Otázka
Odpověď
Re:Sebepoškozování
26.7.2004 22:08:40 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
zcela rozumím Vaší situaci, ale zdá se mi, že Váš syn se nejspíš snaží na sebe upozornit a něco získat. Možná, že se mu tento způsob už někdy vyplatil (nevím, jestli doma, nebo třeba u prarodičů) a on jako každé dítě zjistil, že když to funguje, tak to jednoduše bude dělat.
Souhlasím s minimálním trestáním. Spíše vzhledem k věku vysvětlujte a motivujte pozitivně. Přesto, pokud Vás syn bude slovy, že se zabije, tlačit někam, kam nechcete, bude nejjednodušší upoutat jeho pozornost např. tím, že jej pošlete do jeho pokoje, nebo si zkusíte promluvit, proč se chtěl dívat na něco jiného atd. I plácnutí na zadek by mohlo v některých případech pomoci. Další možností je nereagovat na tato synova slova, ale samozřejmě bedlivě sledovat, co opravdu dělá. Domnívám se, že nejspíš nemá v úmyslu skočit z okna ani nic podobného, že je to prostě jen "hra", jak mají rodiče pevné nervy. Rozhodnutí, jakým způsobem reagovat, záleží především na tom, jaký styl výchovy je Vám bližší a jaký jste doposud používali.
Dalších přehnaných reakcí bych doporučovala také si příliš nevšímat.
Jestliže máte pocit, že syn zareaguje neadekvátně (např. hysterickým
záchvatem) tak to nejen nerozebírejte, ale ani tomu v tu danou chvíli nevěnujte pozornost.
Přeji hodného a bezproblémového synka.
Mgr. Jitka Jeklová
zcela rozumím Vaší situaci, ale zdá se mi, že Váš syn se nejspíš snaží na sebe upozornit a něco získat. Možná, že se mu tento způsob už někdy vyplatil (nevím, jestli doma, nebo třeba u prarodičů) a on jako každé dítě zjistil, že když to funguje, tak to jednoduše bude dělat.
Souhlasím s minimálním trestáním. Spíše vzhledem k věku vysvětlujte a motivujte pozitivně. Přesto, pokud Vás syn bude slovy, že se zabije, tlačit někam, kam nechcete, bude nejjednodušší upoutat jeho pozornost např. tím, že jej pošlete do jeho pokoje, nebo si zkusíte promluvit, proč se chtěl dívat na něco jiného atd. I plácnutí na zadek by mohlo v některých případech pomoci. Další možností je nereagovat na tato synova slova, ale samozřejmě bedlivě sledovat, co opravdu dělá. Domnívám se, že nejspíš nemá v úmyslu skočit z okna ani nic podobného, že je to prostě jen "hra", jak mají rodiče pevné nervy. Rozhodnutí, jakým způsobem reagovat, záleží především na tom, jaký styl výchovy je Vám bližší a jaký jste doposud používali.
Dalších přehnaných reakcí bych doporučovala také si příliš nevšímat.
Jestliže máte pocit, že syn zareaguje neadekvátně (např. hysterickým
záchvatem) tak to nejen nerozebírejte, ale ani tomu v tu danou chvíli nevěnujte pozornost.
Přeji hodného a bezproblémového synka.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
