Otázka
Odpověď
Re:Noční buzení
29.8.2003 22:31:52 Mgr. Jitka Jeklová
Dobrý den,
máte pravdu. V podstatě existují tyto dvě možnosti. Buď synovi vyhovíte, nebo nevyhovíte. Rozhodnutí je na Vás. Pro první možnost mluví několik skutečností. Představte si, že by se Vám něco stalo (což Vám v žádném případě nepřeji) a nemohla by jste být několik nocí k dispozici svému synovi. Takováto náhlá změna pak může být pro dítě silně stresující. Navíc je silně stresující i pro dospělého, který by případně musel zaujmout Vaše místo. Pokud se rozhodnete pro první variantu, pak bych spíše doporučovala synovi spíše nevyhovět (samozřejmě kromě opodstatněných situací) a konejšit ho. Ale konejšící osobou by jste měla být Vy. Můžete ho např. pochovat a vrátit zpět do postýlky. I když uklidňování nepomáhá, chce to vytrvat a udržet si klid, i když je to velmi těžké. Vím to z vlastní zkušenosti. Z vlastní zkušenosti taky vím, že můj syn se takto často budil právě v létě, a to jen z důvodů žízně. S druhou skupinou souhlasím. Ano, dítě si o něco říká. Ale pokud to dotáhneme do absurdna, opak si o něco říká o vztekající se tvoreček ležící na zemi uprostřed odchodu. Dítě by si totiž opravdu mohlo zvyknout rodiče
(maminku) takto až skoro vydírat.
Pokud se tedy ujistíte, že dítě nemá hlad ani žízeň, že není nemocné (a nerostou mu zoubky) ani mokré, že mu není teplo ani zima, pak bych zvolila klidný hlas (a někdy pomáhá spíše než mluvit zpívat, ač se to může zdá
legrační) a jemné hlazení či držení za ruku.
Jestliže si budete dítě brát do své postele, pak si připravte na to, že s Vámi možná bude chtít spávat i ve věku, kdy už se spolu do postele vlezete jen těžko. Jsou rodiče, kterým to nevadí a naopak jsou rádi, ale to rozhodnutí musí přijít v tomto věku. Později už dítěti těžko vysvětlíte, že do teď mohlo a od teď už ne. "Velké" konejšení (a výjimečně i v posteli u rodičů) bych si nechala jen na dobu, kdy je dítě např. nemocné nebo mu z nějakého jiného důvodu není dobře. Přeji šťastnou volbu při rozhodování a mnoho hezkých chvil se synem.
Mgr. Jitka Jeklová
máte pravdu. V podstatě existují tyto dvě možnosti. Buď synovi vyhovíte, nebo nevyhovíte. Rozhodnutí je na Vás. Pro první možnost mluví několik skutečností. Představte si, že by se Vám něco stalo (což Vám v žádném případě nepřeji) a nemohla by jste být několik nocí k dispozici svému synovi. Takováto náhlá změna pak může být pro dítě silně stresující. Navíc je silně stresující i pro dospělého, který by případně musel zaujmout Vaše místo. Pokud se rozhodnete pro první variantu, pak bych spíše doporučovala synovi spíše nevyhovět (samozřejmě kromě opodstatněných situací) a konejšit ho. Ale konejšící osobou by jste měla být Vy. Můžete ho např. pochovat a vrátit zpět do postýlky. I když uklidňování nepomáhá, chce to vytrvat a udržet si klid, i když je to velmi těžké. Vím to z vlastní zkušenosti. Z vlastní zkušenosti taky vím, že můj syn se takto často budil právě v létě, a to jen z důvodů žízně. S druhou skupinou souhlasím. Ano, dítě si o něco říká. Ale pokud to dotáhneme do absurdna, opak si o něco říká o vztekající se tvoreček ležící na zemi uprostřed odchodu. Dítě by si totiž opravdu mohlo zvyknout rodiče
(maminku) takto až skoro vydírat.
Pokud se tedy ujistíte, že dítě nemá hlad ani žízeň, že není nemocné (a nerostou mu zoubky) ani mokré, že mu není teplo ani zima, pak bych zvolila klidný hlas (a někdy pomáhá spíše než mluvit zpívat, ač se to může zdá
legrační) a jemné hlazení či držení za ruku.
Jestliže si budete dítě brát do své postele, pak si připravte na to, že s Vámi možná bude chtít spávat i ve věku, kdy už se spolu do postele vlezete jen těžko. Jsou rodiče, kterým to nevadí a naopak jsou rádi, ale to rozhodnutí musí přijít v tomto věku. Později už dítěti těžko vysvětlíte, že do teď mohlo a od teď už ne. "Velké" konejšení (a výjimečně i v posteli u rodičů) bych si nechala jen na dobu, kdy je dítě např. nemocné nebo mu z nějakého jiného důvodu není dobře. Přeji šťastnou volbu při rozhodování a mnoho hezkých chvil se synem.
Mgr. Jitka Jeklová
V její náručí
