| bono | 
 |
(14.7.2022 18:17:45)
Dnes je to 120 roků, co se narodil páter Josef Toufar. Neuvěřitelně hodný a skromný kněz vesnických lidí. Říká se, že doma není nikdo prorokem, ale tady to neplatilo: milovali ho všichni, o které pečoval - mladí, staří, děcka i kmomunisti, všem pomáhal. Kostel v Zahrádce a pak v Číhošti najednou praskal ve švech.Lidé ho znali jako aktivního a schopného kněze - věnoval se vzdělání, kultuře, rekonstrukcím. Byl naprosto apolitický, neprovokoval, byl asketa, co dostal, to rozdal bližním. Po incidentu s pohybem křížku v kostele během mše (páter pohyb neviděl) se stal obětí provokace komunistického režimu a zemřel po nesmírných útrapách na druhé výročí vítězného února ve věku 47 let. Rodiče mi za minulého režimu vyprávěli o Číhošti, (jsme od ní km daleko, neznáme to tam). Od té doby byl její název pro mě synonymem hrůzy. Později po převratu jsem se dozvěděla, že ta obec v tom stigmatu žila dlouho po Toufarově umučení.
Pohyb křížku se dodnes nikdy nikomu nepodařilo vysvětlit.
Číhošt je geografickým středem naší vlasti.
Proč zrovna tato obec musela být takto zkoušená?
P.S. Nejsem mystik a málo věřím zázrakům, tak mi nenadávejte.
|
| P.T. Cruiser | 
|
(14.7.2022 18:30:08)
V Lidové demokracii (bývalý deník lidovců za socialismu) se o umučení faráře Toufara docela hodně psalo v roce 1968/69, (prostě do normalizace),tenkrát ještě žilo hodně přímých účastníků. Babička si články schovala a já je po létech našla v krabici na půdě. Pak se to ale nějak vyhodilo a je mi to docela líto, asi teď jako stará bych si to čtení víc užila, než tehdy jako osmnáctiletá holka.
|
|
| libik | 
|
(14.7.2022 18:56:12)
Bono, to je velmi bolestný příběh věřícího dobrého člověka, klerika a málo se zmiňuje.
Děkuji za téma.
A jinak..byl to prostě zázrak
|
| Ropucha + 2 | 
|
(14.7.2022 19:38:09)
Libiku, mně de zdá, že v posledních desetiletích se o P. Toufarovi a celé kauze hodně mluvilo, připomíná se.
Byly pohřbívány ostatky.
Je to silný příběh.
|
| K_at |
|
(14.7.2022 19:47:04)
Ropucho, silný člověk. A takový zmar a nesmyslná smrt. Ani nevím, co k tomu napsat, nenacházím ta správná slova.
|
|
|
| Mia |
|
(14.7.2022 21:08:24)
Kdysi jsem četla, že snad komanči tím křížem nějak hýbali, jakože zázrak, aby měli záminku...nedivila bych se ničemu
|
| Federika | 
|
(14.7.2022 21:12:04)
Ne, oni tím nehýbali . Jen chtěli dokázat, že to nějak udělal Toufar. Takže ho už mučenýho dovedli na to místo a nutili ho zinscenovat , jak to udělal. Na youtube je dokonce to video, propaganda. Tvrdili, že z kazatelny měl napnutý provázek, vlasec, či co a pak něco pronesl a hýbal tím.
Ve skutečnosti ať se snažili, jak snažili, nebyli schopni to dokázat, ono to totiž technicky vůbec nešlo. Ale v tom videu to "jakože" dokázali, kupředu jen dál, republiku si nikým nedáme rozvracet...
|
|
|
|
| Federika |
|
(14.7.2022 21:03:34)
Proč zrovna Číhošť? Podle mě je náhoda, to, že obec je geografickým středem jen podpořilo tu myšlenku, že jde o zázrak. A hodilo se to, v té době. Však se církve potřebovali zbavovat.
Chudák Toufar. Ale myslím,že většina lidí se politickou propagandou nedala strhnout.
|
| LenkaCh |
|
(16.7.2022 16:46:12)
Z Číhoště pocházel můj tatínek a já tam pravidelně u babičky trávila prázdniny kousek od kostela až někdy do 85. roku (tak je pro mne Číhošť hlavně krásná vzpomínka na dětství). Nikdo z místních o tom, že je vesnice geografickým středem rozhodně nevěděl, ani by to nedávalo smysl. Je středem České republiky a tehdy jsme byli Československo…takže to souvislost určitě nemá. Celé mé dětství byla Číhošť naprosto neznámá vesnice, o Toufarovi se nemluvilo a středem ještě nebyla.
Když jsem jako děti vyhrabaly babičky schované výstřižky na onu událost, snad poprvé jsem ji viděla opravdu rozzlobenou, že to máme koukat zase schovat a nikde o tom nemluvit. Tehdy jsme nechápaly, ale poslechly.
Babička byla velmi inteligentní žena a navíc věřící, ono obecně, co pamatuji, tak většina starších lidí tam prostě v neděli chodila do kostela, pohřby byly většinou průvod vedený farářem. A pod Číhoštský kostel spadalo množství sousedních obcí. Možná právě proto se to stalo právě tam.
Babička o místních farářích ráda vyprávěla, jak který žil, jací byli, obvykle je osobně znala, ale o Toufarovi nikdy neřekla ani slovo. Revoluce se bohužel nedožila, abych se ji mohla zeptat znovu, jak to vlastně bylo :-(. Tatínek říkal, že to prostě byl vykonstruovaný nesmysl, že se žádný křížek na západ nehýbal. Ale v té době už tam nebydlel, takže už to osobně nezažil a měl už informace zprostředkované.a možná ho babička prostě taky jen chránila před možnými problémy.
|
| bono |
|
(17.7.2022 7:57:52)
to je zajímavé, díky moc. My teda něco málo o vzdálené vesnici Číhošť věděli, ale jen se to šuškalo s posvátnou hrůzou.
Ten geografický střed je vnímán až za posledních cca 20 roků. Samozřejmě bez rozpadu republiky by neměl takový smysl. Tím víc pro mě má smysl dneska, tj. v době, kdy se už o Toufarovi mluví dejme tomu po celé naší vlasti, kdy už jsme jenom Česko a kdy si o zázraku můžeme myslet, co chceme. Je to takový ucelený pohled s odstupem od 50.let.
|
|
|
|
| Esthelle |
|
(15.7.2022 1:12:06)
Skromný, lidský, hluboce věřící člověk. Díky za připomenutí. Na toto téma je skvělá kniha Od Miloše Doležala Jako bychom dnes zemřít měli. Název odkazuje na onen propagandistický film, který zmiňuje Federika. Kniha se věnuje osobnosti Patera Toufara, životu, vězněni, mučení, smrti…doporučuju. Dostupné i jako audiokniha.
|
| Bára + 4 | 
|
(15.7.2022 14:20:11)
Později Miloš Doležal vydal ještě Krok do tmavé noci. Mnoho archivních dokumentů, zprávy z exhumace a identifikace těla, určitě stojí také za pozornost.
|
| bono |
|
(15.7.2022 16:25:57)
Přesně tak. Má můj obdiv, páterovi a tématu se věnuje snad 25 roků
|
|
|
|
| perko |
|
(15.7.2022 8:08:06)
Včera běžely dva dokumenty na ČT 2. Velmi zajímavé.
|
|
| Koníček mořský | 
|
(15.7.2022 9:00:33)
V Číhošti jsem byla a doporučuju. Mám ráda kostely a hřbitovy a nemám ráda komunisty. Nemám ráda žádný zvěrstva, kterých se dopustí člověk vůči člověku či člověk vůči zvířeti.
Číhošťský kostel a okolí má zvláštní atmosféru, působivou. Koukáte na to a jako byste u toho byli. V bývalé faře (myslím) je muzeum o celé té věci. Z časových důvodů jsem tam jít nechtěla, ale taková agilní paní, co tam číhá na návštěvníky, nás tam zatáhla a nelitovala jsem. Můj muž taky nelitoval. Taky doporučuju. Nic nového o komunistech a lidech tam sice neobjevíte, ale trochu jiný odjedete.
|
|
|
V její náručí
Relaxace s tóny léčivých nástrojůHodonín 
Akční VyšehradPraha 2 
Jiří Stivín – Pocta sv. CecíliiPraha 1 
Pohádkové FilharmoništěPraha 2 
Vánoční dílničkyLiberec 
Relaxace s tóny léčivých nástrojů
Akční Vyšehrad
Jiří Stivín – Pocta sv. Cecílii
Pohádkové Filharmoniště
Vánoční dílničky
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)