Názory k článku Zavedení cizího jazyka od první třídy v tuto chvíli přinese víc škody než užitku

Musí být nárok na osvobození pro deti s prislusnymi SPU. Ale některé děti sice nezvládnou základní učivo, ovšem jazyky jim jdou. Rozhodne je nesmysl kvuli pritomnosti inkludovanych deti omezovat ucivo vsem.

Chaotický ministr školství, který zná děti zřejmě jen z obrázku, vypustil na začátku léta jeden ne úplně blbý balónek (aneb něco prohlásím a budu čekat, co na to lidi) - děti by se ve státních školách a tudíž zadarmo a spravedlivě pro všechny měly naučit líp anglicky, k čemuž přispěje, když začnou dřív, tedy již v 1. třídě, nebo ideálně ve školce.

Pravil ministr, jehož ministerstvo na své nejvyšší vyhlašované pracovní pozice obvykle žádá úroveň angličtiny A1 (nekecám).

Ministrovi odporují lidé z praxe, kteří samozřejmě vědí, že angličtinu na 1. stupni obvykle nemá, kdo učit, a to kolikrát ani od té 3. třídy. Zejména na menších školách ji často učí ředitelé, což jsou ti, kdo umějí ve škole nejlíp anglicky. (Totéž, jen v horším, platí o druhém jazyku.)
No a jestli někdo umí anglicky ve školkách, tak jsou to obvykle taky maximálně ředitelé (často jediní, kdo mají ve školkách VŠ, a kterých se teď z velké části školek chce ministr zbavit, aby ušetřil jejich mrzké příplatky).

Některé školy však angličtináře mají, takže učí klidně od 1. třídy. V situaci dnešního uzavírání škol před přespolními (aneb bez trvalého bydliště nepřijímají) je běžné, že páťáci, kteří bydlí v nesprávné obci a rodiče jim neplatí účinné kurzy angličtiny, mají při vstupu na 2. stupeň velký handicap - děti za kopcem strávily učením jazyka o 2/3 delší dobu. Když se dítě ze smolné obce přestěhuje a nastoupí do progresivnější školy, rodiče nestačí zírat a platit doučování.

35 let po revoluci není dobrá chvíle možná jedinou užitečnou myšlenku pana ministra odmávnout s tím, že nejsou lidi.
Jenže ti lidi, co jsou:
1) neumějí jazyky
2) školství jim nenabízí dostatečně atraktivní kurzy v dostatečném množství s motivací, aby se jich účastnili
3) školství demotivuje lidi, kteří jazyky umějí, aby co nejrychleji utekli za lepším
4) kdo jazyk uměl při vstupu do školství a včas neutekl, nedostatkem praxe o něj prakticky přišel

Bratr pracoval v 90. letech na ministerstvu financí, kde tenkrát tristní situaci ohledně jazykové vybavenosti zaměstnanců řešili cca 10-15% příplatkem k měsíčnímu platu (každý měsíc!) za každou státnici nebo adekvátní jazykovou zkoušku. Na jejich odboru se tenkrát všichni přihlásili na kurzy a makali. Možná by to byl způsob i pro dnešní školství?

Proč ještě doprčic za všechny ty roky nikdo neřešil, že učitelé obecně neumějí jazyky? Proč to doprčic ministr neví? Proč je tak těžké zajistit, aby je uměli, a ti, kdo je umějí, aby neutíkali ze školství pryč?
Proč ministerstvo nerozfázuje zavedení změn ve výuce jazyka tak, aby školy stihly připravit nebo nalákat a udržet lidi, kteří jim třeba za 5 let ty jazyky začnou učit?