31.3.2012 5:30:36 Pawlla
Re: Jedna úsměvná story pro kolegyně
Já mám teda zajímavou zkušenost,když chodila dcera na základku,učitelé teda nic moc,ale strašné rozdíly v tom,jak tu třídu vnímali nebo spíš jak se ta třída u koho chovala.Někdo měl v hodině kravál,že nemohl učit a někdo neměl problém.To až tak divné není,každý tu autoritu nemá,ale zajímavé bylo něco jiného.Jednou jsem po dceřině odchodu našla doma její žákovskou,jelikož bydlíme naproti školy,tak jsem tam šla ji to podat,nebyla jsem tam poprvé a většinou byly děti slyšet už zdálky,tentokrát jsem myslela,že tam nejsou,dokonce jsem chvíli i poslouchala za dveřmi
a slyšela jsem učitelku,jak mluví tichým hlasem a ve třídě ticho.Když jsem otevřela,tak jsem uviděla malou blondýnku,některé dívky vypadaly starší než ona
,rozhodně byly víc nalíčené
.Odpoledne jsem se dcery na ni ptala a bylo mi řečeno,že je to paní učitelka přírodopisu a takové ticho má v hodinách vždy.Nekřičí nikdy,podle dcery jim dopředu oznámí,co se bude dít,když potichu nebudou a hlavně to vždy dodrží,většinou šlo o neplánovaný test nebo zrušení volnější hodiny atd.Takže já bych řekla,že o křiku to být nemusí,můžou být i jiné metody.
Odpovědět