Re: Výnimočné deti

Svynko, asi tuším, jak to myslíš, člověk tu často má ten pocit, když ostatní jen tak meziřečí prohodí - nojo, on umí to a ono, vyhrál tamhle, umístil se apod.

Já taky asi nemám výjimečné děti, starší má Aspergera a kdyby tam byla vůle, možná by cosi dokázal, ale on je jedna děsně líný a jedna má i potíže s udržením pozornosti, takže jsme rádi, že jsme rádi. 8G by asi zvládl intelektově bezproblémů, ale sociálně a aktivitou ani náhodou... Teď uvažuju, jestli zkusit aspoň matematickou třídu na 2.stupni (je v 5.třídě), ale mám strach, že tam bude mezi nejhoršími, právě kvůli lenosti a nesoustředěnosti. Navíc blbě zvládá stres...

Mladší je (pro mne) taky skvělý, ale v jeho výběrové třídě zase jen průměr. Má skvělé věci v hlavě, ale žije jaksi v jiném vesmíru a okolní svět hodnotí jiné věci

Nemá smysl se v tom rýpat, třeba časem budou skvělí tátové nebo skvělí v práci, kterou si vyberou Já sama byla v dětství v některých věcech výjimečná dost (studijně) a stejně mi to ve výsledku v životě k ničemu nebylo