žádné dítě nezkazí. Děti u "primitivnějších" národů, kde je matky neustále nosí při sobě, jsou mnohem klidnější a rozhodně ne rozmazlené. Vaše holčička byla mnoho měsíců ve Vašem bříšku, tedy stále s Vámi v kontaktu, příjemně houpána a teď si má poradit s velkým světem. Je to pro ni šok a Vy ji máte pomoci se s tou změnou pozvolna vyrovnat. Takže CHOVAT, NOSIT, KRMIT, kdykoli to potřebuje. Jinak z ní bude ustrašené, ukřičené dítě. Zatím nemá vyvinutý mozek natolik, aby byla schopna se sama přizpůsobit, musí si prostě pomalu zvykat. S výchovou k samostatnosti by se mělo začít opatrně a to až asi od 4 měsíce věku. Do té doby je pro děti jediný velký úkol a to růst. Nemám to samozřejmě jen ze své hlavy. Zkuste si sehnat knížku Nejšťastnější miminko v okolí od světového pediatra Harveye Karpa. Je bezva a mé zkušenosti jeho poznatkům odpovídají. Ušetří Vám nervy.
Kristina |
• |
13.4.2006 22:10:14
Ahoj Světlano,
jako bych četla o naší malé před víc jak rokem. Měla jsem pocit, že to dítě "nešlo odložit" buď spala, nebo se chovala. Prostě neexistovalo, že by si jen tak ležela v postýlce a já zvládla doma něco udělat. Přesto jsem se snažila dát jí hodně lásky a chovat, protahovala jsem přebalování, každý den plavala ve vaně a pak jsem jí masírovala. Taky jsme s ní obden cvičili. Prostě jsem jí už od narození musela nějak zabavit. Tento problém zmizel jakmile začala sedět a natahovat se po hračkách. Nemám pocit že se mazlí víc než ostatní děti. Mrzí mě jen, že jsme pořídili šátek až později - určitě bychom ho využili. A na prdíky krém a masírovat bříško - kdykoli bolelo. Přeju Ti hodně trpělivosti! Aťka |
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.