Otcovství

Moje otázka přesně nezapadá do této rubriky, ale nevím, kde jinde se zeptat.
Byla jsem 11 let vdaná, bezdětná. Odešla jsem od manžela, aniž bychom se rozvedli, a žila jsem asi rok sama. Pak jsem otěhotněla (nikoli s manželem, spolu jsme se vůbec intimně nestýkali), ale otce dítěte nechci nikde uvádět. Poté, co jsem zjistila, že jsem těhotná, jsem podala žádost o rozvod. Rozvod nabyl právní moci dva dny před narozením mého syna. Protože se syn narodil dříve než 300 dní od rozvodu, je podle zákona o rodině otcem dítěte můj bývalý manžel a je tak zapsán i v rodném listě. Podle zákona o rodině můžu já i bývalý manžel do 6 měsíců od narození syna jeho otcovství u soudu popřít.
Ovšem život je trochu nevyzpytatelný. S bývalým manželem spolu celkem dobře vycházíme, díky tomu zná i mého syna a má ho rád. Uvažuji, zda se k bývalému manželovi nevrátím (on by nebyl proti), aby syn vyrůstal v úplné rodině a měl otce (a též aby neměl v rodném listě napsáno, že „spadl z nebe“). Ovšem bojím se, jak by můj případný návrat dopadl, přece jen jsem měla důvody, abych od manžela odešla… Nezrušíme-li otcovství a pak se přesto znovu rozejdeme, bývalý manžel by dál v životě papírově „vláčel“ s sebou dítě, které není jeho. Proto se chci zeptat:
1) Pokud nezrušíme otcovství v termínu 6 měsíců od narození syna, lze otcovství zrušit i později (krevní zkoušky, genetické testy)?
2) Pokud zrušíme otcovství v termínu 6 měsíců a pak se k sobě s bývalým manželem vrátíme a po nějaké době zjistíme, že náš vztah dobře funguje, lze aby syna manžel adoptoval? Předpokládám, že právně to lze, ale spíše se ptám, jaká je šance, že s tím budou orgány souhlasit, když už jednou otcem byl – aby to nezamítly s tím, že nevíme, co chceme.
Moc děkuji za odpověď, naše rozhodnutí už celkem spěchá, synovi je nyní 5 měsíců.