Re: Změna chování

Dobrý den Petro,
myslím, že kluky teď čeká hodně změn, jeden půjde do školy a druhý zůstane ve školce, možná chodili dřív do jedné školky, jestli jsem to správně pochopila.
A opravdu bych se divila, kdyby, přestože chodíte do práce, si nevšimli, že se „něco“ děje. Oni asi nevědí, že čekáte miminko, i když ani tomu bych se nedivila, ale děti často cítí, že je „něco ve vzduchu“. Samozřejmé maličkosti jsou najednou trošičku jinak, a děti mohou zneklidnět, právě proto, že cítí změnu, ale nevědí, o čem to konkrétně je.
Ptáte se, jak je zklidnit, mám pocit, že právě v situaci, kterou popisujete, to bude opravdu chtít trpělivost a pevné nervy. A možná trochu zvolnit tempo, aby se mohli s těmi změnami lépe vyrovnat nebo ne zvolnit, ale trochu přizpůsobit potřebám dětí, pokud to jde. Někdy to úplně možné není, ale dost často podle mých zkušeností pomáhá uznat emoci druhého, tedy i dítěte, a snažit se usměrnit spíše její projev. Emoce se nám dějí, někomu více, někomu méně bouřlivě, a myslím, že je lepší se s nimi učit pracovat, než je potlačovat. I když jsou projevy vzteku a plačtivost a odmlouvání často pro rodiče obtížně přijatelné, myslím, že tento přístup je z hlediska dlouhodobé perspektivy větším přínosem pro rozvoj osobnosti dětí i pro vztahy mezi Vámi a kluky.
V praxi to vypadá asi tak:“Zdá se, že jsi na bratra naštvanej…, to chápu, ale nepřeju si, abys ho mlátil…“
„Vidím, že si nechceš jít umýt ruce před jídlem…, myslím, že je dobře si ruce před jídlem umýt…, já si je taky myju…, chceš (bylo by pro tebe příjemnější), abych šla s tebou do koupelny, a počkala, až se umyješ?
S tím, že přestávky naznačují, že dítě třeba taky něco řekne, a hovor se bude nějak vyvíjet. A je jasné, že jsou chvíle, třeba, když dítě chce vběhnout do silnice a jiné, kdy se napřed jedná, a vysvětluje až potom.
Jde o to, aby dítě pochopilo, že jsou tu nějaká pravidla, ale že pravidla jen neomezují, ale i chrání, a že ten, kdo pravidla prosazuje taky chrání a pečuje, a dokáže brát dítě vážně, a nejen vydávat zákazy a příkazy.
Asi máte nějaký důvod, proč čekáte s tím, až klukům oznámíte, že budete mít miminko, ale myslím, že pokud se vše vyvíjí po zdravotní stránce dobře, je pro děti často přínos, když se mohou taky těšit nebo jen být zvědaví, pomáhat vymýšlet jméno…, prostě navazovat vztah se sourozencem už když je u mámy v bříšku.
Mějte se hezky a hodně zdraví
Mgr. Silvie Nedvědová