Re: Učíte se s dětmi?

Janet+sluníčko, věř mi, že si toho, že zatím nemám s holkou práci velmi vážím. O dost nervů a sil jsem přišla než se mi podařilo otěhotnět a potom, když se narodila a musela jsem s ní cvičit... To jsem si prošla peklem zase já. V současné době jsem si řekla, že se nebudu cítit špatně za to, že se mám dobře. Ono to tak nemusí být (a zřejmě nebude) napořád. S holkou se fakt neučíme, ale když letos chodila na tu přípravu, tak by asi musela mít velké problémy, aby to bylo potřeba. Pomáhala jsem jí s kresbou průmyslové mapy. Co se učí fakt nevím a když to tu čtu, tak mám pocit, že bych se měla pomalu omlouvat. Jak jsem psala v předchozím příspěvku, myslím, že kosa padne na kámen v prvním ročníku na 8G. Když bude mít dcera zájem, ráda jí s učením pomůžu.

Známky o intelektu můžou cosi naznačit, ale nejsou vypovídající. Jednak se na každé škole známkuje jinak a druhak prostě někdo procitne později. Moje neteř měla ve 3.tř. čtyřku a nějaké trojky a teď v sedmé bude mít jednu dvojku a jednu trojku. Najednou přišla na to, že když se učí, tak to jde a je jí příjemný dostávat lepší známky. Někoik mých spolužáků na ZŠ sotva prolézalo a nyní (budeme mít sraz po mnoha a mnoha letech) se jim vede dobře. Pár má i prospěrující firmy nebo udělalo kariéru v nějakém oboru.

Možná tu za pár měsíců budu "brečet", jak holka bojuje na gymplu, ale dneska je situace taková, jak jsem napsala.

Tobě přeju mnoho sil a aby tě dcera dobíjela