Názory k dotazu Dudlík

Ahojky všem maminám.
Jsem ráda, že nejsem sama. Máme 3.týd.dcerku a do těd bylo vše super. Nakojila jsem, položila a spala 3-4h. Ale ted mi pije třeba 20,30 i 40 min a potom bych řekla že cumlá a když jí zazlobí prdík tak to je peklo. Bradavku v pusince a veškerou bolest bříška přesune do té bradavky a já rostu. A zrovna dneska jsem po dudlíku sáhla i já. Najezená,vyprděná prostě vše a pláč a stále hledá.Vždy jsem teda zkusila uklidnit a já nevím co a nakonec jsem skončili u prsa,ale pak to dopadlo škytavkou a blinkáním. Prsa bolevé a stejně po položení plakala. Tak jsem dala dudlík a jede jako ďábel.A ač bych ráda dala prso tak bych asi s kojením brzo skončila protože moje bradavky by to nevydželi. Tak držím pěsti všem :-)

Tak musím říci, že jsem podle paní doktorky asi špatná máma :)
Mojí dceři jsem dudlík nedávala a dlouho i odolávala babičkám, které ho doporučovaly. Ve dvou měsících jsme dospěly do situace, kdy jsem zhruba každou necelou hodinku dávala malé žužlat prso, protože jinak se neuklidnila. Nemohly bycho nic dělat, ani jít ven...
S těžkým srdcem jsem šáhla po dudlíku - a hele! Byl klid. Už se nežužlalo prso, v klidu se šlo ven... Během pár dní dcera poznala že dudlík asi není to pravé a celkově ho vyžadovala jen na usnutí v kočárku a potom ho vyplivla. Mnula jsem si ruce, jak je to príma.
Nastal čas, a vyrostly nám v pěti měsících zuby - od té doby chce dcera dudlík pomalu pořád. Nevím, možná je nezvyk mít v puse zoubky (jsou vážně ostré...) a dudlíkem si nějak pomáhá...
Každopádně si nemyslím, že se jí nevěnuji a že je dudlík něco moc špatného. Vím že jí budu chtít brzy z dudlíku odnaučit, ale nedávat jí ho vůbec? Vím že to jde, znám maminky, kterým vyrostly děti bez dudlíku, ale jak říkám - každé dítě je jiné. Některé ho nechce a jiné ano. Pokud ho nechce, nenutím, pokud ano...

Dobrý den,

musím říct, že mne odpověď p. doktorky trochu podráždila. Moje dcera jako malinká dudlík úplně odmítala, a já na to nejdřív byla pyšná. Pak jsme ho využili na aplikování "fialové vodičky" do úst, bylo to méně násilné a nepříjemné, než vatový tampon. Tak si na něj trošku zvykla a pak jsem zjistila, že pomáhá, když se dcera rozpláče ze spaní. Myslím si, že to není neochota se jí věnovat, ona prostě spí a přitom se jí něco ošklivého zdá, nebo já nevím. Když ji vezmu do náruče, bude plakat ještě víc, protože chce spát (zkoušela jsem to).
Teď si dcera dudlík ráda vezme, když jí ho dám, a já ji ho dávám, když řídím (vezu ji na plavání a cvičení, je to šizení dcery o pozornost?), když jdeme na vycházku (od té doby, co ho máme, se vycházky obejdou bez hysterického pláče, dcera velmi klidně v kočárku usíná), a když je unavená a já bych ráda, aby vydržela do 18.45 na koupání, protože když jde spát dřív, vstává v 5.00 ráno.
Na hraní ho nemá, usíná bez něj a nijak ho nevyžaduje, jen ji to uklidní. Proto můžu ostatním maminkám využití dudlíku v určitých situacích jen doporučit!
S pozdravem

Janka Linhartová