(7.2.2022 5:16:11) Básník, o kterém se moje generace ve škole neučila. Poprvé jsem ho vzala na vědomí někdy kolem roku 1999, když jsem byla s neteří na recitační soutěži a ona tam recitovala Uspávanku se starými domy. Pak v dubnu 2012 jsem scházela po Starých zámeckých schodech a pod nimi v parčíku na zdi byla nasprejovaná Naděje s bukovými křídly (přiznám se, že v první chvíli mě při pohledu na iniciály JS napadl Seifert).
Až později jsem zjistila, ze jsem se se Skácelovou poezií potkala mnohem dřív, v létě 1981 při představení Sněhová královna v Laterně Magice. V programu byl pod pseudonymem František Raný, písničky ze Sněhové královny později přepracoval do sbírky Uspávanky.
A teprve nedávno jsem přišla na to, ze jsem měla tu čest potkat pana Skácela i osobně. Bylo to 21. ledna 1986 na kralupském hřbitově na pohřbu Jaroslava Seiferta, kde měl pan Skácel proslov. Dívám se na fotky z toho dne a vypadal tam tak strašně staře, a to mu bylo teprve 63 let. Prý nesl hodně těžce, ze nesměl publikovat a když, tak ne pod svým jménem. Tím smutnější je, že umřel relativně mladý a že se nedožil pádu komunistického režimu.
Jan Skácel 7. února 1922 Vnorovy – 7. listopadu 1989 Brno
(7.2.2022 7:50:07) To je ale krásné téma. Učili jsme se o něm a nejspíš právě proto jsem se o něj vůbec nezajímala. Bydlel u naší školy a chodil kolem do parku venčit jezevčíka, což mi tehdy ale vůbec nepřišlo zajímavý. Zajímavý mi to přijde dnes, jenže už dávno nevenčí.
(7.2.2022 8:46:05) Píseň o nejbližší vině (Dávné proso) - 1981 Je studánka a plná krve a každý z ní už jednou pil a někdo zabil moudivláčka a kdosi strašně ublížil
A potom mu to bylo líto a do dlaní tu vodu bral a prohlížel ji proti světlu a moc se bál a neubál
A držel ale neudržel tu vodu v prstech bože můj a v prázdném lomu kámen lámal a marně prosil: kamenuj
A držel ale neudržel a bál se ale neubál a studánka je plná krve a každý u ní jednou stál
(7.2.2022 11:00:31) Taky jsem se s poezií Jana Skácela setkala prostřednictvím Hradišťanu. V dospělosti poezií nečtu a v době mého mládí nesměl publikovat, vůbec jsem ho neznala. Ostatně co se týče literatury, na gymplu jsme skončili asi u meziválečné prózy a poezie, rozhodně jsme nebrali nic současného.
(7.2.2022 17:57:02) Divoké husy s křikem táhnou k jihu a vodní slípky po hladině plavou promlouvá vítr v řádkách kukuřice je konec žízně v kraji pod Pálavou
(7.2.2022 18:43:50) No vidis, tyhle verse znam (a mam dojem, ze jsem je znala uz pred rokem 1989 - studovala jsem na PrF UK a Palava se tam tenkrat hodne diskutovala, vzdycky jsem si je vybavila, kdyz se reklo ''Palava''), vubec jsem netusila, ze je to Skacel.
(7.2.2022 18:36:41) Tak schvalne jestli se mi povede vlozit fotku. Neni moje, nasla jsem na netu, ale mam podobnou (akorat nevim kde). Takhle to vypadalo v dubnu 2012 pod Starymi zameckymi schody, tohle odstartovalo muj zajem o poezii Jana Skacela.
(7.2.2022 19:56:12) Zaznamenala jsem výročí v rozhlase. Vzpomínám, jak se mě na Jana Skácela ptali v Německu v roce 1990. Já jsem o něm vůbec nic nevěděla, ve škole jsme se o něm neučili, sotva jsem po revoluci stihla zaznamenat, že někdo takový existuje. A v Německu znali jeho poezii a bylo to první české jméno, na které se mě ptali. To mi utkvělo.
(8.2.2022 14:17:20) Skácelovy básně, tj krása. Milovala jsem je číst dětem. Uspávanka s Hokusajem, se starými domy. ..Když se chci dojmout, čítám si je. Skvělá upomínka-
Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.
Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti. Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.