Re: Kouření dětí

První cigáro někdy v 6. třídě s osmákama z frajeřiny.
Opravdu kouřit, tj. šlukovat, mě naučily až sestřičky v nemocnici, kde jsem byla na praxi od zdrávky - cca v 17letch.
K běžným úplatkům patřily bonboniéry, kafe, cigára...

Kouřila jsem cca 10 denně asi do 22 let, pak to narůstalo, skončila jsem na 15-30 denně - dle situace a kouřit jsem pestala až v pětatřiceti, v těhotenství.
Po roce kojení jsem se stala vééélmi svátečním kuřákem, protože mě to doma nijak nenutilo - jen jednu večer, když dítě usnulo- a do hospody či na zahrádku jsem se dostala sporadicky.
Teď opět těhotenství a opět nekouřím.
Stalo se tak zavčasu, neb se to zas začalo rozjíždět...

Nejhorší je nebýt nikotinik, jen psychický závislák.
Mám pocit, že ke mně cigáro patří a kouřit přestat nijak zvlášť nechci, ač mi absolutně nedělá potíže nekouřit...