Sněhulka a sněhuláčci |
|
(2.4.2021 21:26:45) Ty jo, tak si tu chci přečíst úžasné rady u vínka, po kterých budu mít ode dneška úžasný vztah, a zjistím, že na Rodině nejen, že všichni vypadají o 10 let mladší a mají geniální děti, ale dokonce se vůbec nehádají s manželem... Nějak mi z toho při naší rozvodovosti vychází, že 50 % párů se tedy hádá a rozvádí a druhá polovina se nikdy nehádá a přispívá tady...
|
Slonisko |
|
(2.4.2021 21:32:16) Sněhulko, tak lidi se můžou rozvést i když se nehádají.
|
Monty |
|
(2.4.2021 21:36:54) Přesně tak, Slonisko. S bývalým manželem jsem se v životě nepohádala.
|
Půlka psa |
|
(2.4.2021 22:05:49) Tak já jsme se s ex hádala, načež jsem si pořídila kompatibilnějšího a s tím se nehádám.
|
|
|
TaJ |
|
(2.4.2021 21:39:56) Slonisko, no, to můžou...a podle mě to jsou právě často ti, kteří spolu nemluví, neřeší, tutlají to v sobě...a pak už to překročí únosnou mez, komunikovat spolu nejsou zvyklí, tak jdou od sebe...
|
|
|
TaJ |
|
(2.4.2021 21:34:43) Sněhulko, ale tady přece skoro nikdo nepíše, že se nehádá vůbec...to se stane asi v každém manželství, někde jsou ty hádky častější a větší, někde se pohádají málokdy, nebo kvůli maličkostem... Nevím, co má vliv na tu velkou rozvodovost...jestli je to tím, že lidi jsou méně ochotní se nějak snažit dohodnout, přizpůsobit, že při prvních větších neshodách jdou od sebe...nevím...někde je to třeba tím, že se vezmou po krátké době, co se znají...těch příčin je asi víc...Je fakt, že my jsme se s manželem sešli tak, že oba se neradi hádáme a když nastane nějaký problém, tak se snažíme najít nějaké řešení přijatelné pro oba...nebo v něčem ustoupí jeden a v něčem zase ten druhý...o tom to je...o tom, že jsme různí, ale bez tolerance to asi nejde, nikdo není dokonalý a nikde není ve všem naprostá shoda...my jsme teda navíc s manželem spolu nejdřív rok chodili, pak spolu začali bydlet a teprve po dalších 3 letech dennodenního soužití, jsme se vzali...takže jsme se znali dost dobře a měli jsme dost přesnou představu, jak se ten druhý chová i v těch krizovějších situacích...a dítě jsme měli ještě po dalších 6 letech
|
|
Monika |
|
(2.4.2021 21:35:20) Sněhulko, ale tady skoro všichni přiznávají, že se někdy hádají. Ale neudobřují se, resp. neurážejí se (nebo se necítí ublížení) po těch hádkách natolik, aby potřebovali nějaké speciální udobřovací rituály.
|
margotka78 alias shit-roller |
|
(2.4.2021 22:06:04) Docela závidím. Protože my se hádáme často a já jsem zrovna člověk, který to neumí odfiltrovat. Prostě neumí.
|
TaJ |
|
(2.4.2021 22:10:29) Margotko a kvůli čemu se třeba lidi často hádají? My třeba máme sem tam na něco odlišný názor, ale nejsou to věci, přes které by se nedalo přenést...buď to není nic moc podstatného a nebo si to vyříkáme, co komu a proč vadí a snažíme se najít řešení, abychom byli spokojení oba...ale to bylo spíš ze začátku našeho vztahu, když jsme se sžívali...čím jsme spolu déle, tím méně těch důvodů k hádkám je...protože už tak nějak víme, co tomu druhému vadí, co je pro něj přijatelné a co ne a dokážeme se tomu přizpůsobit a zařídit se podle toho...
|
byvala radka |
|
(6.4.2021 10:01:03) "snažíme se najít řešení, abychom byli spokojení oba" to je asi podstatné bo znám dost vztahů, kde prostě jeden se zakope na svých pozicích a myslí si, že za to může ten druhý nebo jeden ani neví, co se stalo, proč se vlastně ten druhý naštval, a nenechá si to vysvětlit (možná mu vadí ten způsob a už nevnímá podstatu?) musí tam být ochota na obou stranách pochopit toho druhého, jak jedná, co tím myslel, že to má třeba jinak a není to špatně, je to nastavením, temperamentem...
|
|
|
Monika |
|
(2.4.2021 22:12:09) Margotko, ale tak ono záleží, co neumíš odfiltrovat. Já bych něco určitě taky neuměla. Moje sestra mi třeba vyprávěla, že když se s manželem (bývalým) hádali, tak on jí např. řekl, že kdyby nebyla už nebyla podruhé těhotná, tak se chystal odejít, ona po něm "na oplátku" naházela všechny prstýnky, co od něj kdy dostala, včetně snubního ... To jsou strašně silné věci, to se pak těžko jen tak přechází. A je to "jiný level" ve srovnání třeba s hádkami o to, jestli už je potřeba vymalovat nebo to je ještě dobrý ...
|
TaJ |
|
(2.4.2021 22:20:58) Moniko, to jo, to je úplně jiný level a je fakt, že tohle ale svědčí o tom, že ten vztah moc perspektivní není a už předtím nebyl...kdyby byl a kdyby byli zvyklí o věcech mluvit, tak si to mohli vyříkat daleko dřív, třeba i než byla podruhé těhotná... Zatímco tam, kde je ten vztah v pořádku, tak se asi lidi hádají spíš o ty maličkosti, je to spíš výměna názorů, než nějaké útoky, které mají účel toho druhého nějak ranit...
|
Monika |
|
(2.4.2021 22:27:26) TaJ jasně, ten problém byl v komplikovanějších povahách (nebo spíš různých komplh) obou dvou. Když se brali, sestra ke švagrovi dost vzhlížela, on je o 10 let starší, jí bylo 19, když se poznali a 20, když se brali. Bydlet spolu začali až po svatbě, to bylo akorát tak na zlomu (konci) těch "časů", kdy to bylo ještě poměrně normální. A ségra se pak ještě dost změnila, hlavně právě s narozením dětí, získala víc sebejistoty a švagr poněkud spadl z piedestalu...
|
TaJ |
|
(2.4.2021 22:32:12) Moniko, jo, to chápu...proto jsem zpětně ráda, že jsme vyčkávali se svatbou trochu déle a že právě ještě před svatbou jsme měli možnost spolu několik let žít ten normální každodenní život, spolu, celou dobu, řešit příjemné i nepříjemné věci, užívat si, ale řešit i nemoc nebo úraz toho druhého, viděli jsme, jak se ten druhý dokáže postarat a že je to opravdu partner do života... I když je mi jasné, že ani tohle nemusí být záruka, že ten vztah vydrží...naši se brali po roce známosti, bydleli spolu taky až po svatbě, dva roky nato už měli dvě děti a taky jim ten vztah vydržel 25 let, dokud táta neumřel...
|
|
TaJ |
|
(2.4.2021 22:33:18) A taky my jsme se brali, když nám bylo 28 a 32, to je taky dost rozdíl...
|
Dari79 |
|
(3.4.2021 8:46:18) Souhlasím, je to i věkem...
S mým prvním (18-26) jsme se hádali velmi často. Zpětně to vidím jednak právě tou nezkušeností (první soužití, málo peněz, malý prostor) a jednak i mým psychickým naladěním (boj o pozice ve vztahu - by se tomu asi tak dalo říct - nebo snahou (oboustrannou) se převychovat k obrazu svému). Jak jsme se udobřovali, to si už asi moc nepamatuju - nejspíš taky jen prostým vyšuměním... Ale je fakt, že v tomto vztahu jsem měla tu tendenci prosazovat - naštval jsi mě, přijď se omluvit (rozmluvit) jako první... - já to klidně vydržím dýl ... atd. Navíc jsme neměli děti, tak to bylo snazší... Fakt jsme se hodně hádali, křičeli na sebe, já jsem mu jednou dala facku, on mi jednou rozklepl vajíčko (syrové) na hlavu...
S mým mužem jsme se dali dohromady až pak, mě skoro 30, jemu skoro 40, oba už něco za sebou + kompatibilnější povahy + já nějak mnohem víc respektuju "jeho autoritu" - čili nebojuju o pozice, nevychovávám atd. a on je navíc opravdu velmi velkorysý a spolehlivý + nemáme finanční nouzi - čímž odpadá 90% důvodů pro hádku... Vlastně ani nevím, o co bysme se měli pohádat. Jistě mi sem tam něco vadí, ale to mi za to nestojí. Největší krize byla, když já jsem chtěla druhé dítě a on ne - strašně mě štvalo, že nebere moje "argumenty", ale do křičení to nepřerostlo. Ustoupila jsem já, logicky, ono bez jeho souhlasu to moc nejde, ale bojím se, že mu to jednou budu vyčítat (nebo sobě, že jsem na tom netrvala víc - možná, kdybych se rozhádala, trucovala, hrozila rozchodem - ale ne, můj muž by prostě ani na toto neslyšel).
|
K_at |
|
(3.4.2021 9:17:56) Valkýro, pracovala jsi tak, že jsi vyhořela. Chce jinou ženskou, ale žije s tebou v tvém domě... Proč asi? Hrdina. Protože je neschopnej. Akorát hubou umí plácat.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|