Otázka
Odpověď
Re:Despotický tchán
4.6.2006 10:43:32 Elen Brabcová
Dobrý den, Moniko,
patrně je dobře, že jste s tchánem zúžila kontakt na co nejmenší míru. Váš dotaz ale ve mně vyvolal některé otázky: například - jak na tatínkovo despotické chování k Vám reaguje jeho syn? Proč nezasáhne? Proč si tchán nechává zkracovat kalhoty od Vás, to už nemá manželku?...apod.
Také jsem si kladla otázku, proč Vám na tchánově mínění tak záleží, když nejeví zájem ani o vnuka.
Ale protože tato poradna je o komunikaci, asi jako nejsnažší bez znalostí odpovědí na Vaše otázky bych viděla tuto cestu:
Pokuste si ujasnit, jestli k pocitu Vaší životní radosti potřebujete tchánovo uznání, slušné chování apod. Pokud ne, zkuste se zamyslet nad hodnocením jeho vlastností, možná dojdete k názoru, že je to sobecký, líný, povýšený a arogantní člověk, či nějak podobně. Pak si vzpomeňte na svou 16letou praxi s lidmi, co platilo na podobné osobnosti. Domnívám se, že patrně zjistíte, že první krok byl nereagovat na invektivy a přehlížet je, pokud to nepomohlo, pak nastoupila přísná asertivita - př.: potřebuju zkrátit kalhoty - a proč mi to říkáte?, co máš k jídlu - něco tam má a proč?, dívá se z okna, když mluvíte - budete tak laskav a otočíte se ke mně obličejem, když spolu hovoříme?...
Prostě si všímejte jen věcných událostí, které Vám vadí a ty postupně korigujte ovšem s klidem v duši. Jakmile totiž podobný protivník vytuší Vaši nervozitu, Váš nový pevný postoj (nepřipustím, aby se někdo ke mně choval takto neslušně) ztratí na účinnosti.
Pro Váš vztah s manželem by možná bylo dobré, kdybyste manželovi v klidu vysvětlila, jak moc Vás tchánovo chování vyvádí z míry a požádala ho o podporu při novém přístupu k jeho otci, aby mezi Vámi nevzniklo nedorozumění, kdy by syn cítil povinnost před Vámi svého otce ochraňovat.
Přeju hodně štěstí.
Elen
patrně je dobře, že jste s tchánem zúžila kontakt na co nejmenší míru. Váš dotaz ale ve mně vyvolal některé otázky: například - jak na tatínkovo despotické chování k Vám reaguje jeho syn? Proč nezasáhne? Proč si tchán nechává zkracovat kalhoty od Vás, to už nemá manželku?...apod.
Také jsem si kladla otázku, proč Vám na tchánově mínění tak záleží, když nejeví zájem ani o vnuka.
Ale protože tato poradna je o komunikaci, asi jako nejsnažší bez znalostí odpovědí na Vaše otázky bych viděla tuto cestu:
Pokuste si ujasnit, jestli k pocitu Vaší životní radosti potřebujete tchánovo uznání, slušné chování apod. Pokud ne, zkuste se zamyslet nad hodnocením jeho vlastností, možná dojdete k názoru, že je to sobecký, líný, povýšený a arogantní člověk, či nějak podobně. Pak si vzpomeňte na svou 16letou praxi s lidmi, co platilo na podobné osobnosti. Domnívám se, že patrně zjistíte, že první krok byl nereagovat na invektivy a přehlížet je, pokud to nepomohlo, pak nastoupila přísná asertivita - př.: potřebuju zkrátit kalhoty - a proč mi to říkáte?, co máš k jídlu - něco tam má a proč?, dívá se z okna, když mluvíte - budete tak laskav a otočíte se ke mně obličejem, když spolu hovoříme?...
Prostě si všímejte jen věcných událostí, které Vám vadí a ty postupně korigujte ovšem s klidem v duši. Jakmile totiž podobný protivník vytuší Vaši nervozitu, Váš nový pevný postoj (nepřipustím, aby se někdo ke mně choval takto neslušně) ztratí na účinnosti.
Pro Váš vztah s manželem by možná bylo dobré, kdybyste manželovi v klidu vysvětlila, jak moc Vás tchánovo chování vyvádí z míry a požádala ho o podporu při novém přístupu k jeho otci, aby mezi Vámi nevzniklo nedorozumění, kdy by syn cítil povinnost před Vámi svého otce ochraňovat.
Přeju hodně štěstí.
Elen
V její náručí
