Zamítnutí žádosti o adopci

Proč, když spolu s přítelem žijeme více než dva roky, staráme se a vychováváme mého malého 1,5roku starého synovce (sestra je nemocná samoživitelka)bydlíme ve vlastním 3+1, příjmy činí 32000,-, navíc já jsem doma, nepracuji, jen pečuji o malého. Jsme harmonická dvojka, nikdy se nehádáme, víme přesně co chceme, jen na tu svatbu do teď nebyl čas, hlavně čekáme, až se přítelova sestra vrátí letos v létě z dlouhodobého pobytu v zahraničí. Tak proč nám paní na úřadě odmítla přijmout žádost o adopci miminka? Proč nám řekla, že musíme být alespoň tři roky svoji? Nestačí, že spolu bezmála tři roky pečujeme ve společné dománosti o cizí děťátko? Není toto dostatečnou zárukou, že jsme schopni dát lásku a domov ještě jednomu cvrčkovi? Proč na úřadech sedí takové zlé ježibaby? Proč proč? Existuje vůbec zákon, že musíme být svoji pro adopci? Jestli ano, tak jak můžou tedy osvojit dítě jedinci? Proč nám někdo chce házet klacky pod nohy a ani se s námi neseznámí, proč nás někdo soudí a nechce znát podrobnosti? Proč je rozhodující jen to jedno slovo v občnce: svobodná nebo vdaná? achjo :-( jsem z toho nešťastná, ale já se nevzdám