Otázka
Odpověď
Re: Počůrávání
21.8.2005 11:01:01 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
asi pro Vás žádnou zázračnou radu mít nebudu. Problém s čůrání by mohl souviset s původním nastydnutím, ale teď už to spíš vypadá jako klasická psychosomatická reakce. Tedy že na problém psychický (něco se nedaří, něco nechcete dovolit, pocity nejistoty apod.) reaguje somaticky (tedy např. tím čůráním, nebo jen nutkáním na čůrání).
Také to noční čůrání by mělo být vzhledem k věku už vyřešeno. Nevím, jestli je to problém aktuální nebo trvá od narození. Doporučovala bych toto konzultovat a lékařkou.
Nemyslím si, že děláte nějakou chybu. Chybu možná udělala paní učitelka, která Vám měla říci dříve o svých pocitech a podezření.
Rozpor mezi chováním doma a ve školce může být skutečně výrazný. Problém je v tom, že ve školce jí není nikdo oporou a nikdo jí tzv. nekryje záda. Když jste spolu v cizím prostředí, snáze se osmělí, protože jste tam stále Vy nebo někdo jiný z rodiny. Ve školce ale ne a o to je to těžší. Docela bych tedy věřila tomu, že Váš pohled a pohled paní učitelky jsou diametrálně odlišné.
Je velmi pravděpodobné, že jakmile si dcera ve školce ještě více zvykne a získá jistotu, její chování se změní a bude podobné chování doma.
Myslím si tedy, že všechny Vámi popisované problémy souvisejí s nejistotou, zvýšenou citlivostí a pomalejším tempem přivykání na nové situace.
Dcerku hodně ujišťujte o Vaší lásce, podpoře, chvalte ji za drobné úspěchy i za snahu. Pokud by se cokoli nedařilo, nabízejte svoji pomoc.
Přeji šťastnou a bezproblémovou holčičku a spokojenou celou rodinu.
Mgr. Jitka Jeklová
asi pro Vás žádnou zázračnou radu mít nebudu. Problém s čůrání by mohl souviset s původním nastydnutím, ale teď už to spíš vypadá jako klasická psychosomatická reakce. Tedy že na problém psychický (něco se nedaří, něco nechcete dovolit, pocity nejistoty apod.) reaguje somaticky (tedy např. tím čůráním, nebo jen nutkáním na čůrání).
Také to noční čůrání by mělo být vzhledem k věku už vyřešeno. Nevím, jestli je to problém aktuální nebo trvá od narození. Doporučovala bych toto konzultovat a lékařkou.
Nemyslím si, že děláte nějakou chybu. Chybu možná udělala paní učitelka, která Vám měla říci dříve o svých pocitech a podezření.
Rozpor mezi chováním doma a ve školce může být skutečně výrazný. Problém je v tom, že ve školce jí není nikdo oporou a nikdo jí tzv. nekryje záda. Když jste spolu v cizím prostředí, snáze se osmělí, protože jste tam stále Vy nebo někdo jiný z rodiny. Ve školce ale ne a o to je to těžší. Docela bych tedy věřila tomu, že Váš pohled a pohled paní učitelky jsou diametrálně odlišné.
Je velmi pravděpodobné, že jakmile si dcera ve školce ještě více zvykne a získá jistotu, její chování se změní a bude podobné chování doma.
Myslím si tedy, že všechny Vámi popisované problémy souvisejí s nejistotou, zvýšenou citlivostí a pomalejším tempem přivykání na nové situace.
Dcerku hodně ujišťujte o Vaší lásce, podpoře, chvalte ji za drobné úspěchy i za snahu. Pokud by se cokoli nedařilo, nabízejte svoji pomoc.
Přeji šťastnou a bezproblémovou holčičku a spokojenou celou rodinu.
Mgr. Jitka Jeklová