Re: řeším to stejné, tak jsem zvědavá na rady

no todle si říkám už jak dlouho, kde se to v tak malých dětech berech, kdyby to bylo obyč pošťuchování, tak to nechám být.
Ale todle je fakt děsný, chodí spolu i na hokej, syn byl dost nemocnej a přišel na trénink po 4řech měsících a říká tady tomu, jsem moc rád, že tě tady vidím na tréninku a on mu říká, já jsem nerad, normálně klidně před mým manželem.

On má doma ještě mladšího bráchu, tak si říkám, že to třeba zkoušel na bráchu a neprocházelo, tak si to kompenzuje tady, jeho táta je docela drsoň, hokejista, takže je třeba na ně tvrdej a chlapec si to vylívá jinde, bohužel cílem je náš nezákeří syn, který za každou cenu chce být se všema za dobře a v pohodě.

Jinak mě toto spolužačka taky dělala, že mi schválně v hodině schovávala věci a házela je na zem, ta si tím kompenzovala, že její tatínek byl pořád pryč, jezdil na montáže po celým světě a ona to špatně nesla, byla takovej jeho rozmazlánek, nakonec se z nás ale staly kamarádky a kamarádíme se dodnes.

Jinak osobně myslím, že ty děti to mají z domu, vidí, jak se kdo k sobě chová.. bohužel

Já doufám , že třeba syn ho udolá tou svojí laskavostí a kamarádstvím a ochotou pořád všem pomáhat, protože třídu měnit nechce a já ho nutit nemám sílu :(