Re: Znáte někoho chudého?

Já jsem ta pečující máma o postiženou dceru. Manželství se rozpadlo, kromě dcery se starám o syna na druhém stupni zš. Podle zdejších komentářů jsem ta socka. Sice mají děti vše, bydlíme v podnájmu, chodí normálně (neznačkově) oblečení, jíme pestře, ale rezervu mám velmi mizernou a větší výdaj typu nová pračka atd. by mi tam udělal velkou díru. To nechci. Momentálně se snažím škudlit ze všech sil (štve mě, že budou Vánoce, hernajs :( to jsou výdaje navíc) potřebuji nasyslit peníze . Je možné že mi vezmou dceru (nebo taky ne, to se dozvím po Novém roce) do chráněného bydlení a budu shánět práci. Průser je pro mě to přechodné období - než si dcera zvykne v bydlení - bude tam třeba jen tři, max čtyři dny v týdnu , tak to vidím na nějakou brigádu asi....než se vše ustálí a budu moct makat na plný úvazek....Ale nájem a účty jsou holt nekompromisní.....No, upřímně , tohle jestli se mi podaří překonat, tak sama před sebou smeknu. Jo a výživné dostávám nepravidleně...Dyndám ho s velkým zpožděním a ani ne celou částku...Jsem už neskutečně nasraná. Co z toho mám, že jsem dvacet let se snažila první poslední pro dceru udělat....akorát sociální nejistotu a strach a špatné spaní a zničený žaludek. Ještěže tu není zetko, zase bych se dozvěděla, že jsem se neměla rozvádět, měla se vdát znova, měla tamto a tohleto. Dělala jsem co jsem mohla. A vždy jsem se při dceři snažila nějaké prachy vydělat. I teď brigádničím, i když mám dceru ve stacionáři jenom třikrát týdně (víc možnost nebyla a i ty tři dny stojí přes 6 tisíc.