Otázka
Odpověď
Re: Smysl pro povinnost
18.6.2002 21:10:34 Silvie Nedvědová
Dobrý den, Martino,
k tomuto tématu bohužel jednoduchý návod neexistuje.
Dcera dospívá a v tomto věku se mohou potíže, které popisujete objevit i u dětí, které předtím byly velmi pracovité. V důsledku změny zájmů, nebo v důsledku fyziologických změn, může jít i o způsob vymezování proti rodičovské autoritě. Vy také apelujete na dceřinu samostatnost, ale, bohužel, většinou se samostatnost nebo snaha o ni začíná projevovat v negaci toho, co rodiče předkládají jako hodnoty. Tedy, nejprve si dospívající, a bohužel pro rodiče, vymezuje, co nechce. Až mnohem později, když to dobře dopadne, si začne dávat pozitivně formulované cíle.
Někdy může být nadání dítěte nerovnoměrně rozloženo a po dosažení určité míry obtížnosti učiva se mohou v některých oblastech objevovat obtíže, při snaze zvládnout vše, například únava a nezájem. Má-li dítě výborné vyjadřovací schopnosti okolí často přeceňuje jeho možnosti i v oblastech, které s verbálními schopnostmi příliš nesouvisejí.
Někdy, a s tím by mohli v poradně poradit, se dítě neumí učit. Potřebuje si najít nějakou techniku osvojování vědomostí, která by právě pro ně byla vhodná.
Zájem je u dětí často nutnou a potřebnou podmínkou k tomu, aby vyvinuly nějaké úsilí. Ale některé děti, které „nemají zájem“, mohou mít různé obtíže, kromě výše uvedeného nerovnoměrně rozloženého nadání mohou např., být úzkostnějšího ladění.
Řada děti, které jsou označovány za „chytré lajdáky, mohli by, kdyby chtěli…“ spadá právě do některé z výše uvedených kategorií.
Zdálo by se mi vhodné navštívit dětského psychologa nebo pedagogicko-psychologickou poradnu.
Soukromá Pražská pedagogicko-psychologická poradna, má stránky na adrese www.pppp.cz, vydává výborné příručky, informující o možnostech středoškolského vzdělávání, i učebních oborech nabízených v Praze a okolí. Vycházejí i podobné příručky, informující o možnostech vzdělávání po celé republice. Řada škol uvádí i počty přihlášených a přijatých. Zkuste se informovat u výchovného poradce ve Vaší ZŠ, zda by neměl nějaké k zapůjčení, pro vytvoření představy postačí i příručky z už proběhlých přijímaček. Nové bývají v prodeji během září a října.
Mladší sourozenci bývají často popisováni jako aktivnější, ctižádostivější… Mají odmalička přirozenou motivaci a před sebou poměrně snadno dosažitelné cíle. Dosáhnout dovedností, které zvládá jejich starší sourozenec. A je-li sourozenec starší jen o trochu, mohou už v malém věku nasbírat dost sebedůvěry, protože se jim opravdu podaří v mnoha dovednostech toho staršího dostihnout a často i předstihnout. Je velkou výhodou v mnoha případech, naučit se dávat si malé, postupné cíle, ne naučit se něco dokonale, ale o trochu se v něčem zlepšit. Připomíná to úsloví, „lze sníst slona? ano, po kouskách“
Jedináčci a první děti se v raném dětství mohou srovnávat většinou pouze s dospělými a jejich nesrovnatelně odlišnými schopnostmi zvládat věci. Někdy to má neblahý vliv na jejich sebedůvěru, motivaci… Jako by okolo toho slona chodili, a hrozili se toho, že by ho měli sníst pokud možno najednou a hned a ještě neumazat prostírání.
Někdy má velký vliv i to, že rodiče bývají odmalička u druhých dětí mnohem realističtější ve svých očekáváních, přiměřeněji zvládají kontakt s malým dítětem.
Píšete o tom, jak, když jste byla v dceřině věku, bylo samozřejmostí, že jste měla samé jedničky. Jak Vám to dala Vaše matka najevo, co očekává? Co Vás vedlo k tomu, že jste toto očekávání plnila?… Jak se to liší od Vašeho a dceřina vztahu?
To by asi mohl být směr, kterým by se mohlo Vaše uvažování o tomto tématu ubírat. Někdy, když děláme věci jinak, než jaký byl model, zkušenosti z našeho dětství, můžeme tápat, být nejistí.
Možná by mohlo být pro Vás také užitečné s někým si o tom pohovořit. Někdy, může být chyba i v tom, že se rodiče „moc“ starají. Ale někdy spíš než o množství jde o způsob péče, o nějaké nedorozumění… Někdy, jsou-li matky samoživitelky, stanou se děti velmi zodpovědnými, protože vědí, že maminka živí rodinu, a nemohou jí přidělávat starosti. Dítě v rodině s oběma rodiči může být v úplně jiné pozici.
Mějte se hezky
Mgr. Silvie Nedvědová
k tomuto tématu bohužel jednoduchý návod neexistuje.
Dcera dospívá a v tomto věku se mohou potíže, které popisujete objevit i u dětí, které předtím byly velmi pracovité. V důsledku změny zájmů, nebo v důsledku fyziologických změn, může jít i o způsob vymezování proti rodičovské autoritě. Vy také apelujete na dceřinu samostatnost, ale, bohužel, většinou se samostatnost nebo snaha o ni začíná projevovat v negaci toho, co rodiče předkládají jako hodnoty. Tedy, nejprve si dospívající, a bohužel pro rodiče, vymezuje, co nechce. Až mnohem později, když to dobře dopadne, si začne dávat pozitivně formulované cíle.
Někdy může být nadání dítěte nerovnoměrně rozloženo a po dosažení určité míry obtížnosti učiva se mohou v některých oblastech objevovat obtíže, při snaze zvládnout vše, například únava a nezájem. Má-li dítě výborné vyjadřovací schopnosti okolí často přeceňuje jeho možnosti i v oblastech, které s verbálními schopnostmi příliš nesouvisejí.
Někdy, a s tím by mohli v poradně poradit, se dítě neumí učit. Potřebuje si najít nějakou techniku osvojování vědomostí, která by právě pro ně byla vhodná.
Zájem je u dětí často nutnou a potřebnou podmínkou k tomu, aby vyvinuly nějaké úsilí. Ale některé děti, které „nemají zájem“, mohou mít různé obtíže, kromě výše uvedeného nerovnoměrně rozloženého nadání mohou např., být úzkostnějšího ladění.
Řada děti, které jsou označovány za „chytré lajdáky, mohli by, kdyby chtěli…“ spadá právě do některé z výše uvedených kategorií.
Zdálo by se mi vhodné navštívit dětského psychologa nebo pedagogicko-psychologickou poradnu.
Soukromá Pražská pedagogicko-psychologická poradna, má stránky na adrese www.pppp.cz, vydává výborné příručky, informující o možnostech středoškolského vzdělávání, i učebních oborech nabízených v Praze a okolí. Vycházejí i podobné příručky, informující o možnostech vzdělávání po celé republice. Řada škol uvádí i počty přihlášených a přijatých. Zkuste se informovat u výchovného poradce ve Vaší ZŠ, zda by neměl nějaké k zapůjčení, pro vytvoření představy postačí i příručky z už proběhlých přijímaček. Nové bývají v prodeji během září a října.
Mladší sourozenci bývají často popisováni jako aktivnější, ctižádostivější… Mají odmalička přirozenou motivaci a před sebou poměrně snadno dosažitelné cíle. Dosáhnout dovedností, které zvládá jejich starší sourozenec. A je-li sourozenec starší jen o trochu, mohou už v malém věku nasbírat dost sebedůvěry, protože se jim opravdu podaří v mnoha dovednostech toho staršího dostihnout a často i předstihnout. Je velkou výhodou v mnoha případech, naučit se dávat si malé, postupné cíle, ne naučit se něco dokonale, ale o trochu se v něčem zlepšit. Připomíná to úsloví, „lze sníst slona? ano, po kouskách“
Jedináčci a první děti se v raném dětství mohou srovnávat většinou pouze s dospělými a jejich nesrovnatelně odlišnými schopnostmi zvládat věci. Někdy to má neblahý vliv na jejich sebedůvěru, motivaci… Jako by okolo toho slona chodili, a hrozili se toho, že by ho měli sníst pokud možno najednou a hned a ještě neumazat prostírání.
Někdy má velký vliv i to, že rodiče bývají odmalička u druhých dětí mnohem realističtější ve svých očekáváních, přiměřeněji zvládají kontakt s malým dítětem.
Píšete o tom, jak, když jste byla v dceřině věku, bylo samozřejmostí, že jste měla samé jedničky. Jak Vám to dala Vaše matka najevo, co očekává? Co Vás vedlo k tomu, že jste toto očekávání plnila?… Jak se to liší od Vašeho a dceřina vztahu?
To by asi mohl být směr, kterým by se mohlo Vaše uvažování o tomto tématu ubírat. Někdy, když děláme věci jinak, než jaký byl model, zkušenosti z našeho dětství, můžeme tápat, být nejistí.
Možná by mohlo být pro Vás také užitečné s někým si o tom pohovořit. Někdy, může být chyba i v tom, že se rodiče „moc“ starají. Ale někdy spíš než o množství jde o způsob péče, o nějaké nedorozumění… Někdy, jsou-li matky samoživitelky, stanou se děti velmi zodpovědnými, protože vědí, že maminka živí rodinu, a nemohou jí přidělávat starosti. Dítě v rodině s oběma rodiči může být v úplně jiné pozici.
Mějte se hezky
Mgr. Silvie Nedvědová
V její náručí
