• |
17.2.2012 10:51:56
Dobrý den. Jsme s přítelem rok a třičtvrtě. Mě je 19, jemu 21. On navrhoval, abychom se přestěhovali. Když už jsme našli byt, v podstatě v něm bydlím já. On řekl svým rodičům, že jsme se rozešli. V podstatě ano, na 1 den, v minulém bytě mi řekl, že není připravený, a že se se mnou rozchází. Pak vyšlo najevo, že to bylo kvůli tomu, že se bál že se s ním rozejdu já, až zjistím, že nechce bydlet. Tak jsme se dali zase dohromady, protože se máme rádi. Jenže teď jsem se nastěhovala do jiného bytu já. Jsem tu od prosince a on stále ne. Nejdříve říkal, že se nastěhuje v lednu, ale stále nic. Jezdí za mnou tak 2x do týdne, aby se neřeklo. Jinak je u maminky. Budeme se stěhovat v březnu jinam. Teď mi řekl, že se nastěhuje až v dubnu, že v březnu bude jezdit ke mě jak jezdí. Protože mámě řekl, že se bude stěhovat až na konci března. Že musí mámu připravit na to, že odejde. Já už dostávám hysterické záchvaty a vyčítám mu, že tohle normální přítel nedělá. Píšu mu i výhružné smsky, pokud nepříjde. On mi ty záchvaty vyčítá. Přitom on často slíbí, že příjde a potom nepříjde. A pak se vymlouvá pořád dokola na ty samé věci, že zapoměl mobil, či že byl unavený z práce, nebo že mu není ok, že pořád u mámy musí něco dělat .. přitom já ho znám a když jsem u nich byla, tak byl vždy líný jít alespoň umýt nádobí. Já mu vždy něco připravím a on se na mě v podstatě vyprdne. Já pak brečím do postele, myslím si, že jsem pro něj nic,mám chuť si něco udělat. A když mu vyhrožuji, že pokud to půjde dál, tak se rozejdem, na to mi říká, že je to jen na mě. Místo aby říkal nééé, nedělej to, já se změním ... to už mi říkal tolikrát, že se změní. Přitom je to pořád horší a horší. POslední 4 měsíce se mnou nebyl ani na procházce, ani výletě, v kině, nikde. Vždy po práci ke mě příjde, vyspí se, pak odejde a příjde až kdoví kdy. Přitom z práce to má ke mně asi o 15 min dělší cestu než k mámě. A když už u mě je, tak si chce užít, když nedostane, tak je naštvaný. To mu také přisuzuji, že si jezdí v podstatě jen, když má chuť. Já nevím, co dělám špatně, a co mám dělat dál Já už jsem z toho psychicky na dně, rozejít se s ním nedokážu, protože ho stále miluji, on mi to říká taky, že mě miluje, ale poslední dobou mi to nijak nedokazuje, jen, že mi to řekne nebo napíše do telefonu Já si myslím, že v dubnu se nenastěhuje a bude to takhle pořád dokola, jen samé lži a výmluvy. Vážně už nevím, co mám dělat, bojím se, že jednoho dne já to neunesu a zabiju se Už jsem k tomu párkrát neměla daleko. Co mám dělat prosím.
|
• |
10.9.2009 16:08:55
U Vás platí stejná odpověď jako u Niki.
Zkusím to ještě trochu rozebrat z druhé strany - tedy z pohledu muže. Tady je to celkem jednoduché, vůbec nezáleží na tom zad je žena hezká nebo ošklivá, zda se hezky obleče nebo ne, nebo na ostatních podmínkách. Ve chvíli kdy člověk sedí u počítače a hraje hry, je víceméně mimo běžnou realitu. Ve hře má svoje kamarády (myslím tím další hráče), může si hrát na co chce - pokud je v reálu nesmělý, může ve hře machrovat, může být v reálu ošklivý, ve hře se to nepozná ... všechny negativa které v reálu má, se ve hře smažou, může si dělat co chce. Pokud navíc tráví u hry hodně času, dá se předpokládat že bude v hraní zdatný, tzn. dělá mu dobře "být dobrý", může tam být vzorem pro ostatní. Celkově se člověk stává na tomto prostředí psychicky závislý. Předpokládám že když s ním o tom budete mluvit, tak řekne "že může kdykoliv přestat" - tak snadné to opravdu není (a to mluvím jako člověk který si uvědomil že zásislý byl - a rozvedl se kvůli tomu =)). Je pro něj čím dál těžší se od toho odtrhnout. Zkuste si s ním promluvit a říct mu to přímo, chlap je stvoření nechápavé vůči ženskému naznačování a chození kolem horké kaše (vím co říkám). Řekněte mu přímo co po něm chcete a jak si představujete budoucí fungování vztahu. Buď se podle toho zařídí, nebo ne. Pakliže ne, není myslím dál co řešit - každý potřebuje životní zkušenost, aby si dal příště pozor. Případně Vám mohu poradit totéž co Niki - najděte si milence který Vás uspokojí. Budete klidnější a přitom Vám zůstane vztah s přítelem. Řešení to je také. Přeji hezký zbytek dne, K. |
• |
10.9.2009 15:19:54
Ahoj,
na tohle je těžká odpověď. Já se kdysi kvůli hraní na počítači rozváděl. Tedy rozvedla se se mnou manželka. Před pár lety jsem tomu nevěřil a víceméně viděl chybu jenom v ní (snažil jsem se vztah urovnat, ale počítač jsem si neodpustil) Jediné co můžu doporučit je rázný krok. Vás přítel si musí uvědomit že nejste hračka na chvíle kdy chce on. Můžete si s ním o tom promluvit a uvidíte výsledek, ikdyž pochybuji že to k něčemu povede. Na chvíli se s počítačem omezí a bude se snažit, ale časem se vše vrátí do stejných kolejí. Člověk se musí poučit, dostat přes prsty, aby si začal vážit toho co má. Případně Vám mohu doporučit druhu věc - najděte si milence. Pokud chcete současný vztah udržet a těch několik málo společných chvil, vycházek Vám stojí za to, najděte si někoho na sexuální vyžití. Přítele to bolet nebude, když se to nedozví, bude si dál spokojeně sedět u počítače, vy bude uspokojená a přitom bude mít stále ty hezké chvíle s přítelem =) Jako krajní řešení je potom ultimátum, ale to je zase jen na chvíli, časem by se vše vrátilo do stejných kolejí ... přeji hezký den, K. |
• |
11.10.2008 12:26:23
Ahoj Niky.Ja mám ten samí problém a už nějakou dobu hledám někoho kdo by mi s tím poradil.Není to dávno co jsem neunesla,že si radši vystačí sám a málem jsme se kvuli tomu rozešli.Nechci se nějak chválit,ale hezká jsem a sex jsem se snažila vždycky něčím oživit,tak nechápu kde se stala chyba.S přítelem jsem 2.roky a je o 6.let starší:-(Pokud dostaneš nějaké rozumné vysvětlení,tak mi prosím napíš
|
• |
13.9.2007 7:52:39
Zdravím tyto stránky a lidi co tu jsou.Už nějakou dobu hledám někoho nutrálního, kdo nezná mě ani mého přítele aby mi poradil, řekl svůj názor.
On je o 15 let starší.Mně je 21 a jsme spolu tři v pohodě roky.Polední dobou mi chybí ty maličkosti jako je pusa ráno když se vzbudíme,jdeme spát, pohlazení... On tohle nikdy moc nedělal ale přece byl čas kdy to bylo lepší.Když to neudělám já tak on taky ne.Mluvit otom moc nechce.Už několikrát jsme slyšela ať si najdu někoho mladšího, on je můj první vážný vztah ale moc ho miluju a mám strach že on už by mě spátky nechtěl.Možná trochu dětinské.Prosím Vás proto o radu. Děkuji L. |
• |
18.11.2003 13:26:28
Dobrý den,
pesimisticky naladěná, hledajíc odpovědi na své otázky, dostala jsem se až na tyto stránky, na které ani nevím, jestli můj dotaz patří. Přes rok chodím s přítelem, až poslední dobou se mi začalo nedostávat sexu, často tráví čas u počítače, dnešní metly života, navíc pracuje na směny a tak se vidíme málo.Je o šest let starší a tvrdí mi, že doby, kdy nemyslel na nic jiného, už jsou za ním, je mu 28...V mém věku mi sex jednou za týden nepřipadá dostačující, zvlášť, když to dávám najevo a on se "nechytá", nepomáhá ani sexy noční košilka...přitom si rozumíme, chodíme občas na vycházky, teď o víkendu mi pomohl vařit, je nám fajn...Až teď ty poslední dva měsíce, si nějak vystačí spíš sám, než se mnou...Kamarádka říká, že mu dělám mámu, že ta přede mnou na něj byla hnusná a on z ní byl hotovej a já peču, smažím, vařím, uklízím a co z toho? Vídám jen jeho záda u počítače a usínám ve studené posteli. Opravdu to dělám špatně? Poraďte, prosím. |
• |
30.5.2003 15:26:00
Když jsem začla chodit se svým mužem, neustále se snažil, abychom víkendy trávili společně. Byla jsem tehdy rozvedená a žila již delší dobu sama se svým 6-letým synem. On byl též rozvedený s 15-letou dcerou. Podnikali jsme různé výlety, chodili do kina, na výstavy,... Jeli jsme společně na dovolenou k moři, a tam vznikl mezi náma první spor (po půl roce). Poslední den odešel k vodě a nikomu nic neřekl. Vždycky jsme chodili společně. Čekali jsme hodinu, mysleli, že si zašel jenom něco koupit, po té jsme se dozvěděli od sousedů, že je u vody. Po návratu, když jsme známým vyprávěli zážitky, narazili i na naši hádku, jsem s úsměvem řekla, že s ním už nikam nepojedu. Čas plynul. Narodila se nám dcerka. Žili jsme odděleně, manžel jezdil jen na víkendy. I tehdy trval na tom, že na procházky budeme chodit společně. Chtěla jsem, aby aspoń jedno odpoledne šel s malou na procházku sám, byla jsem unavená, starala jsem se o kojence a syna sama. Odmítal, s tím, že chce být s náma každou minutu. Před dvěma lety jsem se k němu a jeho dospělé dceři s dětmi přestěhovala.Začali jsme stavět. Manžel je buď v práci nebo na stavbě. Pouze nedělní odpoledne jsme nechávali na společné procházky. Za celou tu dobu ji hlídal pouze dvakrát tři hodiny, sám s ní byl na procházce asi 10x a nedávno byl s ní sám celý den u svých rodičů a to vždy po hádce. Jinak ji hlídat odmítal. Minulou neděli vzal dcerku na výlet a řekl, že mě sebou nechce. Nebyla v tom žádná hádka. A teď chce s dcerkou odjet na 14 dní sám k moři. Chtěla bych jet se synem taky, ale to odmítá a odvolává se na to co jsem řekla před lety, že s ním už nikam nepojedu. Mám jet s dětma sama a on s naší dcerkou pojede taky sám. Proč se tak začal najednou chovat? Přitom se o dcerku nijak nestará.
|
• |
7.5.2003 14:24:05
Nikolko asi jsi chtela polozit tu otazku nekomu jinemu nez "me" ...pokud Ti ale muzu rict svuj nazor tak rozhodne nema cenu nejak na partnera tlacit musi to chtit sam-aspon trochu a z zenskych "figlu" bych poradila vety jako "jeee uplne vidim jak by nas syn byl po tobe.. (chytry,hodny,krasny...apod :- ) jak by mel tve oci tvuj usmev..ty budes tak skvely tata..tebe budou nase deti milovat...:-) vsak si urcite poradis :-) jinak si ale zas na druhou stranu myslim ze maloktery muzsky sam od sebe rekne TED UZ CHCI DITE..dost vahaji..takze jeste vyckej a az bude aspon trochu nalomeny tak do toho! :-)
|
• |
6.5.2003 22:19:12
Mam jednu velkou prosbu.Partnerovi bude 24 a me 25 let.Strasne moc touzim po diteti,ale on zatim ne,uz nevim jak dal,muzete me prosim poradit,co mame delat?Mockrat dekuji Nikolka
|
Další akce nalezte zde
Další recepty nalezte zde
(C) 1999-2024 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.