Re: Jak si představujete posmrtný život?

Terezo, mám to taky tak...k tomuhle buddhistickému pojetí mě to táhne už někdy od puberty...věřím, že žijeme spoustu životů a že každá událost a setkání s určitými lidmi a okolnostmi má svůj důvod a smysl...že se prostě nic neděje náhodou, ale má nás to někam posunout, něco nás naučit...a setkání s blízkými? Kolikrát se mi stalo, že jsem nějakého člověka viděla poprvé v životě a přitom jsem měla pocit, že už se prostě odněkud známe...a rozuměli jsme si, jako kdybychom se znali už spoustu let...věřím, že tohle jsou právě ty spřízněné duše z minulých životů...prostě jsme se už někdy někde setkali, ale v jiné podobě a za jiných okolností...
A je zajímavé, že můj syn někdy asi v 6 letech přišel s otázkou, jestli AŽ se znovu narodíme, tak jestli se setkáme zase všichni spolu, jestli budeme zase jedna rodina...neptal se, JESTLI se znovu narodíme, přišel s tím jako s hotovou věcí...ode mne to tenkrát slyšet rozhodně nemohl, doma svoje přesvědčení s nikým neprobírám, manžel na to nevěří, takže se o tom vlastně nikdy nebavíme...a že by to rozebírali ve školce, je taky velmi málo pravděpodobné, jelikož to byla speciální školka a spousta dětí by tahle témata vůbec nepobralo...na televizi v té době taky nekoukal...