• |
25.3.2009 13:31:38
dobry den ja jsem prisla o praci a tyden na to jsem zjistila,ze jsem tehotna.Hrozne rada by jsem sla nekam pracovat,ale nikde me nechteji! ja nemam vubec nic.A jeste jsem se dozvedela ze po peti mesicich na uradu prace by jsem nemela dostat zadne penize.A kevsemu bydlim v jedne mistnosti.Ja si to vubec nedokazu predstavit jak to vse bude dal.A to ani nevim jak vse utahnem.myslite ze me nekdo z amestna? A ze bude lip?Nejhorsi je ze se ani netechim na miminko.S pritelem se jen hadame ze nemam praci,ze jsem nemakacenko,ale ja chci pracovat co mam delat?Poradil by mi to nekdo?Predem dekuji
|
• |
2.9.2004 18:44:34
Skromná otázka - pokud pracuju A CHCI PRACOVAT, co je zaměstnavateli do toho, jestli jsem nebo nejsem těhotná? Nemám žádnou povinnost mu moje těhotenství nahlásit. Takže za morální považuju, když mu ho oznámím dopředu tak, aby za mne stihnul najít a zacvičit náhradu (doba samozřejmě nejde napsat přesně, protože bude v každém oboru jiná). Práci jsem odvedla a úlevy nevyžadovala, do poradny jsem chodila mimo pracovní dobu...
|
• |
21.8.2004 14:55:23
Vážená paní,
z vlastní zkušenosti podnikatele jsem tuto situaci zažil. V den nástupu po podpisu smlouvy mi nová zaměstnankyně přišla oznámit, že je v jiném stavu a že jí nepřipadá čestné začít pracovat v takové situaci. Dohodli jsme se, že tedy nenastoupí (sama si to nepřála, protože měla doma ještě 3leté dítě), nicméně od té doby pro nás pracuje nárazově, její práce si nesmírně cením a stašně se těším, až uplyne bohužel těch několik let, abych ji potom určitě přemluvil k nástupu do naší firmy. Takového člověka totiž na trhu práce hned tak nenajdu. Ne kvůli své kvalifikaci (našli by se i jiní), ale především kvůli jejím osobním vlastnostem. Každý business totiž stojí a padá na důvěře. Pokud jsou vztahy na důvěře založeny, všechno funguje skvěle, pokud si lidé navzájem lžou, žádné zákony Vás před sviňárnami ostatních (stanete se totiž jednou z nich) neochrání. A pamatujte - jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá. Když budete kout pikle proti druhým, nedivte se, že budou kout pikle proti Vám. Už Vás totiž předtím poznali - když jste je podtrhla... |
• |
17.8.2004 14:37:19
Paní Řezníčková,
děkuji Vám za Vaše stanovisko. Připadá mi ale smutné, že můj názor považujete za idealistický. Pokud se podíváte, jak vypadá chování mnoha lidí, najdete spoustu podvůdků, účelového chování, lží, které vlastně lží nejsou, protože zákon to nezakazuje...a samozřejmě, že většinou je to v zájmu nějakých vyšších cílů - třeba rodiny. Dokud bude každý přemýšlet tak, že ten druhý mě stejně napálí, podvede, udělá mi to nejšpatnější, a tak musím být první a "pojistit se před tím" - nikdy se to nezmění. Tím se všechno jen prohlubuje a všichni tak mají ty "špatné zkušenosti", před kterými se musí takto bránit. Také chci říci, že pokud člověk očekává, že bude mít problémy, mít je skutečně bude. Bohužel je většina lidí naladěna silně pesimisticky a skepticky, takže si sama problémy jen přivolává. A tak to jde pořád dokola. Když se někdo chová slušně, je to často sledováno s větším údivem a někdy i úkosem, než by tomu mělo být u lidí, kteří slušní nejsou. Je mi líto, že takové názory považujete za idealistické a účelové jednání zaměřené především na vlastní prospěch je pro Vás standard. Ne, že bych sama neměla nikdy žádný problém, ale nikdy jsem jej neřešila způsobem, jaký naznačujete. Možná právě proto mám víru v to, že tak lze uspět. Přeji Vám mnoho štěstí a možná také více dobrých zkušeností s chováním zaměstnavatelů, úředníků (a nejen těch...) Mějte se krásně. Jarmila |
• |
11.8.2004 23:23:44
Milá Jarmilo,
samozřejmě vám neberu vaši idealistickou představu o vzájemné důvěře, porozumění a možnosti domluvy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zřejmě nemáte v této oblasti žádné špatné zkušenosti, což vám samozřejmě přeji. Bohužel většina tazatelů, kteří se na tuto poradnu obrací problémy mají a oprávněně očekávají, že se jím pokusím poradit a pomoci. To se také podle svého nejlepšího svědomí snažím dělat. Rozhodně autorku tohoto dotazu nenavádím k nějaké lži či podvádění. Neexistuje zákon, podle kterého by žena ihned po potvrzení těhotenství informovala svého zaměstnavatele. A tazatelka se nyní nachází v ošemetné situaci, kterou je zkušební doba a tím značná nejistota zaměstnání (ve zkušební době lze skutečně pracovní poměr velmi rychle ukončit a to i bez uvedení jakéhokoliv důvodu). O možnosti získat v době těhotenství jiné zaměstnání se nemá ani cenu dohadovat. Možná že existují zaměstnavalé, kteří dané informace nezneužijí, nechci křivdit všem. Ale dovoluji si tvrdit, že drtivá většina zaměstnavatelů pracovní poměr ukončí, aby si tzv. "nepřidělávala problémy". Přitom např. finančně to zaměstnavale nikterak nepostihuje, protože dávky, které žena v mateřství pobírá jdou ze státního rozpočtu nikoliv z peněz zaměstnavatele. Kdežto velkému počtu rodin s malým dítětem pomůže každá koruna a to včetně rozdílu ve výši peněžité pomoci v mateřství (vypočteného z příjmu) a ve výši rodičovského příspěvku (3.573 Kč!!! měsíčně). Protože se tato poradna nachází na stránkách věnovaných rodině, snažím se ve svých odpovědích respektovat i toto hledisko. Přesto si vašeho názoru cením a přeji vám, aby vás v životě potkalo co nejméně špatných zkušeností. |
• |
11.8.2004 10:25:19
Promiňte a nepřipadá Vám takové chování neférové vůči zaměstnavateli? Proč by člověk měl jen a jen sledovat vlastní zájmy a nepřemýšlet o tom,co svým chováním způsobí ostatním? Nebylo by lepší se rozumně a čestně domluvit? Pokud se takto chováme nemůžeme čekat, že se ostatní budou chovat jinak... a tak se stále podporuje a rozšiřuje nefér, nekorektní, podvodné, nečestné, lživé a podobně ošklivé klima mezi lidmi. Musím se přiznat, že některé odpovědi v této poradně se mi velmi nelíbí.
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.