(24.3.2024 16:13:49) V časových údajích - trvání - je to myslím opravdu běžné i dnes. Ale fakt je, že doma za mého dětství se používalo i "půl čtvrta krajíce" (sežral), a to si myslím, že už neslýchám vůbec.
(24.3.2024 17:33:17) Monam, vlákno je již dlouhé, nepoznám, co navazuje na co, tak jsem odpověděla na obojí. A ano, může to být i v používání jazyka - co lidi kolem sebe slyší, čemu ještě rozumějí, a co jim již nedává smysl. Nepamatuji se, zda mi někdy "půl čtvrta krajíce" připadalo nesrozumitelné (je mi to stejně přirozené, jako půl druhého roku, tedy úplně jasné), ale chápu, že dneska tomu už skoro nikdo nerozumí. Zkusím dospělou dceru.
A taky si chystám otázku pro pětiletou vnučku, kolik by měl jablek její bratranec, kdyby měl 2x méně, než ona... zjednoduším to početně o řád, tedy na 8. Jsem fakt zvědavá, ale vnučky jsou teď právě s bratranci (a rodinami pochopitelně) na druhé straně zeměkoule, tak musím počkat Dle mého možná ten zmatek přiživí i školní výuka, a předškolák by to ještě dát mohl.
babi, ale teď vážně nic takového jako "půl čtvrta" neexistuje, jsou-li dva podivíni, co se takto dorozumívají vlastními termíny, tak dobrá, ale opravdu to není nějaká danost
SSJČ čtvrtý čísl. řad. ke čtyři; mající v pořadí číslo čtyři: č. svazek díla; být v závodě č., na č-ém místě; Karel Č.; za č-é; říkám to po č-é; trvalo to půl č-é hodiny tři a půl; před podst. jm. m. a s. ve spoj. půl č-ého i půl čtvrta roku;...
(24.3.2024 17:42:35) Babi, jo, půl druhého roku apod., to používáme celkem běžně v mém okolí...jinak se to vlastně objevuje i v hodinách - půl čtvrté je taky tři a půl...a spoustě děti se to plete, když se učí hodiny.
(24.3.2024 18:20:49) Půl druhého roku bych nějak odvodila, ale půl čtvrta krajíce vůbec netuším, co má být. Tipla bych si asi půl čtvrtky, tedy osmina krajíce.
(24.3.2024 18:37:53) Asi půlka pětitolaru, takže 2,5 tolaru, ale nikdy jsem nad tím nepřemýšlela. Až na základě téhle diskuze, jenže ale to už vím řešení, že je to 4,5.....
(24.3.2024 18:43:23) Jsem zvědavá, jestli nakoukne Stará husa, a ne/potvrdí, že se ještě před půl stoletím používalo půl čtvrta ve významu 3 a půl. Taky jsem vyslala dotaz dceři - kolik je půl druhého roku a kolik půl čtvrta krajíce. Bohužel je tuším teď na koncertě, takže koukne až později.
(25.3.2024 9:58:18) Tak odpovědi od dcery (30 let, VŠ japanistika a anglistika, matematické nadání asi mírně nadprůměrné):
"Ahoj mami, půl druhého roku 1,5 roku. Půl čtvrta krajíce jsem nikdy neslyšela, ale kdybych musela hádat, tak bych si představila nějaký malinký kousek asi. Jakože čtvrta od čtvrtiny, přičemž osmina krajíce je jak prd? :D "
Na zadání 2x méně jablek píše: "To má být nějaký chyták, nebo co to je za zkoušku? :D normálně 40, ne?"
(25.3.2024 10:17:40) " vnímám tam to méně, že je trochu problematický, ale podle mě se to běžné používá jako děleno dvěma"
ano, podobne to definuje Akademicky slovnik soucasne cestiny Ústavu pro jazyk cesky
"Dvakrat vyjadřuje, že míra vlastnosti, počet prvků ap. jsou oproti srovnávanému případu násobeny nebo děleny číslem dva: Zelí z dovozu je dvakrát levnější než tuzemské. Nezaměstnanost je tam dvakrát vyšší než u nás."
(25.3.2024 16:02:51) Čumčo, zadání slovní úlohy tak, že 80 je potřeba dělit třemi (což čtvrťák nezvládne, takže je to nějaký divný), pochopila dospělá monam.
Dále se debata vyvíjela v tom směru, zda je to vůbec dobře česky. K tomu se hodí někdo jazykově zběhlý.
Malé dítě z pohledu řeči je dle mého tak do 4-5ti let, pak je to školkáč, a chtě nechtě se od "papů" a "hajat" posunuje k normální mluvě. Školní dítě nepochybně musí postupně pobrat mateřský jazyk včetně obratu "2x méně", k čemuž mj. slouží předmětná slovní úloha.
Mmch se mi již podařilo ověřit i reakci pětiletého dítěte na otázku, kolik má jablek bratranec, když jich má dvakrát méně než osm. Nastalo shánění osmi jablek (přepočítáváno třikrát, ještě to nemá úplně bezpečně zažito někde nad 5) a pak jejich rozdělení na dvě stejně početné skupiny systémem "jedno jabko sem, jedno jabko tam" až do rozdělení, poté byla spočítána jedna skupina a zahlášeno 4. Žádná pochybnost o tom, že jde o "dělení dvěma", i když ten pojem dělení ještě nezná. EDIT: jo což mi připotvrzuje teorii, že děti kolikrát zblbne až škola
(25.3.2024 16:11:04) no myslím, že co se původního zadání týče, důležitější je, že čtvrťák už podobnou úlohu téměř najisto viděl, dost pravděpodobně se stejnými slovními obraty, protože si na ní vysvětlovali základy dělení a násobení... naopak jsme to my, dospělí, kdo v tom hledá kdo ví co... to dítě nejčastěji vidí ten "vzorec", co zná z předchozích zadání, která procházeli společně... a jde jen o to, které dva ze tří potřebných údajů má k dispozici (jestli bude dělit či násobit a co čím)
(25.3.2024 16:27:41) babi, mají to těžké, jazyk si malé děti osvojily ve své bublině, a ve škole mají najednou uvažovat matematicky a jazykově správně - a hokej jim v tom děláme my, co jsme tak pyšní na regio retro zvláštnosti, protože je známe od svých babiček
(25.3.2024 16:31:25) Teď nevím, Čumčo, na co jsi pyšná - na to, že 2 x 4 = 12? Ne to psala Vrrták, a ne proto, že by na to byla pyšná, ale prostě proto, že to tak u nich používají. Tak co máš na mysli ty?
(25.3.2024 16:42:53) Čumčo, to máš pravdu. Já třeba jako malé dítě dlouho nechápala, že půlka je totéž co jedna polovina nebo čtvrtka je jedna čtvrtina. Ty první jsem znala z běžného života, ty druhé byly pojmy v matematice, což je věda, o které jsem se dlouho domnívala, že se skutečným životem nemá vůbec nic společného a řeší se tam pouze nějaké abstraktní věci, což slouží pouze k terorizování žactva.
(24.3.2024 18:46:25) Jsem původně z Moravy a některá česká slova používáme jinak. A jednou dávno, když jsem ještě byla zaměstnaná, jsem potřebovala to, čemu u nás říkáme výkres. V kanceláři nechápali, že prý si ho musím nakreslit. No já, že chci čistý výkres. A oni stále nechápali. Tak jsem jim říkala, že bych potřebovala bílý tvrdý papír. A oni.... jo čtvrtku ... a já, že celý, prosím.
(25.3.2024 8:47:08) Babi, takhle to je moc hezky popsáno "paralelní realita". Te´d jsem si ještě vzpomněla na pětku. Když něco stojí tři pětky, kolik to stojí ?
Rano jsem vezli moji mamku na letiste. Prijdeme domu a vidim, ze mamka tu nechala cepici.. Tak rikam.. Je, babicka tu nechala radiovku. Dcera.. Coze, tu nechala??.. Jak mam dite narozene v roce 2006 tusit, co to je-byla radiovka.
(25.3.2024 11:01:47) Jj, "plochá vlněná čepice bez štítku (pův. s krátkou stopkou, tzv. anténou, uprostřed)". Jak se tomu vlastně říká dneska, když rádiovku a bekovku už nikdo nezná?
(25.3.2024 11:17:51) Moje děti taky, když mluví se mnou, mezi sebou ve škole mluví o "Peaky Blinders čepicích", tak mě zajímalo, jestli někde neznají něco kratšího.
(25.3.2024 11:27:36) Liaa - jak tomu říkají dneska, to nevím...jenom pokud mohu soudit podle syna a jeho kamarádů, které znám, tak tyhle čepice kolem sebe asi moc často nevídají, pokud vídají a čirou náhodou si jich všimnou, tak je podle mě vůbec nemají potřebu řešit, natož nějak pojmenovávat
(25.3.2024 12:36:06) Liaa - tak asi jo, u nás tohle jde úplně mimo něj a ani já netuším, o co jde...On neposlouchá žádnou hudbu, moc nekouká ani na filmy, nemá žádné vzory, které by obdivoval a sledoval...
(25.3.2024 16:22:37) takhle to dal Moskalyk do Četnických humoresek, podle debilky hledal strážmistr Zahálka zloděje makovic - byla na óbr hlavu, všem zkoušejícím spadla až pod uši - a nebyl to kulich
(25.3.2024 16:37:32) Čumčo, čepice debilka byla módní hit v 70. letech. Byla to pletená čepice bez bambule, která se natáhla na hlavu tak, že zakrývala i čelo a spodní okraje se trochu zarolovaly. Byl to celkem výstižný název, protože v této čepici takto nasazené vypadal i sebevětší inteligent jako naprostý debil.
(25.3.2024 17:31:34) já tomu taky říkám bekovka, ale Lubor Novotný (Ládíček), co chodí v ČH krást makovice, má tmavou bekovku, která mu upadne na místě krádeže, a Zahálka ji označí jako "obyčejná debilka"
na netu se jako debilka představuje několik druhů čepic, ve které člověk nevypadá zrovna "oduševněle"
Andrej Babiš pokrývku nosit nemusí, ten je zdebilněný skrz naskrz i bez čepice
(25.3.2024 16:45:53) Zmijovka je také pletená čepice, ale průmyslově vyráběná s malou bambulkou nahoře a se zmijím vzorkem. Zatímco debilka byla spíš dámský fenomén, zmijovku nosili pouze muži většinou různých dělnických a řemeslných profesí.
(25.3.2024 17:25:02) Já taky nosila zmijovku, teda jenom na čundry a na hory, do města debilku, ale časem jsem přešla na čelenky 😉, v čepici je mi děsný vedro.
(25.3.2024 18:39:10) Ne, tohle je zmijovka. Debilku nosily hlavně ženy a dívky, byla bez bambule, tvarově podobná zmijovce, obvykle ale do ruličky smotaný okraj. Pletly se doma, byla to móda.
(25.3.2024 10:46:57) Jerry, radiovka byl dost zastaralý pojem už v mém dětství (je mi 50 ). Ten pojem znám, ale asi spíš z knih (starých), v rodině jestli ho používal možná děda?
(25.3.2024 10:48:42) u nás se hodně používalo, že je někdo "blbej jak rádiovka" - vůbec nevím proč a jak to vzniklo, ale rádiovku jsme díky tomu znali všichni
U nas se rikalo.. "" chytra, jak radio"" vyznam podle mne stejny. Radiovka je cepice/baret s antenkou. U podobnych vyrazu citim, ze preci jenom bydlim pres 20 let mimo uzemi CR a nevim co ted aktivne pouziva.
(25.3.2024 11:08:27) Moniko, jo, jsem stejný ročník a pojmy radiovka a bekovka znám, nejspíš asi od babičky a dědy? Ani nevím...jinak ve starých filmech, nebo knihách se to určitě vyskytovalo taky.
(24.3.2024 21:02:59) Vrrtáku, špatně je to "1 x větší". TO je nesmysl. Když je to jedenkrát, tak to nemůže být větší. Jenže se to tak říká s tím, že je tam vynecháno "ještě" nebo "o".
Tedy "bere (ještě) jednou tolik, co já".
Ale nemůžeš tuhle jazykovou hříčku posunout "o patro" dál.
Tedy: bere dvakrát tolik co já už je fakt jen 2x, nikoli 3x.
(24.3.2024 21:12:44) Někdo přišel až teď. A bohužel se za česky správně bere i to "jednou tolik" ve významu dvakrát tolik. Je to strašný, ale je to tak
(24.3.2024 21:23:07) Zvířetníkové světlo Během období od 2. března 2024 v 19:00 do 24. března 2024 v 21:00 bude Měsíc postupně přecházet do jeho plné fáze, připravujíc se na úplněk. Tento proces, známý jako zvětšování fáze Měsíce, bude doprovázen postupným zjasňováním noční oblohy, přičemž Měsíc bude svítit stále jasněji a jasněji.
Během tohoto období můžete pozorovat krásu zvířetníkového světla, které Měsíc vyzařuje. Tento jemný, ale přesto jasný svit může vytvářet nádherné odstíny v krajině a atmosféru, která může být základem pro romantické procházky, noční aktivity nebo pozorování noční oblohy.
Kdy je úplněk v březnu 2024? Samotný úplněk březen 2024 připadá na pondělí 25. března v 08:00
(24.3.2024 22:12:45) Nezaplácne. Polární záře v našich zemepisných šířkách svítí na severu a Měsíc je spíš na jihu. Ale mraky to zaplácnou celý, velmi pravděpodobně.
(24.3.2024 20:36:23) Půlko, to možná na Moravě... jinak se výkres používá jako označení pro výsledek kreslení, možno i v počítači, tedy ta grafická věc, nikoli papír, na kterém je.
(25.3.2024 15:30:47) Přesně tak, když zadáš do vyhledávače "čtvrtka" najde to tvrdý papír na kreslení, když výkres nejde to pokreslený či porýsovaný papír. Takže výkres pro čistý papír bude hodně lokální výraz.
(25.3.2024 18:08:30) A co se rozdává, když chci použít jiný formát než A4? Trojky nebo dvojky? U nás se říká výkres nebo tvrdý papír a formát. Nebo malý a velký výkres, A2 už specifikuji přesně vždy.
(25.3.2024 18:14:38) Význam slova výkres v češtině podle https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=v%C3%BDkres:
"SSČ výkres, -u m kreslené znázornění: školní, technický výkres
SSJČ výkres, -u m. (6. j. -e, -u) kreslené znázornění něčeho; poněk. zast. kresba 1 (vůbec): školní v.; umělecký v.; technický v.; - poněk. zast. v. krajiny (Durdík); v-y rostlin (Něm.); sbírka v-ů z české historie (Lum.); odb. prováděcí, strojnický v.; v. elektrického vedení; v-y ocelových konstrukcí; v. pracovních postupů; → zdrob. výkresek, -sku m. (6. mn. -scích)"
Tedy pro jazykové příručky češtiny to nikdy není čistý papír, vždy to, co je nakresleno (a nemusí to být na papíru).
(25.3.2024 18:43:47) vrrtáku, a co z toho vyplývá, vždyť ty stránky může dělat nějaký negramot. Už to, že tam je kreslííící karton. Když už, tak kreslicí karton.
(25.3.2024 18:55:12) vrrtáku, proč jsi tak vztahovačná? Myslím, že tady nikdo nezpochybňuje, že někde se používá slovo výkres, jinde karton, ale myslím babi sem dávala relevantní odkazy na jazykové příručky, takže jako protiargument použít nějaké stránky odkazující na kancelářské potřeby je slabé (nebo jak to napsat).
(25.3.2024 19:14:48) Vrtáku, za prvé nejde o (ne) gramotnost, ale krajové označení. Šalině se už nikdo nediví, výkresu holt trochu jo A debil tu nepadl vůbec. Jenom debilka, jako ta čepice 😉
(25.3.2024 19:51:26) Vrrtáku, kašli na ně. Taky jsme u nás ve škole používali výkres pro papír na kreslení do výtvarky, i pro výsledný výtvor. Slovo čtvrtka v tomto smyslu jsem nikdy neslyšela, až zde. Ale patrně je to krajové. V Čechách se používá čtvrtka, na Moravě výkres. Je to podobné, jako v Čechách vánoční ozdoba, na Moravě baňka, v Čechách hadra a okurka, na Moravě hadr a okurek a pod.
(25.3.2024 20:22:42) Stará huso, slovo lepenka, jako lepící páska používá dost lidí, setkávám se s tím v práci prakticky denně. Občas taky třeba lepička.... Občas je to legrace, jak musíme dedukovat, co vlastně lidi chtějí - asi nejkurióznější situace byla, když pán přišel, že chce míchátko na pastelky...to jsme fakt byli trochu v koncích, nakonec jsme se společně dobrali toho, že chce takové to papírové roztírátko na prašné pastely, nebo uhel...
(25.3.2024 20:27:35) Tak jsem hodila do vyhledávače "papírová těrka", jak se tomu míchátku ve skutečnosti říká. A vyjel na mě umělecký mixer barev, roztírátko... No, moje nervy. Míchátko u laika pochopím, prostě se člověk musí dopátrat, co dotyčný chce. Ale prodávat to jako mixer barev?
(25.3.2024 20:06:09) V Čechách věší na stromeček koule. Když jsem to řekla ve škole žactvu, určitě je to pobavilo více, než pobaví v Čechách moravský výkres. A v Praze navíc nevědí, co je lepenka. Lepicí páska fakt NENÍ lepenka. Lepenka je vrstvený papír. Dost trapné bylo, když do Brna na FF přijeli nějací filmaři z Prahy. Požádali pana docenta o lepenku, ten jim ji někde pracně sehnal, a ti inteligenti se mu vysmáli, co že jim to nese, tohle voni nechtěj.
(25.3.2024 20:12:26) V Praze a okolí vědí, co je lepenka, to se pro vrstvený papír používá běžně. I když já bych se zeptala, jestli myslí vlnitý papír nebo IPU asfaltový pás, mám už nějakou pracovní deformaci ze soužití s manželem. To spíš byli nějací divní filmaři a chtěli nějak spisovně pojmenovat izolepu.
Vánoční koule se asi ani nepoužívají, asi jsem to nikdy neslyšela nikoho říct, ale ani baňky jsem nikde neslyšela, jsou to prostě ozdoby. Když řeknu ozdoby, myslím tím tvar kouliček, když jiný musím upřesnit.
(25.3.2024 20:14:01) "Vánoční koule se asi ani nepoužívají, asi jsem to nikdy neslyšela nikoho říct, ale ani baňky jsem nikde neslyšela, jsou to prostě ozdoby. Když řeknu ozdoby, myslím tím tvar kouliček, když jiný musím upřesnit."
(25.3.2024 20:21:30) Když jsem byla v lázních před Vánoci, nějak přišla řeč na ty naše baňky. Spolupacoši dostali záchvat, že věšíme na stromek laboratorní sklo. Tak jsme s kámoškou udělali anketu. Nikdo neřekl ozdoby. Moraváci měli baňky, Češi měli koule. Nás to pobavilo, představa, že by náš táta věšel na stromeček koule, je dosti za hranou
(25.3.2024 20:31:45) My se zase bavíme pokynem "rožni" (rozsviť)- používá Morava. A jeden můj dávný kamarád (nevím přesně z které části Moravy) používal pro slovo salám ženský rod: dej mi na chleba salámu, dobrá saláma....
(25.3.2024 20:16:41) Neznama, souhlasim, nikdy jsem teda neslysela, ze by se na stromecek vesely koule Ja se spoustu vyrazu cestiny z jinych kraju naucila az v UK. V CR jsem na Morave byla dvakrat a to vzdy na brnenskem vystavisti, zato tady, kdyz clovek potka krajana, tak je to z 95% Moravak a to vetsinou ze severni Moravy. Obcas jsem si rikala, ze by bylo jednodussi, kdyby ty ostravacky mluvily porad anglicky, nejen jina slova, prizvuk, ale jeste ta rychlost
(25.3.2024 20:23:34) Jo, já na střední, měla jsem spolužáky z celé republiky a hlavně Ostraváci mi občas dávali zabrat. Přesně jak píšeš, slova by ještě šli, to nějak odvodíš, ale přízvuk, rychlost a totální spisovnost, pro člověka co pochází z pomezí Vysočiny a Jižních Čech a líznutého "pražštinou" něco naprosto nerozluštitelného.
(25.3.2024 20:13:02) ty jo, nějak si začínám připadat, že se to tu trochu hrotí, nelbnete už moc? Třeba já z Prahy vím co je lepenka, výkres je sice podle mě tvrdý papír, na kterém už je něco nakresleného, ale asi bych se nezhroutila, pokud by někdo tvrdil něco jiného.
(25.3.2024 22:55:48) Strouhat ne, ale "ostrouhat pastelku" jsme používali taky... Ale teda vždycky ořezávátkem V podobných diskuzích si vždycky říkám, jak je ta čeština tvárná a jak i na tak malém území, jako je ČR, může být tolik krajových odlišností na to, jak se mezi sebou mícháme a stěhujeme, je to až neuvěřitelné
(25.3.2024 20:44:29) V Praze a středočeském kraji je lepenka vrstvený papír. To byli nějací filmaři naplaveniny do Prahy 😉co si pletou izolepou a lepící pásku s lepenkou... Koule ve smyslu vánočních ozdob se tu teda taky neříká, tak nevím, kde v Čechách ano.
(25.3.2024 20:54:55) Kdo má koule, věší koule, kdo baňky, věší baňky. Kdo zdobí, věší ozdoby. U nás to nemohly být koule, protože byly různých tvarů, a baňky taky ne, ty měla mamka v laborce a domů je nenosila. Nosila petriho misky, které jsme používali jako misky.
(25.3.2024 21:01:45) Kamarád má manželku z Ostravy, a ta v Praze normálně říká hadra. Už přes 40 let. Taky chodí přes cestu po přechodu a na zelenou - myslí tím silnici.
(25.3.2024 21:22:29) Jo, sopel taky občas používám, to mě nenapadlo, že by někdo neznal. Sopel u nosu nebo usoplené děcko snad musí znát každý. Ale je to taková chlapské slovo, používám fakt málo chybí mi na něj koule.
(25.3.2024 21:29:28) A kde se přes cestu nechodí na zelenou a po přechodu? Jakože někde se plošně říká zebra? Nebo narážíš na přes CESTU? To já s dětmi taky chodím přes cestu. Nikdy mě nenapadlo, že by to mělo být krajové. Jinde se to fakt neříká?
(25.3.2024 22:23:02) Přecházím přes cestu, tužky mám v pouzdře, prezouvám se do papuč, strouhám pastelky a kreslím na bílé výkresy. Na stromečku máme baňky, nesnáším a nikdy v životě bych neřekla slovo viď, nikdy bych nepoužili pražskou koncovou jako bílej, novej a už vůbec bych neřekla vokno, voranžovej ... Světlo už nerožínám a kupodivu jsem nikdy nemluvila moc krátce.
(25.3.2024 22:53:09) Voranzova je ještě dobrá,tady se používá tvar ""ve voranzovom svetru"" Ale to je asi hodně lokální, o pár km dál už koncovku -om nepoužívají.
(25.3.2024 23:04:30) první polovinu života jsem prožila coby uživatel spisovné češtiny, tu druhou jsem přijala i tu nespisovnou - některé životní situace odvyprávěné hovorovým jazykem vyzní líp
(26.3.2024 7:58:57) Kaipo, já jsem si kdysi myslela, že hrubka je konec světa, brala jsem to strašně vážně
potom jsem v praxi viděla, kolik chytrých lidí pravopis dobře neovládá (prostě nemají cit, ale jsou neskutečně nadaní na jiné věci)
skvělá byla moje dcera, někdy kolem druhé/třetí třídy - měla si přečíst text a odpovědět na otázku, která z textu vycházela - a dcerka měla skoro všechna i/y obráceně, pamatovala si velice dobře, o čem text pojednával, a "vlastními slovy" správně odpověděla, aniž by si v textu dodatečně dohledala i/y - takže tam měla třeba "několyk cybulý" - vždycky nechápala, proč z toho mám takovou švandu
Tak jsem jí vysvětlovala, že to je jako by napsala, že se jmenuje Kateřyna - a ona na to, že se jí to s "y" líbí
(26.3.2024 8:36:54) Čumčo, v běžném provozu chyby neřeším, ale pokud tady Božská rediguje témata, ať to laskavě dělá pořádně. Stejně tak si myslím, že chyby by neměly dělat paní učitelky, zvláště elementaristky, protože kdo jinej by to měl ty děti naučit (a argument, že někdy píšu bez chyb - když na tom záleží, zatímco jindy s hrubkama, nechápu už vůbec). Teď jsem příspěvek napsala tak, jak běžně mluvím. Takže žádná striktně spisovná čeština.
(26.3.2024 7:32:02) A jak to vlastně je - existuje kraj, kde se mluví převážně spisovně? Dosud jsem se domnívala, že tam, kde nepoužívají koncovku -ej zase používají jiné nespisovné koncovky, jako třeba tátovo stréc (jo a to é dají i doprostřed místo spisovného y).
K tomu jsem si myslela, že převážně spisovně se mluví jednak v nějakých bublinách, kde je to po generace zvykem bez ohledu na kraj (a pak samozřejmě v relevantních situacích, ale to není předmětem tohoto vlákna diskuze).
(26.3.2024 7:56:06) Babi, hodně spisovně se mluví na Ostravsku, pokud se samozřejmě nemluví po našimu. Taky mají výhodu, že vyslovují tvrdé a měkké i, takže třeba maminka jako žačka nikdy nepochopila, na co jsou vyjmenovaná slova, když to přece slyší. Ale taky mají své krajové názvy, které užívají i ve spisovné češtině, třeba játra jsou zásadně ženského rodu. Jinak češtinu jako jazyk mám hodně ráda a mám ráda i různé její varianty, krajové odlišnosti a miluju brněnský hantec.
(26.3.2024 10:43:28) Ostravaci, Huso? No vidíš, to bych neřekla. Ti, které potkávám, moc spisovně nemluví. A naopak hodně pražáků mluví spisovně, pokud zrovna nejedou po pražsku, akorát jim zůstává to široké e.
(26.3.2024 10:59:46) Ostraváci docela spisovně mluví. Mají samozřejmě svá specifika a to zejména přízvuk. Nicméně správné koncovky jim jsou blízké. Taková typická gramatická chyba tam je ve 3.os.č.mn. jako příklad: děvčata seděla na židli a tam se říká děvčata seděly na židli. Teda oni by neřekli to slovo děvčata. Tam by to byly spíše holky.
(26.3.2024 11:17:40) Na Slovácku máme správné koncovky a přízvuk, ale hóóódně místních výrazů. Máme teda k tomu takové to "mlúvit, krútit, zkúšat... V mládí jsem mluvila zásadně naprosto spisovně. Občas se nad tím někdo z Čech pozastavil,"tož sem začala mlúvit po našém a brzo ich to přešlo". Teď mi čím dál víc připadá, že když mluvím spisovně, na něco si hraju, přetvařiji se. Ve škole teda povětšinou mluvím spisovně, v jiných lokalitách taktéž, ale na rodné hroudě mluvím víc a víc nespisovně.
(26.3.2024 8:16:25) jj taky umím mluvit spisovně, ale nebaví mě to tolik jako nespisovně a teda kromě těch výrazů zařazených do mého slovníku záměrně, občas mi ujede i něco, co ani říkat nechci, ale mám to holt hluboko pod kůží a tam pak pozorný posluchač odhalí ten můj rodný plzeňský kraj třeba slůvko "taj" místo "tady" - úplně to nesnáším, ale stejně se občas přistihnu, že jsem to řekla
(26.3.2024 10:48:08) Rose, to já někdy naopak záměrně mluvím i píšu (tady třeba) s -ej apod., protože úplně slyším, jak se do té situace nehodí spisovnost, ale byla by mi přirozenější.
Ohledně těch taj x tady... mě fascinuje z(s)tama a z(s)kama, a kde půjdete místo kam.
(26.3.2024 20:32:00) No ale vlídně, má tam "vždycky rád slyším plzeňskej dialekt".Mě se právě tyhle krajové jazykové variace hrozně líbí, nechápu, že někomu vadí.....
(26.3.2024 18:13:39) Rým na tom nevisí, spíš rytmus - "sem" by bylo krátké. Dala bych tam třeba "na Zem", nebo "Od prvního nádechu už víš, že do života nepatříš". V každém případě je to jedno, v písničkách se ztratí věcí...
(26.3.2024 18:04:08) Jo, "tady vůbec nepatříš" jsem se snažila párkrát soustředit, jestli mi něco v tom textu neuniká, nebo jestli to myslej takhle jako že fakt
(26.3.2024 17:36:42) vrrtáku, přečti si ještě jednou, co jsem psala. Naprosto nezpochybňuju, že čeština má mnoho, mnoho variant, svoji mluvu mají profese, zájmová uskupení, regiony,... Ale spisovná čeština je jen jedna (v běžném chodu života ji v podstatě nikdo striktně nepoužívá), ty jsi svoji argumentaci podpořila odkazem na jakéhosi prodejce kancelářských potřeb, což je nesmysl. Na internetu jsou miliardy nesmyslů, protože si tam může kdokoli pověsit cokoli. To byl smysl mého příspěvku (nevěřit všemu, co píšou ty internety). Ale ty jsi permanentně ukřivděná. Zkus trošku pozitivnější vnímání světa (a to ti píše pesimista jak prase). Jo a připomínáš mi dva zdejší nicky, které se v tom rochní jako ty. Zbytečně.
(26.3.2024 19:16:53) " hezky slušně napíšeš odpověď ze které ale vyznívá jak jsem vlastně blbá." vrrtaku, pri sebemensi snaze nedokazu tebou minene ve dane odpovedi nalezt, mezi Kaip. odpovedi tobe a jinym - minimalne na teto strace - nevidim rozdil. Kaipa napsala, ze spisovnou cestinu nelze overovat na textu v regionalnim eshopu, to je cele. Promitas si tam neco, co tam proste neni.
(26.3.2024 19:57:08) vrrtáku, myslela jsem, že už nebudu reagovat, ale fakt vystudovaná češtinářka dělá chyby? Nemyslím překlepy, to se může stát každému (i když, pokud nějaký text míří k veřejnosti, překlepy by tam být neměly). Nějak se mi tomu nechce věřit.
(26.3.2024 20:06:05) Kaipo, synova učitelka na prvním stupni měla chyby i na vysvědčení, které psala dětem rukou - slovní hodnocení. Nebyla to tedy češtinářka, "jen" elementaristka, přesto bych čekala, že to dá. Nakonec jsem se s tím smířila s postojem, že má aspoň pochopení pro chybující žáky (kromě jiného byla také zřejmě ADHD nebo tak něco, hroznej chaot...). Akorát tedy bývala trapná chvilka ukazovat vysvědčení prarodičům, i proto, že už tak mírně zahlíželi na náš výběr základky, a každou čárku navíc a jinou chybičku v textu viděli na první dobrou, a hned jim bylo jasné - nojo, kdo asi tak může učit v tak rozvolněném režimu... (obojí prarodiče, tchán byl navíc lingvista, ten trpěl na entou, protože ani formulacemi to nebylo zrovna veledílo).
(26.3.2024 20:20:25) babi, když to řeknu hnusně, prvostupňové učitelky umí všechno, a nic. Ale češtinářka - specialistka dělá chyby, které jsou lehce odhalitelné pro běžného uživatele jazyka českého? To mi hlava nebere. A navíc myslím, že ty odhalíš víc než "běžný občan", natož tchán - lingvista.
(26.3.2024 20:36:43) Jerry, jo, věřím. Ta naše nevím, jak učila, každopádně jí nevadilo, že syn ve třetí třídě není schopný napsat tři slova za sebou bez chyby, a vlastně ani psacím. Byli prostě v pohodě oba dva
(26.3.2024 21:14:12) vrrtáku, to bych brečela. A hlavně bych to nevydržela a prostě na to upozornila, pokud by to bylo opakovaně. Ale že bych si nepomohla, to je jasný.
(27.3.2024 16:33:44) vrrtáku, chápu, že ze své pozice sis to "nedovolila". Já jsem to brala jako rodič dítěte - pokud by opakovaně chodily emaily s chybami, upozornila bych vedení.
(26.3.2024 19:59:55) " Myšleno jako- není slovo výkres úplně neznámý výraz i když pro velkou část z vás zní divně a naopak pro mě překvapení, že tady prosazovaná jako jediná správná varianta čtvrtka..
Vrrtaku, tady nikdo nic neprosazuje a uz vubec ne jako jedinou spravnou variantu. Me osobne zajimave, jake vyrazy se pouzivaji v jinych rodinach, castech republiky.
(26.3.2024 20:54:54) Inko, tak kreslí se jak na papíry, tak na čtvrtky, ne? Tak se nějak ten obyčejný papír od toho tvrdého odlišit asi musí...já si tedy vůbec nepamatuju, jak nám to říkali ve škole.
(26.3.2024 20:56:58) Vrrtaku, to jsi mi připomněla, že pro mě taky byla novinka, když někdo přišel a chtěl "koně". Já to znala jen jako sešívačku. Ale vždycky jsme se nakonec domluvili
(26.3.2024 21:39:02) Kůň je moje dětské trauma. Jako panelákové dítě jsem toužila po zvířátku. Maminka jednoho dne přišla domů a řekla, že koupila koně a ona to byla sešívačka. A den poté od dvěří hlásila, že přinesla kočičky a ona to byla rozkvetlá vrba.
(26.3.2024 21:43:26) V rodině máme opačnou historku, kdy se dítě (již dospívající) vyděsilo při zaslechnutí, že tatínkovi maminka pořizuje rakev (střešní box na auto).
(26.3.2024 21:54:48) Babi, my jsme porizovali rakev(box) kvuli dcerence, protoze jezdime s jednou osobou navic plus jeste jeden pes. Kdyz jsem pred ni poprve pouzila slovo rakev, tak se taky vydesila.. Musim si davat pozor, abych rikala box na auto. ,
(26.3.2024 22:01:25) Babi, to se na tom vozila nalepka .. pssst babicka spinka. Coz me to prijde docela vtipny nazev, jen v nasi domacnosti to proste nejde.
(26.3.2024 22:09:01) Rodinová, taky neznám ani zevla, ani betlémáka, ale vyrostla jsem v paneláku a posledních 20 let, co žijeme v domku, tak z jedné strany máme sousedy, kteří tam trvale nebydlí, jsou tam tak třikrát do roka a z druhé strany má soused vysoký dřevěný plot, přes který se zevlovat nedá
(27.3.2024 15:21:34) Oni nas pak spolecne vyhodili z CVUT. Do ted jsem si myslela, ze jsem proste nebyla motivovana. To bude tim, ze jsem chodila se zevlounem.
(27.3.2024 1:46:08) neznámá, teď jsem poprvé v diskuzi fakt ztracená. Ani zevl, ani betlémák nechytám. Zevl je někdo, kdo zevluje, tedy nečinně okouní?
(27.3.2024 8:46:42) já si vždycky při pohledu na sešívačku vzpomenu na bývalé kolegy... měli jsme jednoho, co měřil bezmála dva metry a ten vždycky po kancelářích honil druhého, co měl s bídou 150 cm... a ten dlouhán v ruce cvakal rozešívačkou a volal na něj "mám pejska, pejsek tě kousne... už tě skoro mám, kousne tě pejsek..." a jednou ho takhle naháněl a najednou popadl ze stolu sešívačku a volal na něj, "už nemám pejska, teď mám koňa, a ten tě kousne..." byli jsme mrtví smíchy všichni, takže (asi nejen) já od té doby nemám ani sešívačku, ani koně, ale výhradně "koňa" (a jo, doplňuje se žrádýlko )
(27.3.2024 9:20:59) A jak se rika "rozesivacce"? Takovy to stipatko, co se tim ty sponky, co je predtim sesivackou umistis do papiru, zase vytahuji. Antikun?
(27.3.2024 14:55:18) No to nevzdálily! Je to pořád o záludnostech češtiny - co vlastně znamená "2x méně", no a dál už holt řešíme i jiné pojmy, ale pořád stejný problém - jedno slovo (spojení), a každý tím myslí něco jiného
(27.3.2024 15:24:39) 2x mene je podle me opak 2x vice, tedy v tom prvnim pripade delis dvema a ve druhem pripade dvema nasobis. Jak nekdo dosel k tomu, ze by to mela byt tretina a dve tretiny, na to moje matematicka ani cestinarska predstavivost nestaci.
Ale to, ze v hovorove cestine znamena jednou tolik vlastne ve skutecnosti dvakrat tolik, to uz jsem s kamarady matematiky probirala nekolikrat. Asi jako kdyz matematik tvrdi, ze "vetsi pulka NEEXISTUJE" a pritom jasne rozlomis susenku na vetsi a mensi pulku a tu mensi mu das .
Nebo kdyz o nekom reknes, ze je to stara zena, tak to je proste babka nad hrobem. Ale kdyz reknes, ze je to starsi zena, tak je to pani lehce za zenitem, jeste zcela cupr osoba. A pritom kdyz stupnujes stara-starsi-nejstarsi, tak by to starsi melo byt ve skutecnosti vic nez stary. Ma to i nejaky odborny nazev, uz jsem po tom kdysi patrala, ale zapomnela. Cestina je proste uzasna.
(27.3.2024 15:42:52) "2x mene je podle me opak 2x vice, tedy v tom prvnim pripade delis dvema a ve druhem pripade dvema nasobis. Jak nekdo dosel k tomu, ze by to mela byt tretina a dve tretiny, na to moje matematicka ani cestinarska predstavivost nestaci."
No a to je přesně ono - jsou lidi, pro které "2x méně" je třetina (zakladatelka, a další se k ní přidaly), a vůbec si neumí představit, že by mělo jít o dělení dvěma
(27.3.2024 15:53:36) Ale jak by mohlo byt 2x mene tretina???!!! Babi ma 6 jablek, ja jich mam 2x mene, takze 2??? Jakym presne vypoctem muze nekdo dojit k tomu, ze 2x mene je tretina? Ja jsem jenom ubohy nablbly pravnik a tem pocty jak znamo nejdou, ale tohle je uz na me moc.
Syn čtvrťák přišel otrávenej ze školy, že se mu nepovedla písemka, resp. vůbec nepochopil zadání. Vzpomněl si jen na jeden příklad: Petr má 80 jablek, Tomáš má dvakrát méně. Kolik jablek má Tomáš? To zaskočilo i mě, protože by jich měl mít třetinu, což asi čtvrťák nevyjádří. Předpokládám, že správná odpověd měla být 80:2, ale to je logicky špatně. Nebo se pletu?"
Na to jsem reagovala, že samozřejmě 40 a nevím, jak přišla na třetiny, tak monam dovysvětluje:
"babi, vezmu příklad 90 jablek. 2x méně = 30 protože 2x více je pak 90 matematicky korektně, podle mého je to takto. X + 2x Ale možná nad tím jen moc přemýšlím."
No a ozvaly se pak i další, že když jednou tolik je dvakrát tolik, tak logicky 2x méně je třetina. Zní (nám) to šíleně, ale... no probíraly jsme to tu důkladně, kdybys měla pár hodin času, tak si to pročti od začátku:
(27.3.2024 16:25:19) Ja to cetla taky cely, ale tvrdit, ze kdyz ma nekdo vyplatu 20 tisic a manzel dvakral tolik, ze ma 60 tisic, to mi prijde uplne na hlavu. Proste bysme se meli ujednotit na tom, je v cestine (V CESTINE, opakuju) znamena jednou tolik vlastne to samy, co matematicky dvakrat tolik. No dobra, s tim souhlasim. Ale rozhodne dvakrat tolik neni to samy, co trikrat tolik. Ani v cestine, ani v matice, ani nikde.
(27.3.2024 16:30:26) Já dokážu pochopit myšlenkovou operaci, že když jednou tolik znamená 2x, tak dvakrát tolik znamená 3x. Je to chybně (jazykově je to úzus pouze v prvním případě), ale určitou logiku to má
EDIT: tedy dokážu to pochopit poté, co mi to tu několikrát bylo vysvětleno. Rozumím tomu, jak ta chyba vznikla.
(27.3.2024 17:22:48) Taky rozumím tomu, jak to vzniklo, hlava mi nebere, že to někdo myslí vážně. Nebo nemyslí? Spíš bychom se měli ujednotit, že v češtině nebudeme používat ten nesmysl,že jednou tolik je totéž co 2x tolik
(28.3.2024 9:05:54) Jasně, když NATO vyvine obrannou zbraň, kterou otočí raketu o 180°, tak naše to zvládne o 360°, říká ruský (kdysi sovětský) generál...
(27.3.2024 17:09:28) ale právě v češtině od toho jednou tolik vniká pokračování 2x tolik , protože jinak je jednou tolik a dvakrát tolik stejně- v tom je ta logika co je ale matematicky špatně a to to tady šlo
A to fakt nekdo rika? Ze jednou tolik vlastne znamena dvakrat tolik, to chapu, to se tak bezne rika (a asi i chape), ale dal se to proste neposouva, to mi nikdo nevymluvi. Ani v cestine nemuzes rict, ze 5xtolik znamena ve vysledku 6xtolik, to je uplna blbost. Kdybys rekla 100xtolik, tak uz si nikdo na tu "logiku" s jednoutolik nevzpomene a proste vynasobi to stem a basta.
(27.3.2024 17:14:06) "dal se to proste neposouva, to mi nikdo nevymluvi."
Blanko, monam to píše, vrrtak to píše, a myslím, že ještě někdo se k tomu přihlásil. Evidentně se to někde takhle používá (má dvakrát tolik, tedy násobím třemi - posunuto z jednou tolik je dvakrát tolik),
přeci si to tady na fleku nevycucaly z prstu pro náš údiv
(27.3.2024 17:20:18) Tomu fakt nemuzu verit. A kdyz maji v nejakem receptu napr., ze se nekam do testa dava 20 deka cukru a 2x tolik mouky, tak tam frknou ty mouky 60 deka? Na to se pak nedivim, ze deti nedokazou spocitat jednoduchy priklad.
(27.3.2024 17:24:22) Neverim že se to takhle někde používá, spíš mi to přijde jako hledání chytáku v jednoduchém příkladu, když už mi z toho "oči přecházejí a myšlenky se motají. Prostě, jak je to matematika, zahodim logické uvažování a hledám komplikace...
(28.3.2024 7:49:42) vrták, já ale vnímám, že to ujednocené je. Na problematiku "jednou tolik" se upozorňuje a vlastně se to i hovorově používá čím dál tím méně. Já to třeba nepoužila nikdy, právě proto, že to nedává smysl. Všechna ostatní vyjádření - dvakrát tolik, dvakrát méně ap. už smysl dávají.
Btw. tu třetinu pro 2x méně jsem nepochopila ani po tom, co jsem pročetla celou diskuzi.
(28.3.2024 8:06:04) "Btw. tu třetinu pro 2x méně jsem nepochopila ani po tom, co jsem pročetla celou diskuzi."
No protoze je to uplna blbost. To jenom par prispevatelek tady poklada za "prece jasne", ze kdyz jednoutolik znamena vlastne dvakrattolik, tak dvakrattolik musi logicky znamenat trikrattolik, protoze dvakrattolik uz mame obsazeny tim jednoutolik. A tak porad dal a dal se to posouva a stokrattolik je vlastne stojednakrattolik. A to samy samozrejme plati i pri deleni, tak od toho vznikla ta tretina.
Ale mozna je to vlastne filosoficky problem, neco jako Achilles a zelva
(28.3.2024 9:00:58) Nene, existuje odrůda těchto lidí, kteří jednou tolik chápou správně matematicky jako zamlčené JEŠTĚ jednou tolik. U dvakrát tolik to JEŠTĚ necítím.
Ale dvakrát méně než 30 je logicky dva krát 30 a méně než 30 tedy -30.
(28.3.2024 9:14:12) "Nene, existuje odrůda těchto lidí, kteří jednou tolik chápou správně matematicky jako zamlčené JEŠTĚ jednou tolik. U dvakrát tolik to JEŠTĚ necítím."
Vážný, to ovšem nejsi jednoutolkáč (JT), ale JEŠTĚ jednoutolkáč (JJT). JT tam to "ještě" neslyší necítí, bere za dané, že jednou je dvakrát (pozoruhodné, ale to tak).
(27.3.2024 17:07:52) Tedy jakmile řekneš 2x, znamená to opravdu dvakrát, ne třikrát podle vzoru "jednou tolik je 2x". Jednou tolik je výjimka, nikoli vzor.
(27.3.2024 16:09:25) Blanko, třeba zde další vysvětlení:
"prostě pro mě logicky (ne jako převedený matematický příklad) zní a používá se v běžné řeči -když já mám 4 a on má 2x více, nebo 2x tolik nemůže to být jako jednou tolik , protože dle této logiky by 1x tolik bylo stejně, takže řečeno já mám 4 hrušky, on má jednou tolik hrušek nemůže být že má taky 4 hrušky, to by jich měl stejně, nebo já mám na výplatu 20 000 a řeknu že můj chlap má výplatu 1x tak větší než já tak přece nebere taky 20 ale 40 a když má 2x tak větší tak má 60."
EDIT: jádro pudla je obrat "jednou tolik" a absurdní pointa v té poslední větě:
"já mám na výplatu 20 000 a řeknu že můj chlap má výplatu 1x tak větší než já tak přece nebere taky 20 ale 40 a když má 2x tak větší tak má 60."
(28.3.2024 9:53:17) V chemii 2x znamená 1+1. Převedeno na češtinu je to jednou tolik. Rozuměj jednou tolik než původní množství. Ředění 1:2 (jedna ku dvěma) znamená 1+2, takže je to 3x.
(28.3.2024 10:17:59) To není jenom v chemii, 1+1=2*1. Všude. Ale není to jednou tolik, nýbrž 2x tolik 😉 A poměr 1:2, to je přece úplně něco jiného... POMĚR
(28.3.2024 10:19:40) "V chemii 2x znamená 1+1. Převedeno na češtinu je to jednou tolik. Rozuměj jednou tolik než původní množství. Ředění 1:2 (jedna ku dvěma) znamená 1+2, takže je to 3x."
(28.3.2024 10:54:24) Nesledovala jsem celou diskuzi a teď zmizela, takže už to nejde dohledat. Jednou tolik je přeci jednou tolik původního množství. Nebo ne? Myšleno násobek. Jednou méně ani 2x méně mi nedává smysl, to také nevím kolik by to mělo být.
(28.3.2024 11:19:52) Jednou tolik nemůže být 1x1. To je přeci blbost. Je to 1+1, máš jednou tolik než je původní množství. 2x méně chápu stejně (80 děleno 2), i když to také není moc logické. Logické by bylo -160, což je úplná blbost.
(28.3.2024 11:45:58) Pražando, podle tvé teorie nemůžou mít dva stejně. Úplně tuto možnost popíráš, když 1 x 10 je podle tebe 20. Kolik bude 2 x 10? 30? A tak pořád dál? Aby to bylo pochopitelnější, stačí si místo "tolik" dosadit konkrétní číslo. Pepa má 10 korun. Karel má jednou 10 korun = 10 korun. Franta má dvakrát 10 korun= 20 korun.
(28.3.2024 11:52:49) Lenko, tak si to řekni ještě jednou a pomalu. Jednou tolik. Je zkrátka 1 krát x. Teda jedno x. Když řekneš dvakrát tolik, je to tedy 2 krát x. Tedy 2x.
Byla jsem u řezníka. Koupila maso. A pak dodala. Ještě jednou tolik. To slovo ještě změní význam. Kdybych řekla jednou tolik masa, tak je to prostě jednou.
Vůbec nerozumím tomu, že JEDNOU pro někoho znamená dvakrát .
(28.3.2024 12:36:04) Spojení „jednou tolik“ je po celá staletí zažité a znamená „opakované množství původní hodnoty“, a z matematicko-technického pohledu tedy vlastně „dvakrát tolik“. „Dvakrát tolik“ pak znamená dvojnásobné množství původní hodnoty a tak dále. Jazykovědci tomuto jevu říkají „vyjádření totožnosti“, kde „jednou tolik“ vyjadřuje „dvakrát tolik“. Násobek jednou (1x) není totéž jako jednou tolik (2x).
(28.3.2024 13:50:06) Lenko, aby jednou tolik bylo dvakrát tolik, potřebuješ přidat slovo ještě. Vždyť to jednou něco říkáš přímo tím výrazem JEDNOU. Jednou tolik je 1 krát iks. Dvakrát tolik je 2 krát iks ... Asi se neshodneme.
Raději jdu koupit čisté výkresy, lenocha a strouhátko ))
(28.3.2024 14:27:52) Termix, pleteš několik výrazů dohromady, proto ti to nedává smysl. "Jednou tolik" je ustálený výraz, který vyznačuje dvojnásobné množství. Dvojnásobek, tedy 2x. 1PLUS 1, ne 1 KRÁT 1. Slovo tolik tady nelze nahradit libovolnou číslovkou nebo vynechat. Jak to pořád píšeš. Pak už by to nedávalo smysl. 1x bude vždy jednou, 5x je pětkrát.
(28.3.2024 15:00:05) Někteří tu mají úžasnou schopnost vytáhnout kus z kontextu a dát tomu jiný význam Ano babi, i dítě ví, že 1+1 je totéž co 2x1, přesto že to zní jinak.
(28.3.2024 16:39:46) A už se tu probíralo "jeden za osmnáct........."
Nenapadlo mě, že tolik lidí má problém s jednou tolik. Termix, na toto asi státnice z matematiky neřeší, spíš z češtiny, ustálené spojení se tomu asi říká.
A toto asi už určitě někdo kopíroval co. "Co na to odborníci. Jednou tolik, nebo dvakrát tolik? Z matematického či technického pohledu je užití násobku „jednou tolik“ naprosto chybné, a to proto, že pokud jakoukoli hodnotu násobíme číslem jedna („jedenkrát“ tolik), vyjde nám původní hodnota. „Jednou tolik“ by tedy mělo znamenat pouze původní množství bez násobku. „Jednou tolik brambor“ proto logicky značí, že máme jen původní množství brambor."" "Z jazykovědného pohledu – a stejně tak i z pohledu uživatelů jazyka – je ale situace jasná, jakkoli se to technikům a matematikům i mnoha dalším nebude zdát. Spojení „jednou tolik“ je po celá staletí zažité a znamená „opakované množství původní hodnoty“, a z matematicko-technického pohledu tedy vlastně „dvakrát tolik“. „Dvakrát tolik“ pak znamená dvojnásobné množství původní hodnoty a tak dále. Jazykovědci tomuto jevu říkají „vyjádření totožnosti“, kde „jednou tolik“ vyjadřuje – jak píši výš – „dvakrát tolik“."
(28.3.2024 17:23:26) Ano, dvakrát tolik znamená dvojnásobné množství. Ale někteří experti zde tvrdí, že dvakrát tolik je vlastně 3x tolik. A dokonce to uvádí na příkladu, že já vydělávám 20 tisíc a manžel 2x tolik, tak má 60 tisíc. A tu samou "logiku" aplikují na dělení. A to je přece blbost z matematického a dokonce i češtinářského hlediska. A opravdu nemohu uvěřit, že se někdo tak baví, byť se sousedkou na chodbě a vsichni přesně vědí, kolik ten manžel vydělává.
(28.3.2024 17:33:59) Nojo tak při vysvětlování, že ačkoli jednou tolik je dvojnásobek, tak 2x méně není třetina, se tomu slovíčkaření prostě není možné vyhnout
(28.3.2024 16:44:28) Já mám starou kuchařku asi po manželově babičce, to by bylo počtení do diskuze. Žádné nudné gramy, ale dvě čtvrtiny z osminy másla a podobně. V začátku chození jsme z ní s manželem pekli mazanec, to byl jak matematický hlavolam, kam se hrabou různé matematické kvízy.
(28.3.2024 19:05:44) Termix, mám takový dojem, že na toto státnici z matematiky netřeba (důkazem budiž to, že zakladatelčin syn to popletl ve 4. třídě).
(28.3.2024 19:21:39) Mám dojem, že poplést ve 4. třídě lze i věci ze státnic. Takže lichý argument. Ono jde spíš o to, jak již tu bylo mnohokrát zmíněno i zdůrazněno, že základní obrat "jednou tolik" je jazyková záležitost matematické logice se vymykající.
(28.3.2024 19:29:11) Myslela jsem to tak, že by to měli znát i ti, kteří sice nemají z matematiky státnici, ale absolvovali úspěšně alespoň 4 ročníky základní školy. Dítka totiž nepočítala jednou tolik, nýbrž dvakrát méně.
(28.3.2024 19:33:47) Vím, jak jsi to myslela, ale je velmi snadné to otočit, v duchu této diskuze jsem neodolala (mmch s tím úspěšným absolvováním bych takhle zjara ještě nebyla tak hrrr )
(28.3.2024 19:32:08) K tomu jednou tolik jasně patří i to slovo ještě, t.j.sčítaní, asi se to časem zkrátilo, ale nenapadlo by mě, že to někdo neví a bere to jako násobení
(28.3.2024 19:38:07) Evelyn, mě by zas (do minulého týdne) nenapadlo, že někdo to slovo ještě přidá i ke dvakrát tolik a analogicky mu pak 2x méně vychází jako třetina.
(28.3.2024 21:12:28) Asi jo, já už jsem se před pár dny zeptala manžela na zadání v úvodu. Jemu je to jasný, 2x více je x2, tak 2x méně je děleno 2. Nechápal, o čem je diskuze
A to mu ani neříkám, že někde se rozdávají prázdné papíry místo obrázků (výkresy) atd.
(28.3.2024 10:27:12) Já bych prosila vysvětlit to ředění. Chápu, že při ředění 1:2 tam jsou celkem tři díly, ale nevím, co tam znamená to 3x. Dám si džin s tonikem v poměru 1:2. Bude tam 1 díl džinu a 2 díly toniku (je ho tedy 2x víc). To 3x se vztahuje k čemu?
(28.3.2024 10:41:42) Co je na tom nejasné? Ředení 1:2 jsou dohromady 3 díly. (jeden díl gin a 2 tonik)Takže když bude jeden díl 50 jednotek, máš dohromady 150 jednotek, což je to samé jako 3x 50.
(28.3.2024 10:57:16) Pražando, ale tady se primárně řeší 2 x, 3 x, x x víc/míň. A v tebou uváděném příkladu je něčeho dvakrát víc, ne třikrát víc než...
(28.3.2024 11:03:09) A jaký je výsledek? Pochopila jsem, že je to velmi nejasné. K tomu se vztahovala ta má poznámka, že matematické úlohy jsou chytáky, protože není možné přesně specifikovat zadání, pokud se tam objeví takovýhle sporný termín.
(28.3.2024 10:34:20) Babi, myslím, že teď už je každému jasné, že matematické úlohy jsou chytáky kde záleží na tom, jak si zadání vyložíš. A Cermat se nemůže vymlouvat, že cílí na logiku, protože stačí jeden takový obrat, a logika jde úplně stranou
(28.3.2024 10:39:28) Lenko, to nesouhlasím. Logiku postrádá ten obrat jednou tolik, a kdo se nelogicky rozhodne, že je matematicky správný a začne od toho něco dál odvozovat, tak je holt mimo. Mimo logiku, mimo výsledek.
(28.3.2024 12:23:48) Celkem tomu rozumím, že je nepoužíváš, protože pokud podle tebe je 1 x 10 dvacet, může to v životě způsobovat různě zapeklité situace.
(26.3.2024 22:00:45) Babi, tak to jsem taky v životě neslyšela. My jsme vždycky říkali rozdvojka, nebo prostě prodlužka, ať to mělo zástrček kolik chtělo...
(26.3.2024 22:03:44) No ale rozdvojka je tecko, co umoznuje 2, max 3 kabely, prodluzka je prodluzovaci kabel a pes je neco jinyho, umozni ti zapojit x kabelu do jednoho tela
(26.3.2024 22:07:15) Neznámá, jasně, rozdíl znám, ale vždycky jsme doma používali jen rozdvojka, nebo prodlužka - rozdvojka byl fakt jen ten konec, ke kterému se ještě připojila šňůra, prodlužka bylo těch víc zástrček (pes) se šňůrou.
(26.3.2024 22:10:37) "Neznámá, jasně, rozdíl znám, ale vždycky jsme doma používali jen rozdvojka, nebo prodlužka - rozdvojka byl fakt jen ten konec, ke kterému se ještě připojila šňůra, prodlužka bylo těch víc zástrček (pes) se šňůrou."
Asi myslíš někoho jiného, u nás je všechno rozdvojka. Ať pouze do zásuvky nebo lišta s kabelem. Teda pokud to pokud má tem dlouhý kabel na konci jenom jednu zástrčku, je to prodlužovák.
(26.3.2024 21:22:00) Taky jsem kdysi byla v té situaci, kdy jsem v kanceláři poprvé slyšela od kolegyně dotaz, jestli nemám žrádýlko do koně, že jí došlo
(26.3.2024 21:09:50) Jo jo, slovo sešívačka je divné. Taky tomu říkám kůň. A v papírnictví mu kupuju žrádlo. Mně to nikdy nepřišlo divné, ale teď se tady tomu sama směju. Já si kdysi myslela, že sešívačka je pražský výraz pro šicí stroj .
(26.3.2024 21:57:38) Vono nestačí, že si babička s cukrovkou chtěla koupit na Moravě sodovku a podstrčili jí, diabetičce, jedovaté žlutou, přeslazenou limonádu.
(27.3.2024 16:24:30) MAsné krámy v Budějovicích jsou asi celostátně známé a vetešnictví v nich nikdo nečeká.
Tady je vysvěltení. "Dobrý den, slovo je odvozeno ze středohornoněmeckého krám, což znamenalo sukno, plátno, jednak stanové, odsud také stánek, jednak zřejmě také vyložené (jako zboží na pultu), z těchto významů vycházejí oba české významy slova, tj. haraburdí, prodejna."
Jedna naše učitelka s oblibou říkala "neříkejte mi v hodině slovo krám, nejste kramářky"
(27.3.2024 17:34:42) Vrrtáku, já jsem si uvědomila, že používám běžně oba výrazy, obchod i krám, asi podle situace. Normálně říkám obchod, ale když v práci třeba vybalujeme zboží, nebo doplňujeme ze skladu, tak vždycky říkáme že to dáme na krám 🙂
(27.3.2024 17:54:45) JO, s krámem se mi také pojí předložka na "zboží na krám, jdu na krám (prodávat, ne kupovat)" "Dát zboží na obchod nebo jdu na obchod" bych asi nevyslovila.
(27.3.2024 19:41:58) Jo, také jdu do krámu nakupovat. Ale když jsem prodavačka, jdu na krám prodávat.
Běžně se používá "na" ve smysl do a nikdo se nediví. Třeba "na stadion, na poštu, na polikliniku, na vysokou školu (u nás teda na vejšku), na policii, na plavečák" A naše prodavačky jdou na krám.
(28.3.2024 0:54:45) Jasně, to je obsahem i židovského vtipu:
Starý obchodník Taussig umírá. Celá rodina postává kolem jeho lože a umírající sípavě povídá: "Sáro, ženo moje, jsi tu?" "Jistě, Mojše, to víš, že jsem." "A Jakov, můj prvorozený syn, je tu taky?" "Ano, tate, jsem tady." "A Icik, můj mladší syn, taky?" "Ano, tate, jsme tu všichni." "A KDO JE NA KRÁMĚ?!"
(27.3.2024 20:06:56) Vrrtaku, já jsem si teď uvědomila, že ale vlastně to slovo obchod používám spíš výjimečně. Protože v běžném životě říkám, že jdu nakoupit, jdu do Lidlu, jdu pro pečivo, jdu do lékárny, do DMka apod. Neříkám, že jdu do obchodu...
(26.3.2024 20:16:18) Vrrtaku, tady je to přímo i na tom originál balíčku, mám to v ruce téměř každý den... https://www.sevt.cz/produkt/ctvrtka-kladivkova-bila-a4-250-g-m2-10-ks-25045001300/?CategoryExternalID=2746 Jinak "správné" označení bude nejspíš ten kreslicí karton, kladívková čtvrtka má tu gramáž 250, kartony pak různou. Ale je zajímavé, jak se tomu v různých částech republiky říká jinak. Já jsem pojem "výkres" znala celé svoje dětství, mládí a část dospělosti právě jen ve významu nakreslený obrázek. Výkres - jako bílý tvrdý papír, s tím jsem se setkala až po nástupu do papírnictví
(26.3.2024 20:21:22) Taj, už jsi to tu někdy v minulosti myslím psala, že ses setkala s pojmem výkres jakože čtvrtka. Jsem si fakt myslela, že sis dělala legraci a teď čtu , že se výkres říká čtvrtce , když je čistá bílá. Co se tady člověk dozví :)))
(26.3.2024 20:26:04) Mamochu, no, pro mě to tenkrát bylo taky překvapení a když jsem začala pracovat v papírnictví, tak jsem takových regionálních pojmů neznala víc...kromě toho výkresu třeba taky lenoch (pro mě a moje okolí to byla vždycky podložka do sešitu), nebo pentilka (znala jsem to jenom jako mikrotužku). Nebo věci jako strouhátko, nebo dokonce škrabátko, které po mně chtěla nedávno jedna paní...člověk se pořád dozvídá nové věci
(26.3.2024 21:27:58) My jsme měli lenoch do sešitu ve škole. Byla to podložka s řádky, která prosvítala papírem, takže člověk psal rovně a nemusel mít řádkovaný sešit. Používala jsem to celou ZDŠ.
(26.3.2024 21:45:12) Stará huso, jo, podložku s řádky, co se dávala do nelinkovaného sešitu, jsem znala taky celou školní docházku. Ale až teprve před 10 lety jsem zjistila, že tomu někdo říká lenoch. Já to celý život znala jen jako podložku do sešitu. Od narození žiju v Praze a výraz lenoch mě prostě úplně minul.
(26.3.2024 21:49:55) Já jsem vzdušnou čarou od Prahy kousek a lenocha používáme. ALe vlastně to má jiné skloňování než lidský ekvivalent - dva lenoši (lidi) a dva lenochy (podložky)
(26.3.2024 20:37:12) Inko, jde o to, že "pentilka" část lidí říká mikrotužce (ne klasické obyčejné tužce). Já to znala vždycky jen jako mikrotužku, takže slovo pentilka, pro mě bylo něco neznámého. Navíc se to plete s tím, když někdo chce Pentelku (a myslí tím gelovou propisku značky Pentel, která je hodně oblíbená).
(26.3.2024 20:53:24) Babi, taky nevím, verzatilku znám odjakživa jen jako verzatilku. I když třeba firma Koh-i-noor ji má ve svém přehledu pojmenovanou jako "tužka mechanická padací". Mikrotužku tuším jako "automatická tužka".
(26.3.2024 20:50:58) Jerry, no vidíš, zase nová informace. To mě nenapadlo, protože mikrotužky dělá spousta firem...vlastně vůbec netuším, jaké značky byla kdysi mikrotužka, kterou jsem měla jako dítě já...
Ja jsem chodila na stavebni prumyslovku, kdyz mel nekdo microtuzku Pentel nebo Faber-castel to bylo neco. A kreslili jsme vykresy . Pro me vykres neni obrazek, ale seriozni prace a uz vubec ne ctvrtku na tu se nekresli, ale maluje.
(26.3.2024 21:13:50) Vrrtaku, v části Ostravy, odkud jsem já, jsme říkali pentelka. Pentilce jsme se smáli. To u nás říkali spolužáci ze Slezské Ov. Jo a versatilce říkáme krajón.
(27.3.2024 1:30:03) Počkat, pentilka je přece něco jiného než mikrotužka. Někde je to totéž? Pentilka je na tlustší tuhy. Dala se rozebrat a tou prázdnou trubičkou jsme na sebe foukáním stříleli malinké papírové kuličky...
(27.3.2024 9:18:40) "Na čtvrtku se kreslí i maluje. A ten výsledek je výkres."
Takhle to odjakziva chapu i ja. A jak teda ti, co rikaji vykres prazdny ctvrtce, oznacuji ten vysledek? Pokresleny vykres? Deti ve skole na vytvarce vyrobi a na nastenky povesi co? Pomalovany vykres? Obrazek? Obraz? Nebo to zadny oznaceni uz nema?
(26.3.2024 21:35:02) Inko, já se to dozvěděla až ve škole, že se tomu říká výkres. Jelikož jsem nechodila do školky, tak jsem to neznala, kreslila jsem si vždy jen do bloku pastelkami, vodovky mi maminka nekoupila, protože bych jimi všechno ušpinila. Takže ve škole nám řekli, že tomuto papíru se říká výkres a těmto barvám vodovky a vodovkami se na výkres maluje, což jsem vzala jako bernou mincí a nepochybovala o tom až do včerejška, kdy jsem se dozvěděla, že v Čechách se výkresu říká čtvrtka. Neberu to jako útok proti sobě a svým učitelům Vv, pouze jako krajovou zvláštnost.
(26.3.2024 20:27:48) TaJ, na ostravském/zlínském balíčku ten pojem čtvrtka vůbec není. To sem dávala vrrtak. Skoro mám cukání napsat "to tady dávala..."
"Slovo silnice má původ v dobách, kdy císař Karel IV. nechal zesílit tehdejší hlavní cesty (silná cesta = silnice). Na Moravě, zejména východní, a ve Slezsku se v obecném jazyce pro silnici běžně užívá slova cesta,[1] stejně je tomu i ve spisovné slovenštině."
(25.3.2024 22:30:47) V Praze teda přecházíme přes ulici, na chalupě přes silnici (nejsou tam chodníky, jen krajnice), v přírodě přes cestu nebo přes louku😉
(25.3.2024 19:11:27) Taky jsem si toho všimla, trošku mě překvapil autor, ale pak jsem si řekla bambula bez bambuly a je to ok. Jo a naše Božská na moji připomínku ohledně chyby v názvu tématu reagovala po svém: chybu nechala, ale téma odtématovala. Je fakt šikovná a pro tento server hotové požehnání.
(25.3.2024 19:00:09) "pro jazykové příručky češtiny to nikdy není čistý papír, vždy to, co je nakresleno"
Myslím, že z toho především vyplývá, že Ústav pro jazyk český sídlí v Praze. Kdyby sídlil v Brně, tak se tam píše, že výkres je čistý tlustý papír a čtvtka je akorát tak půlka půlky.
(25.3.2024 20:25:12) "Myslím, že z toho především vyplývá, že Ústav pro jazyk český sídlí v Praze. Kdyby sídlil v Brně, tak se tam píše, že výkres je čistý tlustý papír a čtvtka je akorát tak půlka půlky."
(25.3.2024 20:10:19) magrato, trochu si myslím, že čtvrtina bude toho základního rozměru A0 a formátu A4. Ale lhala bych kdybych řekla, že se mi to chce dohledávat a přepočítávat.
(25.3.2024 20:26:59) monam, původně jsem si myslela, že čtvrtka se říká proto, že že A4 je čtvrtina archu (A2), a pouze je to slovo přeneseno i na větší formáty,
ale pak mě tu Jerry upozornila, že se to říká podle gramáže - ta je stejná, ať je papír malý nebo velký, tedy 250 g/m2, tedy čtvrt kila na metr čtvereční (což tedy 1 m2 má A0, ale gramáž 250 g/m2 má i čtvrtka formátu A6 samozřejmě).
Nicméně i tak se čtvrtka říká i jiným gramážím - tedy opět přeneseno, rozšířeno i na jiné trochu vyšší či nižší... každopádně je to tuhý papír.
(25.3.2024 15:26:39) Ano, ve škole se rozdávají čtvrtky. Výkres je až hotový obrázek. A máme jedině ořezávátko, tužky se ořezávají ne strouhají.
Už jsem to tu psala, ale před lety jsem naváděl na firmu kamion. Poslala jsem ho kolem benzínky. Dlouho se odmlčel, dlouho se nic nedělo, až zavolal ze sousedního města, že žádnou Benzínu nikde po cestě nenašel. Takže mě to vycvičilo a zdejší zažité "benzínka" během navádění nepoužívám už jen čerpací stanice.
(25.3.2024 15:46:50) Mně rozdejte si čtvrtky navede na dny v případě, že si máme rozebrat služby. Pokud je to na začátku hodiny výtvarky ve škole, není pochyb, co se má rozdávat. Tedy kromě krajů, kde se rozdávají hotové výkresy
(24.3.2024 20:23:33) Termixi, já jsem se s tímhle označením setkala až když jsem začala pracovat v papírnictví...do té doby pro mne bílý tvrdý papír byla prostě čtvrtka, nic jiného jsem neznala... výkres je pro mne až ten hotový obrázek, ne ten prázdný papír 🙂. Však jsme taky ve škole měli desky na výkresy - myšleno na obrázky, které jsme během roku namalovali. Ale proč se říká zrovna čtvrtka, to nevím, protože se tak označují všechny formáty toho papíru...
(24.3.2024 21:19:33) Babi, ta velikost papíru A4 je tak, jak říkáš. Vznikne dělením papíru A0 o velikosti 1189x841 mm. Papír formátu A4 má rozměr 210x 297 mm.
(24.3.2024 21:22:15) Marto, jo, formáty mám dobře (ještě aby ne, fakt jsem byla v tom kanclu během gymplu, dva týdny, a přišla na to řeč - tehdy se ještě kreslilo normálně na prkně na pauzáky, a formáty výkresů se řešily...),
ale že se čtvrtce říká podle gramáže, to jsem nevěděla
(25.3.2024 7:40:44) Gramáž neuvádí kvality, ale "tloušťku", je to hmotnost daného papíru o rozměru 1 m². I supertěžký papír může být nízké kvality. Např. dnešní "tvrdý papír", karton, co se na něj maluje ve výtvarce, je pěkná sr.čka, po kontaktu s vodou se téměř ihned žmolkuje a trhá. Dřív to nedělal. Stejně tak akvarelový papír nestačí, když má velkou gramáž. Takové ty levné se taktéž rychle rozmáčí, ve stejné gramáži kupuji papír s přídavkem bavlny, který je vyrobený z kvalitních surovin a je to o něčem jiném.
(24.3.2024 21:06:55) Jerry, tak je fakt, že to, co je na obalu přímo nazvané kladívková čtvrtka, má opravdu těch 250...pak je ještě kreslici karton a ten má třeba 220, nebo 180...
(24.3.2024 20:31:42) TaJ, na ostatní je to přenesené z původní čtvrtky - tedy A4, která vznikne, když A0 přeložím postupně čtyřikrát vždycky na půlku (ne, že by to u tuhého papítu šlo).
(24.3.2024 19:10:43) myslela jse, ze ctvrtka je 400m, asi z dob, kdy jsem jako mala sledovala atletiku a nase uspesne bezkyne. Nikdy by me ale nenapadlo, ze se to vztahuje k milim. Jako fakt?
(24.3.2024 19:13:54) Zasjaj, jo, 400 m je čtvrtina z míle, stejně jako 800 m je půlka. Atletika zřejmě přišla z anglosaského světa, a drží tyhle vzdálenosti (stadiony jsou postavené na tyhle vzdálenosti taky). Nejsem teda žádnej historik, ale...
(24.3.2024 19:29:24) Běhám až jako stará (cca od 42), a navíc jen dlouhé tratě, a tam nastává hlaďák (strašnej hlad a vzápětí total nedostatek energie, člověku úplně dojde, to bude obdoba klofáka na 400 m, ale nastane to po desítkách minut, nikoli sekund), případně na maratonu se "naráží do zdi" na nějakém 30. - 35. km
(24.3.2024 19:10:40) Mám pocit, že jako úplně malá jsem v té čtvrtce másla vůbec neslyšela tu 4, stejně jako u čtvrtky co tvrdého papíru na kreslení nebo dne čtvrtek. A pak se to pospojovalo všechno najednou včetně osminky. Ale jistá si nejsem. Naštěstí za mého mala byl pultový prodej, takže prodavačce jsem řekla "osminku másla" a dostala jsem ji. Co bych přinesla, kdybych ji měla hledat v regále a současně už meditovala nad tím, proč se celému máslu říká čtvrtka, to nevím
(24.3.2024 20:14:16) Celé máslo bylo čtvrtka, tedy čtvrt kila. Osminka byla 125 g, obvykle vznikla rozříznutím čtvrtky, až později se balila i osminka celá rovnou z výroby.
(24.3.2024 21:33:46) Babi, tak prece, cele bylo ctvrtka a osminka byla pulka. najednou jsem propadla takovemu zmatku, ze jsim si pomyslela, jestli cele nebylo pul a osminka ctvrt
(24.3.2024 21:37:08) Osminka másla mi kdysi řádně zamotala hlavu, když jsem podle babiččina receptu chtěla péct sušenky... Těch 31 gramů bylo prostě proklatě málo a ne a ne se to spojit do těsta
(sama si všechny recepty píšu a přepočítávám na gramy a mililitry )
(24.3.2024 23:06:35) Rose, tak mě by to nějak nenapadlo počítat, protože jsem od dětství byla zvyklá, že se kupovala buď klasická 250g kostka másla, nebo osminka - to malé. Osminku občas kupujeme i teď, když jsme sami dva se synem někde na dovolené a vaříme si tam, tak nejradši kupuju právě tu osminku másla, protože nám to na ty snídaně vyjde tak akorát, zatímco celou kostku bychom nespotřebovali a nechce se mi to pak někde půl dne třeba tahat v teple v batohu apod. Ale už jsem ji viděla snad jen tu modrou, Jihočeskou a ani ji nemají všude.
(25.3.2024 6:00:02) Tinko, půlku másla (125 g) jsme nikdy nekupovali, nás bylo doma taky 5 jako teď A to jsem byla někdy v 6-7 třídě a teda nepočítala jsem to, jen odhadla krájením másla na půlku, na půlku a ještě jednou těch cca 31 g bych na tehdejší váze asi taky úplně nedala Ona ani babička ten výraz nepoužívala, jen si ho tak zapsala do receptáře... No aspoň mi to pak vysvětlila, čtvrtku i osminku
(25.3.2024 7:14:09) Rose, my jsme tenkrát taky kupovali spíš tu větší kostku, byli jsme čtyři, ale nějak jsem ten pojem běžně znala, možná babička si kupovala to malé...ale pamatuju se, že se ten název v mém okolí běžně používal.
(24.3.2024 21:28:49) Babi, to se fakt ptate? Jen tak mezi reci o tom, co delal kdo na minule pozici a co si mysli o uplatneni vasi firmy na zahranicnim trhu nebo tak neco? Pak jeste vyjmenovana slova na be. A lidi, co to nespocitaji, neberete?
(24.3.2024 21:42:16) Zasjaj, no já tu otázku nevymyslela, slyšela jsem ji prvně, když vybírali mě... a už 12 let jsem z HR pryč, tak už se ani neptám, ale prý se používá stále.
Ano, je součástí balíčku "co víte o naší firmě a kde se vidíte za pět let".
Někdo to počítá, někdo kreslí koláč, někdo to odhadne, někdo řekne, že to neví (a dostane doplňující otázku, jak by se to dalo zjistit), ...je popravdě hodně zajímavé, jak k tomu lidi přistupují, a spíš jde o ten proces, než výsledek. I když tedy na pozici analytika asi tu správnou odpověď slyšet chtějí. Na asistentku právě sledují, jak to pojme...
(25.3.2024 15:32:46) Vrrtaku, tak především bych nešla do firmy, o které se nedá nic moc zjistit. To nedává smysl. Jak můžeš vědět, že tam chceš? Jenom z inzerátu? Takže na pohovor v takové firmě bych nedošla. Pokud bych inzerátem opravdu byla nadšena a zlákána a řekla si, že prostě jen maj zrovna spadlé webovky nebo blbě udělané, chudé... tak tu firmu najdu fyzicky a popátrám na místě. Nemůžu se hlásit někam nevím kam
(25.3.2024 15:39:00) babi, tak záleží na pozici... když jdeš na pohovor přes personálku, taky netušíš o jakou firmu se jedná a kolikrát ti to nechce říct ani ta personálka... teda asi to bude i o konkrétní pozici, na kterou se hlásíš... ale jako administrativní síle je ti skoro fuk, jaká firma to bude... (když pomineme takové ty "firmy" - ale to zjistíš kolikrát až na fleku...) a teda zase když firma nemá ani webovky, pravděpodobně se na pohovoru nebude ani ptát, co o jejich firmě víš třeba takový zahradnictví v horní dolní webovky prostě nemá a ani nepotřebuje... stejně jako montovna...
(25.3.2024 16:26:09) Vrrtaku, no nezbývá než dojít tam a přesně zjistit, co práce obnáší (to se stejně z webovek ndá zjistit, i kdyby je měli vymazlené a přesně se dalo zjistit, co vyrábějí, komu to dodávají, jakou mají firmní kulturu a organizační strukturu a atd...)
Ale dle mého i vzorek barvy bude "otevřený" prášek - možná bys ho odebírala někde ve výrobě (než ho dáš do něčeho a někam, kde se analyzuje), no a už je to blbě.
(25.3.2024 18:26:56) Babí, ale k pohovoru se přece nedá přistupovat tak, že tam "chceš" nebo se tam "hlásíš". Pohovor je zjišťování informací z obou stran. Takže nevím-li o firmě moc, o důvod víc, jít to zjistit na pohovor.
(25.3.2024 19:52:48) Girili, jo, to je přístup dobrodruha, který má rád seznamku naslepo ... asi jsem drobet srab, ale firma, o které nedokážu skoro nic zjistit předem, mě prostě neláká.
(25.3.2024 21:17:02) Nemyslela jsem úplně naslepo. Ale štve mě pojetí, že já se jdu doprošovat o práci. Pohovor je naprosto vyrovnaný rozhovor, ke oni se rozhodují, jestli chtějí mě a já se rozhoduji, jestli chci je.
(25.3.2024 21:21:00) Girili, "Pohovor je naprosto vyrovnaný rozhovor, ke oni se rozhodují, jestli chtějí mě a já se rozhoduji, jestli chci je." no jistě, ale taky se mohu rozhodnout předem, že já k nim nechci (na základě toho, že nejsou schopni a/či ochotni se nějak veřejně prezentovat). Na tom není nic doprošovacího, spíš naopak.
(25.3.2024 21:26:24) Babi, ne každá firma je korporát Proč by měl mít web třeba obchod, nebo firma na žaluzie? Pokud zároveň neprodává, nepotřebuje se prezentovat na netu ..
(25.3.2024 21:29:24) My také nemáme internetové stránky reklamu, jsme lokální firma, chceme zákazníky z okruhu pár kilometrů ne z druhého konce republiky.
(25.3.2024 21:33:25) Rose, proč by měl mít web obchod nebo firma na žaluzie? No aby se o nich lidi mohli dozvědět nejen tak, že jdou kolem, nebo že se o nich přes známé známých rozkecá, že uměj žaluzie Co by dělala firma s žaluziemi, kdyby je nikomu nedodávala? Ale ať si vyrábí kdo chce co chce v jakém utajení chce, akorát když budu číst jejich inzerát a nenajdu nic dalšího, půjdu se na ně prostě fyzicky podívat, snad budou mít aspoň ceduli na baráku a nějak z celku pochopím, jestli dělaj žaluzie nebo vánočky.
(25.3.2024 21:41:57) Babi, ale spousta firem nepotřebuje web, aby fungovala, je třeba dodavatelem nějaké jiné firmy a to jim stačí, nepotřebují se rozšiřovat, vyrábějí třeba žaluzie jen pro velux, což jim stačí, protože nechtějí obří podnik... V oboru se o nich ví, žádné akvizice zvenčí nepotřebují... Takže když hledají zaměstnance, napíšou do inzerátu jakou pozici obsazují a detaily proberou v rámci pohovoru... A když hledáš třeba místo mzdové účetní, je ti v podstatě fuk, jestli vyrábí žaluzie nebo závěsy nebo jízdní kola... Tak proč nejít na pohovor, ačkoliv nevíš, co konkrétně vyrábí, jen že jde o firmu o 150 zaměstnancích...
(25.3.2024 21:51:51) Rose, zjistím si to jinak, když nemají web A jo, existují předměty činnosti, kterým bych nechtěla dělat účetní. Vlastně přesně tohle se mi stalo - dělala jsem mzdovku (externě, měla jsem i jiné organizace a firmy) Providentu, a odešla jsem. V cigaretárně bych taky dělat nechtěla. Atd...
(25.3.2024 22:34:27) Babi, jasně, ale nevidím ani nic špatného na tom, jít prostě na pohovor a zjistit to až na místě... Než jet třeba 20 km jen tak na otočku... A jo, chápu, taky jsem kolikrát odmítla pozici, protože pro obchodníky s deštěm jsem pracovat nechtěla... Jo a vždycky to bylo přímo na pohovoru jednou dokonce až v druhém kole, v tom prvním jsem ještě nevěděla pro koho to vlastně je... A teda ne vždycky, když personálka mlžila, byl to obchodník s deštěm...
(26.3.2024 7:10:39) Rose, dobře. Už rozumím. Jsou místa, kde se nebudou ptát na to, co o firmě vím, a když už tam pojedu, tak si s nimi rovnou popovídám.
Máte s Vrrtakem pravdu, tuhle oblast nemám ve své zkušenosti, nic o tom nevím.
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.
Dle mého možná ten zmatek přiživí i školní výuka, a předškolák by to ještě dát mohl.
maj to tam aby s to rýmovalo 
V její náručí
Předmartinské odpoledne a Martinský trhVsetín 
Kozí kraviny a Jáma lvováPraha 6 
Archeologický výzkumCheb 
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Předmartinské odpoledne a Martinský trh
Kozí kraviny a Jáma lvová
Archeologický výzkum
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)