Otázka
Odpověď
Re:Pěstounská péče a věk žadatelů
21.3.2002 12:15:02 Mgr. Šárka Kincelová, advokátka
Odpovídám na Váš dotaz ze dne 7.3.2002 týkající se péče o děti a odchodu do důchodu. Bohužel ve Vašem krátkém dotazu chybí některé podstatné informace, odpověď bude tedy zřejmě neúplná, pokusím se tedy odpovědět podle možností.
Vámi popsanou situaci upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Pokud se jedná o věk odchodu do důchodu, tento je upraven v § 32 citovaného zákona. Pokud vycházíme z Vámi uvedeného věku, pak platí následující ustanovení zákona:
§ 32 (3) Po 31. prosinci 2006 činí důchodový věk, pokud pojištěnci
nedosáhli důchodového věku podle odstavce 1 nebo 2,
a) u mužů 62 let,
b) u žen
1. 57 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
2. 58 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
3. 59 let, pokud vychovaly dvě děti,
4. 60 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
5. 61 let.
U žen, které vychovaly 3 nebo 4 děti, je věk odchodu do důchodu roven 58 letům. Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 5 roků. Ve Vašem případě tedy zřejmě platí věk 58 let pro odchod do důchodu, ovšem při splnění dalších podmínek pro výplatu důchodu.
Ohledně Vašeho dalšího dotazu, zde je právní problematika velmi komplikovaná a nedá se na ni jednoznačně odpovědět. Především je nutno vědět, jaké jsou podmínky pro přiznání starobního důchodu. Tyto jsou upraveny v §§ 28 a 29 citovaného zákona a znějí takto:
1. získání potřebné doby pojištění (účast na pojištění, placení pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti)
2. dosažení stanoveného věku (důchodový věk, viz výše)
3. další podmínky stanovené zákonem
Nárok na důchod mají ti, kteří buď dosáhli důchodového věku a doba pojištění činila minimálně 25 let, nebo také ti, kteří dosáhli věku 65 let a doba pojištění činila minimálně 15 let. V obou případech musí být podmínky splněny současně.
Nyní je vhodné vymezit pojem doba pojištění. Doba pojištění je doba, po kterou trvala účast na důchodovém pojištění a po kterou bylo placeno pojistné. Okruh osob, které jsou povinně či dobrovolně účastny důchodového pojištění a které tedy platí pojistné, je stanoven v §§ 5 a 6 uvedeného zákona. Jedná se např. o dobu trvání pracovního poměru zaměstnanců nebo dobu samostatné výdělečné činnosti. Bohužel neznám podrobnosti o trvání či existenci Vašeho pracovního poměru či jiné činnosti podmiňující účast na pojištění, nelze tedy jednoznačně na Váš dotaz odpovědět. Uplatnilo by se zřejmě jen ustanovení o péči o dítě do 4 let věku, kdy by bylo hrazeno pojistné. Ustanovení o péči o dítě v pěstounské péči se zde neuplatní, protože se musí jednat o péči o dítě ve zvláštních zařízeních typu dětských vesniček apod. Pokud jste tedy nevykonávala žádnou z činností z následujícího přehledu, nezískala jste potřebnou dobu pojištění a nárok na starobní důchod nemáte. V následujícím přehledu uvádím pro informaci okruh osob povinně či dobrovolně účastných na pojištění:
HLAVA PRVNÍ
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB
§ 5
(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto
zákoně účastni
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě,5)
c) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu
k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou
jím odměňováni,
d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným
a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou
v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro
ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
e) osoby samostatně výdělečně činné,
f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
g) soudci,
h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže
jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních
samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako
uvolnění,
ch)poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident
a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv,
zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní
informační služby,
j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních
zařízeních,
l) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu
odnětí svobody nebo ve vazbě,
m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání
studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední
škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu
prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
n) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání
po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po
kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží, s tím, že tato
doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na
důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle
§ 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce
jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje
za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží
hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této
evidence,28)
o) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro
pracovní uplatnění,
p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České
republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další
službě,5)
q) osoby konající civilní službu,
r) osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku
do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené
vyžadující mimořádnou péči,
s) osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu
nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí
v domácnosti;5a) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li
o osobu blízkou,
t) poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to
do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod
podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu se pro
účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají
plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento
důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu
podle zvláštních zákonů,6)
u) osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče)
nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která
zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky
vypláceny.
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se
pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který
má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť
nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními
předpisy pro jeho vznik.
(3) Osobou uvedenou v odstavci 1 písm. r) se rozumí rodič
dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče
rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím
příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, bylo-li
dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo
zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám; rodičem se zde rozumí
též osvojitel dítěte. Muž se považuje za osobu uvedenou v odstavci
1 písm. r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění
nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této
lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za osobu uvedenou
v odstavci 1 písm. r). Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro
osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě
těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
(4) Účast na pojištění osoby uvedené v odstavci 1 písm. s)
vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění
nejpozději do dvou let od skončení péče o bezmocnou osobu;
ustanovení odstavce 3 části věty druhé za středníkem platí zde
přiměřeně.
------------------------------------------------------------------
4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům
zastupitelstev v obcích.
5) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
5a) § 115 občanského zákoníku.
6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.
§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č.
26/1993 Sb.
§ 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační
službě.
28) § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
§ 6
(1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže
podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se
týká doby jejich
a) vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud
jim po dobu této evidence nenáleží hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání,
b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo
vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti
let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm.
m)],
c) výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se
o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede
dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše
v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.
(2) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže
podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto
osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 trvala aspoň jeden
rok. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná
v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky
je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku
bezprostředně před tímto dnem.
Na výpočet důchodu se používají složité mechanismy uvedené v zákoně. V zásadě je možné říci, že starobní důchod se vypočítá jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů (např. mzdy, zisk osob samostatně výdělečně činných atd.) pojištěnce za rozhodné období (to je období stanovené v zákoně, z něhož se počítá osobní vyměřovací základ). Na výslednou částku potom existují ještě redukční hranice. Výše důchodu se rovná vždy součtu základní výměry a procentní sazby podle doby pojištění. V současné době je základní výměra 1310 Kč a dále 1,5 % ze základní výměry měsíčně za celou dobu pojištění.
Na závěr malé shrnutí: Pokud se žena osobně stará o více dětí a nemůže být zaměstnaná, bere se to v úvahu pro stanovení nižšího věku pro odchod do důchodu. Musí ale splnit další podmínky pro nárok na důchod, především potřebnou dobu pojištění (placení pojistného) a dosažení stanoveného věku. Pokud by žena zůstala po dlouhou dobu s dětmi doma a nedosáhla potřebné doby pojištění (tj. např. potřebné doby zaměstnání či podnikání), nemá nárok na důchod a otázka na věk odchodu do důchodu je bezpředmětná. Na výpočet důchodu se používají složité mechanismy uvedené v zákoně, záleží ale na výši ročních příjmů např. z pracovního poměru apod. za rozhodné období.
Vámi popsanou situaci upravuje zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění ve znění pozdějších předpisů. Pokud se jedná o věk odchodu do důchodu, tento je upraven v § 32 citovaného zákona. Pokud vycházíme z Vámi uvedeného věku, pak platí následující ustanovení zákona:
§ 32 (3) Po 31. prosinci 2006 činí důchodový věk, pokud pojištěnci
nedosáhli důchodového věku podle odstavce 1 nebo 2,
a) u mužů 62 let,
b) u žen
1. 57 let, pokud vychovaly alespoň pět dětí,
2. 58 let, pokud vychovaly tři nebo čtyři děti,
3. 59 let, pokud vychovaly dvě děti,
4. 60 let, pokud vychovaly jedno dítě, nebo
5. 61 let.
U žen, které vychovaly 3 nebo 4 děti, je věk odchodu do důchodu roven 58 letům. Podmínka výchovy dítěte pro nárok ženy na starobní důchod je splněna, jestliže žena osobně pečuje nebo pečovala o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 10 roků. Pokud se však žena ujala výchovy dítěte po dosažení osmého roku jeho věku, je podmínka výchovy dítěte splněna, jestliže žena osobně pečuje o dítě ve věku do dosažení zletilosti alespoň po dobu 5 roků. Ve Vašem případě tedy zřejmě platí věk 58 let pro odchod do důchodu, ovšem při splnění dalších podmínek pro výplatu důchodu.
Ohledně Vašeho dalšího dotazu, zde je právní problematika velmi komplikovaná a nedá se na ni jednoznačně odpovědět. Především je nutno vědět, jaké jsou podmínky pro přiznání starobního důchodu. Tyto jsou upraveny v §§ 28 a 29 citovaného zákona a znějí takto:
1. získání potřebné doby pojištění (účast na pojištění, placení pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti)
2. dosažení stanoveného věku (důchodový věk, viz výše)
3. další podmínky stanovené zákonem
Nárok na důchod mají ti, kteří buď dosáhli důchodového věku a doba pojištění činila minimálně 25 let, nebo také ti, kteří dosáhli věku 65 let a doba pojištění činila minimálně 15 let. V obou případech musí být podmínky splněny současně.
Nyní je vhodné vymezit pojem doba pojištění. Doba pojištění je doba, po kterou trvala účast na důchodovém pojištění a po kterou bylo placeno pojistné. Okruh osob, které jsou povinně či dobrovolně účastny důchodového pojištění a které tedy platí pojistné, je stanoven v §§ 5 a 6 uvedeného zákona. Jedná se např. o dobu trvání pracovního poměru zaměstnanců nebo dobu samostatné výdělečné činnosti. Bohužel neznám podrobnosti o trvání či existenci Vašeho pracovního poměru či jiné činnosti podmiňující účast na pojištění, nelze tedy jednoznačně na Váš dotaz odpovědět. Uplatnilo by se zřejmě jen ustanovení o péči o dítě do 4 let věku, kdy by bylo hrazeno pojistné. Ustanovení o péči o dítě v pěstounské péči se zde neuplatní, protože se musí jednat o péči o dítě ve zvláštních zařízeních typu dětských vesniček apod. Pokud jste tedy nevykonávala žádnou z činností z následujícího přehledu, nezískala jste potřebnou dobu pojištění a nárok na starobní důchod nemáte. V následujícím přehledu uvádím pro informaci okruh osob povinně či dobrovolně účastných na pojištění:
HLAVA PRVNÍ
OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB
§ 5
(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto
zákoně účastni
a) zaměstnanci v pracovním poměru,
b) osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě,5)
c) členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu
k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou
jím odměňováni,
d) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným
a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou
v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro
ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
e) osoby samostatně výdělečně činné,
f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
g) soudci,
h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků, jestliže
jsou jim vypláceny odměny jako členům zastupitelstev územních
samosprávných celků, kteří tyto funkce vykonávají jako
uvolnění,
ch)poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident
a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv,
zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní
informační služby,
j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
k) pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních
zařízeních,
l) osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu
odnětí svobody nebo ve vazbě,
m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání
studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední
škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu
prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
n) osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání
po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po
kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží, s tím, že tato
doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na
důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle
§ 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce
jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje
za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží
hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této
evidence,28)
o) osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro
pracovní uplatnění,
p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České
republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další
službě,5)
q) osoby konající civilní službu,
r) osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku
do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené
vyžadující mimořádnou péči,
s) osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu
nebo částečně bezmocnou osobu starší 80 let, pokud spolu žijí
v domácnosti;5a) podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li
o osobu blízkou,
t) poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to
do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod
podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu se pro
účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají
plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento
důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu
podle zvláštních zákonů,6)
u) osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče)
nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která
zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky
vypláceny.
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se
pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který
má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť
nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními
předpisy pro jeho vznik.
(3) Osobou uvedenou v odstavci 1 písm. r) se rozumí rodič
dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče
rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím
příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, bylo-li
dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo
zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám; rodičem se zde rozumí
též osvojitel dítěte. Muž se považuje za osobu uvedenou v odstavci
1 písm. r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění
nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této
lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za osobu uvedenou
v odstavci 1 písm. r). Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro
osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě
těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
(4) Účast na pojištění osoby uvedené v odstavci 1 písm. s)
vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění
nejpozději do dvou let od skončení péče o bezmocnou osobu;
ustanovení odstavce 3 části věty druhé za středníkem platí zde
přiměřeně.
------------------------------------------------------------------
4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům
zastupitelstev v obcích.
5) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
5a) § 115 občanského zákoníku.
6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech
vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.
§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru
příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č.
26/1993 Sb.
§ 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační
službě.
28) § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
§ 6
(1) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže
podaly přihlášku k účasti na pojištění a účast na pojištění se
týká doby jejich
a) vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání, pokud
jim po dobu této evidence nenáleží hmotné zabezpečení uchazečů
o zaměstnání,
b) soustavné přípravy na budoucí povolání studiem na střední nebo
vysoké škole v České republice, s výjimkou doby prvních šesti
let tohoto studia po dosažení věku 18 let [§ 5 odst. 1 písm.
m)],
c) výdělečné činnosti v cizině po 31. prosinci 1995, jedná-li se
o osoby uvedené v § 5 odst. 1 písm. a), c) a e); za dobu přede
dnem podání přihlášky je účast na pojištění možná nejvýše
v rozsahu dvou let bezprostředně před tímto dnem.
(2) Pojištění jsou účastny též osoby starší 18 let, jestliže
podaly přihlášku k účasti na pojištění a doba pojištění těchto
osob podle § 11 odst. 1 písm. a) a § 13 odst. 1 trvala aspoň jeden
rok. Účast na pojištění osob uvedených ve větě první je však možná
v rozsahu nejvýše deseti let; za dobu přede dnem podání přihlášky
je přitom účast na pojištění možná nejvýše v rozsahu jednoho roku
bezprostředně před tímto dnem.
Na výpočet důchodu se používají složité mechanismy uvedené v zákoně. V zásadě je možné říci, že starobní důchod se vypočítá jako měsíční průměr úhrnu ročních vyměřovacích základů (např. mzdy, zisk osob samostatně výdělečně činných atd.) pojištěnce za rozhodné období (to je období stanovené v zákoně, z něhož se počítá osobní vyměřovací základ). Na výslednou částku potom existují ještě redukční hranice. Výše důchodu se rovná vždy součtu základní výměry a procentní sazby podle doby pojištění. V současné době je základní výměra 1310 Kč a dále 1,5 % ze základní výměry měsíčně za celou dobu pojištění.
Na závěr malé shrnutí: Pokud se žena osobně stará o více dětí a nemůže být zaměstnaná, bere se to v úvahu pro stanovení nižšího věku pro odchod do důchodu. Musí ale splnit další podmínky pro nárok na důchod, především potřebnou dobu pojištění (placení pojistného) a dosažení stanoveného věku. Pokud by žena zůstala po dlouhou dobu s dětmi doma a nedosáhla potřebné doby pojištění (tj. např. potřebné doby zaměstnání či podnikání), nemá nárok na důchod a otázka na věk odchodu do důchodu je bezpředmětná. Na výpočet důchodu se používají složité mechanismy uvedené v zákoně, záleží ale na výši ročních příjmů např. z pracovního poměru apod. za rozhodné období.
V její náručí
