Otázka
Odpověď
Re:Nezvladatelnost
11.10.2003 9:06:07 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
věřím, že Vaše situace pro Vás není lehká. Jedná se pravděpodobně o další období vzdoru u Vašeho syna. Chce to zachovat chladnou hlavu a "ledový" klid. Jestliže Vás nenechá domluvit, pak jej upozorněte (bez výčitek), že teď mluvíte Vy a až domluvíte, bude mluvit on. Tento prostor pro jeho vyjádření také dodržte. Na mimoslovní komentáře (oči v sloup, podupávání,...) nereagujte. Jednoduše si jich nevšímejte. Jestliže Tom zjistí, že mu už nepřináší ten správný užitek (tedy upozornit na sebe a na to, že nesouhlasím), pak je buď omezí, nebo se jim pro příště vyhne úplně. Nikdo totiž neděláme nic, co by nám nepřinášelo užitek, či nějakou výhodu. Také se můžete porozhlédnout po okolí, jak kdo reaguje. Děti většinou napodobují chování ostatních. Není třeba v rodině někdo, kdo má ve zvyku se takto chovat a komunikovat? S těmi hrami je to těžké. Málokdo rád prohráváme. Zkuste synovi vždy připomenout, že je to jen hra a o nic tedy nejde. Stejně tak jestliže prohrajete Vy, řekněte např: "Ještěže je to jen hra, snad budu mít příště víc štěstí.". Přeji Vám pevné nervy a stále hodnějšího syna.
Mgr. Jitka Jeklová
věřím, že Vaše situace pro Vás není lehká. Jedná se pravděpodobně o další období vzdoru u Vašeho syna. Chce to zachovat chladnou hlavu a "ledový" klid. Jestliže Vás nenechá domluvit, pak jej upozorněte (bez výčitek), že teď mluvíte Vy a až domluvíte, bude mluvit on. Tento prostor pro jeho vyjádření také dodržte. Na mimoslovní komentáře (oči v sloup, podupávání,...) nereagujte. Jednoduše si jich nevšímejte. Jestliže Tom zjistí, že mu už nepřináší ten správný užitek (tedy upozornit na sebe a na to, že nesouhlasím), pak je buď omezí, nebo se jim pro příště vyhne úplně. Nikdo totiž neděláme nic, co by nám nepřinášelo užitek, či nějakou výhodu. Také se můžete porozhlédnout po okolí, jak kdo reaguje. Děti většinou napodobují chování ostatních. Není třeba v rodině někdo, kdo má ve zvyku se takto chovat a komunikovat? S těmi hrami je to těžké. Málokdo rád prohráváme. Zkuste synovi vždy připomenout, že je to jen hra a o nic tedy nejde. Stejně tak jestliže prohrajete Vy, řekněte např: "Ještěže je to jen hra, snad budu mít příště víc štěstí.". Přeji Vám pevné nervy a stále hodnějšího syna.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
