Odmítání a vzdor při plavání

Mám 2 a čtvrt letého syna. Na plavání chodíme od jeho 2 měsíců. Během té doby si prošel různýma fázema - brekem, odmítáním, radostí... Minulý kurz - do konce prosince- spolupracoval, král si s dětmi, plaval sám v ježečku i v kruhu, ručkoval po tyči, skákal skoro sám a měl z toho radost. Bohužel od začátku tohoto kurzu - počátek ledna - začal stávkovat. Kruh ani jiné pomůcky odmítá, vezme si je pouze po přemlouvání (ale ¨pak se mu to třeba i líbí a ochotně vše opakuje sám), nechce plavat bez toho aby mě držel za ruku, odmítá i ručkovat, vše je doprovázeno křikem a prakticky celou půlhodinu pofňukává - tedy pokud není u mě v náruči. Nekoná se to také každé plavání - jedna hodina je horší druhá lepší... Když by měl dovoleno sedět na schodech a kopat nožičkama do vody, to by se mu líbilo - ale to nejde celou hodinu, protože instrüktorka nám naznačila, že by to chtěly dělat i ostatní děti. Také nám bylo řečeno, že syn svým chováním narušuje hodinu a že bych si ho měla uklidnit. V9m že je tam trochu halas a že to může někoho trochu rušit. Bohužel rady typu, sedněte si s ním na bazén a až se mu bude chtít do vody, teprve pojďte, příp. vemte ho dříve domů a vysvětlete, že pokud bude pokračovat v odmítání a křiku, tak do vody chodit nebudete, běžte zkusit jinou instruktorku, jiný kolektiv..... - toto prostě na syna neplatí. Je mu to fakticky jedno. Prohlásí - nepudu plavat a už se zaobírá jinými věcmi.Chci ještě říci, že do bazénu jde normálně, až u vody se zasekne, venku si s dětmi hraje, projevuje se bez křiku. Jinak tak trochu prochází obdobím negativismu, ale mimo vodu to není tak hrozné. Bylo mi tedy řečeno, že instr. si s ním neví rady, malý vyrušuje a ať si ho jdu uklidnit do sprch. Takže jsme tedy byli vyhozeni z hodiny a ¨v následném rozhovoru jsem se dozvěděla, že si ostatní maminky stěžovaly že syn křikem nakazuje i jejich děti, ruší i instruktorku a že ho jako máma nezvládám a pokud bychom přišli ještě na další hodiny, tak pokud by zase chvíli pracoval a chvíli ne, tak bychom byly zase donuceni odejít (což se mi nelíbí). Do konce kurzu nám zbývají 4 hodiny, peníze nevracejí a jen tak jim nechat tisícovku.... nejsem grand. Na jednu stranu instruktorku chápu, ale na druhou mi připadá, že to v první řadě nezvládla pedagogicky ona. Se synem si už nevím rady a z plavání jsem totálně zklamaná. Poradíte mi?