Otázka
Odpověď
Proč jsou doktoři protivní
3.12.2001 10:44:12 Dáša Brejlová
Vážená paní Štromerová,
minulý týden jsem se dostala na pohotovost kvůli bolestem břicha, při vyšetření mi pan doktor sdělil, že jsem těhotná. Máme z toho s manželem velkou radost, ale při tom překvapneí jsem se zapomněla zeptat, co mi vlastně zjistili. A něco to asi bylo, když lékař uvažoval o nasazení antibiotik. Dnes jsem byla u svého lékaře, předala jsem mu zprávu a zeptala jsem se, co mi tedy vlastně je. Jako odpověď jsem si vyslechla, že mi vezmou krev a když se ukáže, že jsem opravdu těhotná, bude se u mě postupovat jako u každého normálního těhotenství. Tím byl se mnou vyřízený. Na otázku ohledně cvičení mi také neodpověděl. Jsem totiž instruktorka aerobiku, specializuji se na jeho silové formy a dočetla jsem se, že to není vhodné cvičení v průběhu těhotenství. Sestřička je neustále nepříjemná, maminky na kontrole po šestinedělí se ani nezeptala, jak se jí daří. Jsem z toho notně rozladěná. Rozhodla jsem se změnit lékaře. Sice chápu, že pro něj je to denní rutina, ale my budeme mít naše první miminko, moc se na něj těšíme a já mám plno obav, abych něco nedělala špatně. Můžu si přečíst literaturu, ale na vyšetření stejně půjdu k lékaři. A jestli zase narazím na nějakého "dobráka", budu u něj muset alespoň půl roku zůstat. Na základě povídání kamarádek vyplývá, že ani jejich zkušenosti nejsou příliš odlišné. Proč ti doktoři dělají právě tuhle specializaci, když nejsou schopni chovat se k pacientkám jako k lidem, ale jen jako k předmětům na posuvném pásu? Proč nám kazí takové krásné chvilky tím, že rutinně dělají svoji práci? Snad máme právo na informace o našem těle, kdo jiný by ho měl mít? S pozdravem Dáša
minulý týden jsem se dostala na pohotovost kvůli bolestem břicha, při vyšetření mi pan doktor sdělil, že jsem těhotná. Máme z toho s manželem velkou radost, ale při tom překvapneí jsem se zapomněla zeptat, co mi vlastně zjistili. A něco to asi bylo, když lékař uvažoval o nasazení antibiotik. Dnes jsem byla u svého lékaře, předala jsem mu zprávu a zeptala jsem se, co mi tedy vlastně je. Jako odpověď jsem si vyslechla, že mi vezmou krev a když se ukáže, že jsem opravdu těhotná, bude se u mě postupovat jako u každého normálního těhotenství. Tím byl se mnou vyřízený. Na otázku ohledně cvičení mi také neodpověděl. Jsem totiž instruktorka aerobiku, specializuji se na jeho silové formy a dočetla jsem se, že to není vhodné cvičení v průběhu těhotenství. Sestřička je neustále nepříjemná, maminky na kontrole po šestinedělí se ani nezeptala, jak se jí daří. Jsem z toho notně rozladěná. Rozhodla jsem se změnit lékaře. Sice chápu, že pro něj je to denní rutina, ale my budeme mít naše první miminko, moc se na něj těšíme a já mám plno obav, abych něco nedělala špatně. Můžu si přečíst literaturu, ale na vyšetření stejně půjdu k lékaři. A jestli zase narazím na nějakého "dobráka", budu u něj muset alespoň půl roku zůstat. Na základě povídání kamarádek vyplývá, že ani jejich zkušenosti nejsou příliš odlišné. Proč ti doktoři dělají právě tuhle specializaci, když nejsou schopni chovat se k pacientkám jako k lidem, ale jen jako k předmětům na posuvném pásu? Proč nám kazí takové krásné chvilky tím, že rutinně dělají svoji práci? Snad máme právo na informace o našem těle, kdo jiný by ho měl mít? S pozdravem Dáša