Veselé rodinné historky

Nikdy moc témata nezakládám a plkací snad vůbec, ale letos mi to nedá. Nudím se s 38 teplotou doma a padá na mě, co vše mám a nemám, pracovat nemůžu, nejde mi to.
Takže pište o veselých historkách na Vánoce, ať se trošku pobavíme navzdory počasí (u mě i nemoci).

Moje dítka cca už 2 roky nevěří na Ježíška. Letos poprvé měli kluci nakoupit dárky pro rodinu a manžel uznal, že tři chlapi víc vymyslí než on sám. Vzal je min. týden o víkendu po nákupech. Den na to velká rodiná oslava narozenin a mládě hlásí: Mami, víš, co táta ti koupil? Řetízek a dva přívěšky. Starší na to: A bylo to drahý platil kartou !
Když jsme udělali osvětu, že se to neříká, že to není převkapení, mladší se podíval a říká: Ale tati, mamka přece neví, ja to vypadá, to je to překvapení .

No aby toho nebylo málo, tak jsem malého nechala s kašlem jeden den sama doma, aby neprskal ve škole a šla jsem do práce. Už 14 dní nemůže najít mobil, byla jsem naštvaná, musel manžel mu nechat svůj, abych se dovolala domů a měl za úkol telefon najít.

Po obědě telefon a mlaďoch hlásí:
Mami, víš, ja jsi mi nakázala, abych našel ten mobil?!
NO, už jsi ho našel?!
Ne, to ne, ale našel jsem u Vás pod postelí dárky !
No, rozkaz sice zněl hledat, ale specifikace byla jasné - v tom jejich čurbesu v pokojíčku, ne u nás, ale budiž. Musím se smát, naštěstí velké dárky jsou v komoře, ale i tak. Půlku dárků si můžeme dát už teď 10 dni před Vánoci.

Vím, že svoji rodinu mám šíleně ráda a vím, že i toto přežiji s nima. Jen je to prostě někdy trošku jiné .

Omlouvám se za srozumitelnosti i případné chyby, teplota dělá své. A těším se na Vaše zážitky. Jo a nemusí být s dětma ani s Vánoci. Potřebuji něco na zasmání.
K.