Re: Odpově´d

Morry,
muj andilek byl take dvojcatko, vedeli jsme uz v tehotenstvi ze to nemusi dopadnout dobre,ale i tak pripravit se na smrt ditete nejde. Mela jsem uz v tehotenstvi ujasnene, ze pokud nas chlapecek bude umirat, chci byt kazdopadne s nim.
Ty jsi se upnula na svoji druhou holcicku, a mne zase trvalo nez jsem stoprocentne prijala naseho zdraveho chlapecka. Prvni tydny jsem zila jenom pro naseho zemreleho chlapecka, bylo to jako ve spatnem snu.

Kazdy to vnima jinak, ja jsem rada za to ze mame s manzelem stejne nazory, hodne jsme se o vsem bavili, mame doma vystvene fotografie naseho andilka, patri do nasi rodiny stejne tak jako nase ostatni dve deti. Je to teprve pet mesicu, ale stale hodne zive. Jsem rada za to, ze jsme s nasim chlapeckem mohli byt, vyfotografovat si ho, pomazlit se s nim, mame jeho obtisk nozicky a rucicky. Nikdy nezapomenu na jeho vuni, na to objeti, na jeho krasne male teple telicko.

Preju ti hodne sily a zdravicka do budoucnosti.

Moc zdravim `Sarka