Otázka
Odpověď
Re:Cukrovka a následná deprese
6.3.2004 12:18:43 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
Vaše situace a zejména situace Vaší dcery není lehká. Její reakce (že dělá, že jí nic není) vypovídá o tom, že se situací ještě úplně nevyrovnala.
Myslím, že by potřebovala pomoc. A jestliže není schopná (a možná ochotná) přijmout Vaši pomoc, pak zkuste vyhledat pomoc terapeutickou. Nejlépe bude, pokud se Vám podaří najít rodinného terapeuta, protože si myslím a Vy to také naznačujete, že problémem není jen dceřina nemoc, ale i komunikace v rodině. V každém případě by jste pro společnou návštěvu terapie měla získat nejen dceru, ale i ostatní členy rodiny, zejména otce. Je to velmi důležité.
Už jen ten pocit, že ostatní věnují svůj volný čas kvůli mně, je mnohdy pro lidi novým zážitkem. A i když to Vaše dcera zřejmě hned neocení (a proto to od ní ani neočekávejte), mají společná sezení s odborníkem velký smysl. On dokáže vytěžit maximum dobrého z rodinných vztahů a jistě Vás navede i tam, kde se dá mnohé zlepšit.
Vaše dcera potřebuje zažít Vaši starost o ni a Vaši lásku k ní. Tedy nepotřebuje to jen slyšet, protože ona to ví, ale nedokáže si to dostatečně zpracovat pro sebe sama.
Také je možným řešením, zkusit za pomoci lékařů najít skupinu lidí a s toutéž chorobou, kteří se pravidelně scházejí a věnují se společným zážitkům (např. výlety, ...) a ne jen hovorech o své nemoci. Stejně tak je možné zapojit dceru i do skupiny vrstevníků.
Doufám, že i v tak daleké zemi jsem Vás alespoň trošičku inspirovala a že se Vám podaří začít situaci řešit ku prospěchu celé rodiny.
Mgr. Jitka Jeklová
Vaše situace a zejména situace Vaší dcery není lehká. Její reakce (že dělá, že jí nic není) vypovídá o tom, že se situací ještě úplně nevyrovnala.
Myslím, že by potřebovala pomoc. A jestliže není schopná (a možná ochotná) přijmout Vaši pomoc, pak zkuste vyhledat pomoc terapeutickou. Nejlépe bude, pokud se Vám podaří najít rodinného terapeuta, protože si myslím a Vy to také naznačujete, že problémem není jen dceřina nemoc, ale i komunikace v rodině. V každém případě by jste pro společnou návštěvu terapie měla získat nejen dceru, ale i ostatní členy rodiny, zejména otce. Je to velmi důležité.
Už jen ten pocit, že ostatní věnují svůj volný čas kvůli mně, je mnohdy pro lidi novým zážitkem. A i když to Vaše dcera zřejmě hned neocení (a proto to od ní ani neočekávejte), mají společná sezení s odborníkem velký smysl. On dokáže vytěžit maximum dobrého z rodinných vztahů a jistě Vás navede i tam, kde se dá mnohé zlepšit.
Vaše dcera potřebuje zažít Vaši starost o ni a Vaši lásku k ní. Tedy nepotřebuje to jen slyšet, protože ona to ví, ale nedokáže si to dostatečně zpracovat pro sebe sama.
Také je možným řešením, zkusit za pomoci lékařů najít skupinu lidí a s toutéž chorobou, kteří se pravidelně scházejí a věnují se společným zážitkům (např. výlety, ...) a ne jen hovorech o své nemoci. Stejně tak je možné zapojit dceru i do skupiny vrstevníků.
Doufám, že i v tak daleké zemi jsem Vás alespoň trošičku inspirovala a že se Vám podaří začít situaci řešit ku prospěchu celé rodiny.
Mgr. Jitka Jeklová