7jak |
|
(24.1.2022 6:13:03) Dobrý večer Jdu si k Vám pro radu, názor, vypovídat se. Potřebuji se rozvést. Časem to došli do takého stádia, že další soužití není možné. Z mé strany určitě. Vždy jsem jen ustupovala pro dobro a klid v rodině. Vedlo to jen k tomu, že mne bral jak samozřejmost. Když jsem se vůči tomu konečně ohradila, tak se ze začátku pár měsíců choval jak jsem si vždy přála. Nevydržel to dlouho a naplno se prejevilo jeho žárlení a majetnícký postoj. Mohla jsem jen do práce a domů, s nikým nemluvit jen s koleginy v práci. Přehledávání v mobilu a na mailu, kde s kým píšu a mluvím. Své finance jsem nikdy neměla k dispozici, ale teď to začalo být eště horší. Před devíti lety jsem začala opět pracovat. A to bylo zle pořád, ne hádali jsme se to zrovna ne. Pořád dohady kvůli směnám i když při nástupce jsme se dohodli, že budem dělat směny proti sobě kvůli dětem. Jedinou jeho starost bylo obtýden vozit a vyzvedávat děti, doma mneli vše obstaráno včetně jídla na ohřátí. Problém vždy byl, když děti onemocněl. To mne hneď nutil, že já jsem predse máma a tak se mám starat. Takže pro dobro a klid, opět, jsem si to vždy nějak zařídila v práci. A já mněla za to, že děti mají dvoch rodičou a stejně se mají oba starat. Jak jsem se i mylně domnívala, že když začnu pracovat konečně uvidím i jeho peníze. Taky velký omyl. Takže, jak to je i doposud, já celou výplatu na obstarání domácnosti a děti. On platí pojistky, telefony, elektřinu, sobě provoz auta. Já, ikdyž byly děti nemocné, jsem musela využívat hromadný dopravu. Práci i dětský doktor je o dvě vesnice dal. Postupně začal terorizovat online na telefonu, že jsem online ale nepíšu jemu. A to v práci telefon nemůžeme mít u sebe a máme ho všetci na stolku v kuchynce. Před dvěma lety mne řádej začal vozit do práce a i vyzvedávat. A když jsem byla na odpolední nebo celí den v práci, tak mne chodil kontrolovat jestli tam naozaj jsem.
Každé telefonní číslo mu hned bylo podezřelé doma jsem se vůbec neodvážil sahat po telefonu, aby zas nemal záminku.
Když se vyvztejal na mne, to je jedno vždy si našel důvod že žárlivosti. Tak jeho řešení situace bylo. Budem dělat že se nic nestalo a jde dál. Nikdy nechtěl nic řešit. Jeho výmluva - jsi moje manželka, tak nemáš práci s nikým mluvit, nikam chodit. To, že on nemá potřebu udržovat společenský život, tak já nesmím. On má v práci dost kolegů i kolegiň. A čas doma tráví na telefonu buď povídá s níma nebo na Facebooku. Ale ja rádej nesahám na telefon, jen abych zas nemusela poslouchat přednášku jak mám hroznou potřebu si povídat s cizíma. Děti už máme větší 12 a 16 let. A bohužel deja v nich rozdíly. Myslím tým v tom, že kluk si může cokoliv a na dceru zkouší, že žena je míň. V čom mu razantně oponuji! Jak neměl chuť nic řešit, ale to své chování vůči mně jen stupňová. Až jsem na podzim v hledala pomoc v organizaci ROSA. Potřebuji se rozvést, ne z rozmaru, ale aby jsem to jeho chování už nemusela dal snášet. Ale hlavně dostat od jeho chování dceru! Můj problém je v tom, že nemám prostředky ani prozatím možnost se odstěhovat. Tak bych uvítala jakoukoliv radu jak řešit tuhle situácii. Na internete jsem se dočetla, že pokud ‚vedem‘ domácnost dohromady tak nás ani nerozvedou. Domek kde bydlíme je dvougenerační a jeho řidiče ho na neho přepsali. Když jsem mu po jednom incidentu oznámila, že už na tohle žití nemám a chci rozvod. Skoro dva měsíce se mne snažil po dobrém ale hlavně po zlém přesvědčit ať si to rozmyslím. Když konečně pochopil, že své rozhodnutí nezmením, tak otočil. Že nám akože dovolí tady bydlet, že ví že na to osamostnatit se nemám, ale domácnost bude fungovat ako doposud. To je v podstatě to stejné ako predtým, aspoň pro mne. Sam sundal prstinek s tým, že si někoho našel, že predse nebude držet celibát. Ale jak jsem vypozorovala, údajná dáma se na něho asi vykašlal. A na tu drzost si na mne dělat nároky, že jsme pořád manžele. Bohužel nemáme dost mísra, že bych každý byl v iném pokoji. Tak bych potřebovala poradit, jestli se tohle dá nějak vyřešit. Děkuji za vstřícnost a pochopení. Rada si přečtu jakýkoliv názor. Asi se jen potřebuji vypovídat, když nemám žádné kamarádky s kterou jen tak probrat co a jak. Přeji hezký večer
|
Marika Letní |
|
(24.1.2022 7:40:24) Snad se nepletu - Půl roku oddělená domácnost je podmínka při nesporném rozvodu že máte uzavřenou dohodu a soud neřeší jak to je a rozvede vás. Oba souhlasíte.
Při sporném rozvodu je to jedno. Jestliže on nesouhlasí můžeš podat navrh ty bez podmínek a vše bude řešit až soud.
Radila bych najít si právníka. Nějakou bezplatnou poradnu aspoň.
|
|
Lenka Pražanda |
|
(24.1.2022 11:24:56) Rozhodně potřebuješ právníka. Poraď se s ním hlavně ohledně SJM. Nevím jak je to v případě kdy domek rodiče darovali. Možná, že na polovinu ani nemáš nárok. V každém případě budeš muset nějak vyřešit bydlení. Čím dřív, tím líp. Počítej s tím, že rozvod může trvat klidně dva roky, než se dostaneš k penězům z vyrovnání. A žít s takovým člověkem v jedné domácnosti bude peklo. Jestli teď je to nesnesitelné, tak ve chvíli kdy všechno začne a jemu dojde, že už je opravdu konec a nepřesvědčí tě, přestane se ovládat. A může se stát, že budeš utíkat na rychlo. Přeju hodně síly a štěstí
|
Konzerva |
|
(24.1.2022 14:22:43) Určitě pravnika.
Jinak laicky.
Zjisti si moznosti bydleni ve městě. Aby ses mohla odstěhovat a pritom chodit do práce a děti do skoly. I když by sis vzala auto,tak on určitě uděla bse pro to,aby si ho vzal zase zpět tak musís bys schopna vas pbstarat bez něj. Děti jsou velký,hlidaní nepotrebuješ,tak můžeš hledat práci, kde si vic bydělás bez ohledu na casy směn.
|
|
|
máta |
|
(24.1.2022 16:43:55) Milá 7jak, přeji Ti hodně síly a trpělivosti To nejhorší - rozhodnutí - máš za sebou. Je potřeba počítat s tím, že sice vše může dlouho trvat, ale každá, i sebedelší cesta začíná prvním krokem. Jak radí ostatní, právník je dobrá volba. Bezplatné právní poradny bývají při městských úřadech. Tam by možná na sociálním odboru měli i další rady, třeba stran pronájmu nějakého "sociálního" (čti obecního) bydlení, příspěvku na bydlení apod. Dělám si naděje, že na vsi/menším městě by tohle mohlo fungovat lépe, než v Praze. Pokud nemáš kdy se na úřad dostat (manžel Tě vozí do a z práce), zkus se domluvit s kolegyněmi a některý den odjet jako do práce, ve skutečnosti si ale vzít dovolenou a oběhat si to. Chce to se někomu svěřit, lidi rádi pomohou, když mohou. Co tomu říkají děti? Ony jsou s tátou v pohodě? Držím Ti moc palce, neboj, bude líp.
|
|
|