Otázka
Odpověď
Re: Syn se počůrává
9.9.2003 19:36:15 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
situace se zdá být podle Vašeho krátkého popisu celkem jasná. Pokud se u chlapce nejedná o zdravotní problém, pak je to problém psychický. Zatím si ale myslím, že bude stačit jen velká dávka trpělivosti. Jesliže by se to zhoršovalo, pak teprve vyhledejte psychologa. Představte si, jaký byl jeho dosavadní život. To, čeho už měl dost (stresy), nepotřebuje. Co ale potřebuje více než ostatní děti, je Vaše trpělivost a hlavně láska. V žádném případě žádný problém neřešte po zlém. A pokud nepomáhá řešení ani po dobrém, pak problém nějaký čas neřešte vůbec. Pokud se chlapec počůrává, neupozorňujte na to, tvařte se, že se nic neděje, nekomentujte to. Je velká naděje, že počůrávání postupně ustane samo. Možná si tím chlapec ale také říká o Vaši pozornost (i když se to možná zdá absurdní). Věnujte se mu proto co nejvíce. Zatím je příliš malý na to, aby ocenil, co pro něj děláte, ale jednou Vám bude určitě hodně vděčný. Přeji Vám hodně trpělivosti, klidu a psychické síly.
Mgr. Jitka Jeklová
situace se zdá být podle Vašeho krátkého popisu celkem jasná. Pokud se u chlapce nejedná o zdravotní problém, pak je to problém psychický. Zatím si ale myslím, že bude stačit jen velká dávka trpělivosti. Jesliže by se to zhoršovalo, pak teprve vyhledejte psychologa. Představte si, jaký byl jeho dosavadní život. To, čeho už měl dost (stresy), nepotřebuje. Co ale potřebuje více než ostatní děti, je Vaše trpělivost a hlavně láska. V žádném případě žádný problém neřešte po zlém. A pokud nepomáhá řešení ani po dobrém, pak problém nějaký čas neřešte vůbec. Pokud se chlapec počůrává, neupozorňujte na to, tvařte se, že se nic neděje, nekomentujte to. Je velká naděje, že počůrávání postupně ustane samo. Možná si tím chlapec ale také říká o Vaši pozornost (i když se to možná zdá absurdní). Věnujte se mu proto co nejvíce. Zatím je příliš malý na to, aby ocenil, co pro něj děláte, ale jednou Vám bude určitě hodně vděčný. Přeji Vám hodně trpělivosti, klidu a psychické síly.
Mgr. Jitka Jeklová