Dušnost a Vojtova metoda

Můj 7,5 měsíců kluk cvičí od čtyř týdnů vojtovku + teď pár dalších cviků kvůli predilekci, hypotonii a dalším spíš menším problémům. Bohužel je taky po dvou bronchitidách a zápalech plic a je dušnej při zátěži. Máme cvičit čtyřikrát denně plus třikrát denně dechovou rhb.
Jenže je dušnej. U vojtovky udejchá jen tu první sérii ze tří bez problémů. Pak se zhorší. Dokud nebyly pyly, tak to bylo mnohem lepší, to dal i dvě série. Cvičení na míči mu nedělá takovej problém, to s přestávkou odcvičíme. Nechci ho cpát ventolinem. Ale na druhou stranu je jeho opoždění (i vinou těch nemocí)čím dál větší. Máte někdo radu nebo zkušenost? Vojtit s dušností nebo ho nechat spokojeně dejchat a vojtit jen co dá?