Otázka
Odpověď
Re:Porucha učení a chování
28.11.2000 Silvie Nedvědová
Dobrý den,
mám pocit, že Vaše Kristýnka je ve škole v takovém stresu a tak vyvedená z míry, že opravdu nedokáže říci ani slovo a zatrhnout si úkol. A věřím Vám, že doma je schopna přečíst vše správně.
Mě osobně se pětka ze čtení v první třídě a navíc v průběhu prvního pololetí zdá strašně přehnaná. Takže si myslím. že paní učitelka je na prvňáčky až moc náročná a neuplatňuje právě vhodný pedagogický přístup.
Asi byste udělala nejlépe, kdybyste se obrátila na pedagogicko-psychologickou poradnu v místě bydliště, adresu by Vám mohl říci dětský lékař nebo ve škole, paní učitelka, případně ředitelka, adresy a telefony poraden jsou také v telefonním seznamu. Můžete se obrátit i na naše DYS – centrum.
V poradně nebo u nás by bylo provedeno psychologické vyšetření, a dověděla byste se, jaké má Kristýnka předpoklady, aby učivo zvládala. Pak byste měla i podklady pro další rozhodování.
Přísnost paní učitelky je jistě přitěžující okolnost, ale také je například možné, že je školní docházka ještě pro Kristýnku velkou zátěží a bylo by lépe, ještě školu „odložit“, v prvním pololetí je ještě možný návrat do mateřské školy…
Pokud se rozhodnete jinak, rozhodně Kristýnku za známky nekárejte, vysvětlete jí, že se čtením teprve začíná, a že od ní neočekáváte, že jí to hned půjde úplně perfektně, že jí pomůžete, a pokusíte se to spolu zvládnout. Myslím, že rozhodně potřebuje Vaši podporu.
Co se týká domácích úkolů, sežeňte si třeba telefon, na nějakého spolužáka, abyste si případně mohli zkontrolovat zadání domácího úkolu nebo udělejte to, co si Kristýnka myslí, a napište do notýsku, že případně správný úkol co nejdříve doplníte. Promluvte s paní učitelkou, ubezpečte ji, že doma pracujete, a že, pokud Kristýnka něco splete, není to z lajdáctví, nebo proto, že by neuměla přečíst to, co si měli připravit, ale proto, že má velkou trému.
Ani se nedivím, že v takové situaci „lže“, tedy snaží se Vás nezarmoutit svým dalším neúspěchem a sebe chránit před pocity selhání. Nevím, jak se do školy těšila nebo netěšila, ale přijmout opakované neúspěchy, je obtížné i pro dospělého. Pravděpodobně je pro ni zátěž tak velká, že opravdu může být i riziko vzniku tělesných potíží.
Jsou paní učitelky, které první pololetí v první třídě dávají jen obrázková razítka místo známek, když se něco povede, a když ne, nedávají nic. Možná, že je ve Vaší škole nějaká jiná první třída, zkuste se informovat. Můžete se pokusit také zjistit, zda si paní učitelka opravdu myslí, že pětky a poznámky jsou nezbytné, i za cenu, že u nějakého dítěte tento přístup přivodí příznaky neurózy.
Možná byste našla další náměty ve starších dopisech a odpovědích na téma lhaní a docházky do první třídy.
Přeju, aby se vše v dobré obrátilo
Mgr. Silvie Nedvědová
mám pocit, že Vaše Kristýnka je ve škole v takovém stresu a tak vyvedená z míry, že opravdu nedokáže říci ani slovo a zatrhnout si úkol. A věřím Vám, že doma je schopna přečíst vše správně.
Mě osobně se pětka ze čtení v první třídě a navíc v průběhu prvního pololetí zdá strašně přehnaná. Takže si myslím. že paní učitelka je na prvňáčky až moc náročná a neuplatňuje právě vhodný pedagogický přístup.
Asi byste udělala nejlépe, kdybyste se obrátila na pedagogicko-psychologickou poradnu v místě bydliště, adresu by Vám mohl říci dětský lékař nebo ve škole, paní učitelka, případně ředitelka, adresy a telefony poraden jsou také v telefonním seznamu. Můžete se obrátit i na naše DYS – centrum.
V poradně nebo u nás by bylo provedeno psychologické vyšetření, a dověděla byste se, jaké má Kristýnka předpoklady, aby učivo zvládala. Pak byste měla i podklady pro další rozhodování.
Přísnost paní učitelky je jistě přitěžující okolnost, ale také je například možné, že je školní docházka ještě pro Kristýnku velkou zátěží a bylo by lépe, ještě školu „odložit“, v prvním pololetí je ještě možný návrat do mateřské školy…
Pokud se rozhodnete jinak, rozhodně Kristýnku za známky nekárejte, vysvětlete jí, že se čtením teprve začíná, a že od ní neočekáváte, že jí to hned půjde úplně perfektně, že jí pomůžete, a pokusíte se to spolu zvládnout. Myslím, že rozhodně potřebuje Vaši podporu.
Co se týká domácích úkolů, sežeňte si třeba telefon, na nějakého spolužáka, abyste si případně mohli zkontrolovat zadání domácího úkolu nebo udělejte to, co si Kristýnka myslí, a napište do notýsku, že případně správný úkol co nejdříve doplníte. Promluvte s paní učitelkou, ubezpečte ji, že doma pracujete, a že, pokud Kristýnka něco splete, není to z lajdáctví, nebo proto, že by neuměla přečíst to, co si měli připravit, ale proto, že má velkou trému.
Ani se nedivím, že v takové situaci „lže“, tedy snaží se Vás nezarmoutit svým dalším neúspěchem a sebe chránit před pocity selhání. Nevím, jak se do školy těšila nebo netěšila, ale přijmout opakované neúspěchy, je obtížné i pro dospělého. Pravděpodobně je pro ni zátěž tak velká, že opravdu může být i riziko vzniku tělesných potíží.
Jsou paní učitelky, které první pololetí v první třídě dávají jen obrázková razítka místo známek, když se něco povede, a když ne, nedávají nic. Možná, že je ve Vaší škole nějaká jiná první třída, zkuste se informovat. Můžete se pokusit také zjistit, zda si paní učitelka opravdu myslí, že pětky a poznámky jsou nezbytné, i za cenu, že u nějakého dítěte tento přístup přivodí příznaky neurózy.
Možná byste našla další náměty ve starších dopisech a odpovědích na téma lhaní a docházky do první třídy.
Přeju, aby se vše v dobré obrátilo
Mgr. Silvie Nedvědová