Re: Sourozenecké šarvátky

Jo, člověk si to spojuje s tím, co sám zažil.
Já zas právě jako nejstarší jsem byla v situaci, kdy naši nikdy nechtěli řešit šarvátky mezi námi sourozenci s tím, že přece si to vyřešíme sami. Jenže jak? Neměla jsem absolutně žádnou moc se svého domoci, takže velmi dobře si pamatuju, že má mladší sestra pravidelně mi sežrala veškerý sladkosti, mohla si vzít cokoli bylo moje a já nemohla vůbec nic, protože jsem jen slyšela - je mladší, máš mít rozum, měla sis to sníst dřív, když víš, jaká jem, nebudu takový blbosti řešit a je fakt, že asi 2x jsem ji seřezala jako koně a na to konto zas seřezali naši mě.
Takže za mne - nebudu nutit svoje děti podstupovat něco podobnýho.
Je to fakt těžký.
Ale odpouštět se musí, to rozhodně. Našemu synovi se dostalo odpuštění hned, jak se omluvil a pytlíčky nahradil, s tím, že další dny sám nemá nic, se myslím srovnal dobře, však si to snědl dopředu, ale myslím si, že právě ten Štědrovečerní pytlíček by mu to všechno připomněl, o té vině a tak, a to jsme nechtěli, proto si ho tam mohl nechat pro sebe.