Otázka
Odpověď
Re:Vztah druh, družka z právního hlediska
4.4.2005 4:28:56 JUDr. Drahomíra Janebová Kubisová
Vážená paní,
Váš dotaz je velmi obsáhlý a obávám se, že možná nevystihnu všechny problémy, které Vás mohou v souvislosti s naznačeným tématem napadat.
Z mého pohledu je vztah nesezdaných osob oproti manželskému páru znevýhodněn. Začnu majetkem - pokud nabývají věci manželé za trvání jejich manželství, spadá tento majetek do tzv. společného jmění manželů, a to bez ohledu na to, zda vůbec a kolik který z manželů v inkriminovanou dobu vydělával (typicky rodič na rodičovské dovolené). V manželství prostě neexistují "moje" nebo "tvoje" peníze, vše je společné. Oproti tomu při nabývání majetku u nesezdaných osob se vlastníkem každé konkrétní věci stává ten, kdo za ni zaplatil. Ve velké nevýhodě potom zůstává ten výdělečně slabší. Nebezpečí pro případ rozchodu v sobě skrývá i rozdělení rolí - jeden "živí" rodinu, tedy platí běžný chod domácnosti, druhý "za své" peníze nakupuje movité, resp. nemovité věci a stává se jejich výlučným vlastníkem.
Dalším okruhem je byt: Píšete, že se jedná o byt státní, usuzuji tedy, že jde o nájem. Uzavřením sňatku by Vám k takovému bytu vzniklo právo společného nájmu, ve Vaší pozici družky nikoli, byť zde máte trvalé bydliště. Nutno dodat, že u nájemního bytu by právo společného bytu nebylo automaticky zrušeno ani okamžikem rozvodu, ale ke zrušení by došlo buď následnou dohodou mezi manželi nebo soudním rozhodnutím, v rámci kterého by soud přihlížel zejména k zájmům dětí (pokud by jim bylo setrvání v bytě ku prospěchu, měl by větší šanci stát se výlučným nájemcem bytu ten, kdo by je měl po rozvodu ve své péči).
Dědictví: Ze zákona dědí druh nebo družka (jako osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu nejméně 1 roku před jeho smrtí a kteří pečovali o společnou domácnost nebo byli výživou odkázáni na
zůstavitele) až v tzv. druhé dědické skupině spolu s manželem a rodičemi, a to pouze za předpokladu, že zůstavitel nezanechal potomky - pokud ano, dědí pouze oni (event. spolu s pozůstalým manželem).
K jednání na úřadech si nechte přítelem vystavit plnou moc. Manželé se mohou při vyřizování běžných záležitostí zastupovat, ale leckdy se ani oni bez písemné plné moci neobejdou.
Pokud jde o dítě, v tomto ohledu je naše právní úprava spravedlivá, ať jsou rodiče sezdaní či nikoli - oba rodiče nesou rodičovskou zodpovědnost ve stejném rozsahu.
Změna příjemní je možná na základě žádosti na matrice pouze v odůvodněných případech. Posouzení důvodnosti však závisí na úvaze rozhodujícího orgánu.
Přeji Vám i nadále vztah bez komplikací a především zdravé dítě.
JUDr. Drahomíra Janebová Kubisová
Váš dotaz je velmi obsáhlý a obávám se, že možná nevystihnu všechny problémy, které Vás mohou v souvislosti s naznačeným tématem napadat.
Z mého pohledu je vztah nesezdaných osob oproti manželskému páru znevýhodněn. Začnu majetkem - pokud nabývají věci manželé za trvání jejich manželství, spadá tento majetek do tzv. společného jmění manželů, a to bez ohledu na to, zda vůbec a kolik který z manželů v inkriminovanou dobu vydělával (typicky rodič na rodičovské dovolené). V manželství prostě neexistují "moje" nebo "tvoje" peníze, vše je společné. Oproti tomu při nabývání majetku u nesezdaných osob se vlastníkem každé konkrétní věci stává ten, kdo za ni zaplatil. Ve velké nevýhodě potom zůstává ten výdělečně slabší. Nebezpečí pro případ rozchodu v sobě skrývá i rozdělení rolí - jeden "živí" rodinu, tedy platí běžný chod domácnosti, druhý "za své" peníze nakupuje movité, resp. nemovité věci a stává se jejich výlučným vlastníkem.
Dalším okruhem je byt: Píšete, že se jedná o byt státní, usuzuji tedy, že jde o nájem. Uzavřením sňatku by Vám k takovému bytu vzniklo právo společného nájmu, ve Vaší pozici družky nikoli, byť zde máte trvalé bydliště. Nutno dodat, že u nájemního bytu by právo společného bytu nebylo automaticky zrušeno ani okamžikem rozvodu, ale ke zrušení by došlo buď následnou dohodou mezi manželi nebo soudním rozhodnutím, v rámci kterého by soud přihlížel zejména k zájmům dětí (pokud by jim bylo setrvání v bytě ku prospěchu, měl by větší šanci stát se výlučným nájemcem bytu ten, kdo by je měl po rozvodu ve své péči).
Dědictví: Ze zákona dědí druh nebo družka (jako osoby, které žily se zůstavitelem ve společné domácnosti po dobu nejméně 1 roku před jeho smrtí a kteří pečovali o společnou domácnost nebo byli výživou odkázáni na
zůstavitele) až v tzv. druhé dědické skupině spolu s manželem a rodičemi, a to pouze za předpokladu, že zůstavitel nezanechal potomky - pokud ano, dědí pouze oni (event. spolu s pozůstalým manželem).
K jednání na úřadech si nechte přítelem vystavit plnou moc. Manželé se mohou při vyřizování běžných záležitostí zastupovat, ale leckdy se ani oni bez písemné plné moci neobejdou.
Pokud jde o dítě, v tomto ohledu je naše právní úprava spravedlivá, ať jsou rodiče sezdaní či nikoli - oba rodiče nesou rodičovskou zodpovědnost ve stejném rozsahu.
Změna příjemní je možná na základě žádosti na matrice pouze v odůvodněných případech. Posouzení důvodnosti však závisí na úvaze rozhodujícího orgánu.
Přeji Vám i nadále vztah bez komplikací a především zdravé dítě.
JUDr. Drahomíra Janebová Kubisová