TaJ |
|
(20.12.2017 9:53:35) Janinko, jezdíme MHD od synova narození a vždycky máme dohodu, že kdybych nenastoupila, nebo on zůstal na nástupišti, tak buď má vystoupit na další stanici a stát tam a nebo zůstat na té stanici, kde jsme nastupovali, že se pro něj vrátím, prostě že nemá nikam jezdit, abychom se pak někde nehonili... Jinak já měla trochu blbý pocit teď na podzim, když syn odjížděl vlakem na svoji první výpravu se skautem, znal tam zběžně jen pár dětí, bylo jich celkem asi 60, dospělí vedoucí jen dva a zrovna ten jejich s nimi nejel, jel rovnou na místo...když nastupovali, tak pár dětí nastupovalo ještě po vedoucích, syn byl v posledním vagonu vlaku, který, jak jsem se později od něj dozvěděla, v jedné stanici odpojovali, takže si přecházeli do vedlejšího, vedoucí v tom jejich zrovna nebyl žádný...potom ještě jednou přestupovali...už jsem ho viděla, jak v noci bloudí někde na nádraží, bez mobilu, co by asi dělal...no, ale naštěstí si poradili úplně v pohodě
|
TaJ |
|
(20.12.2017 10:07:44) Tuten, on J. potom říkal, že na výpravě na výletech už se počítali apod., ale ten odjezd byl fakt šíleně zmatený, nikdo s nikým moc nekomunikoval, přišlo mi to, že někdo měl ještě dorazit a nakonec nedorazil, takže dvě vedoucí měly na starost celou výpravu...do poslední chvíle nikdo nevěděl, jestli už máme jít na nástupiště nebo jak, prostě fakt děs...byli jsme z toho s manželem dost přešlí, jak jsme ho šli vyprovodit...uklidnila nás až SMS, kterou mi vedoucí poslala, když někdy po desáté večer dorazili na chatu... J. dostal od nás na nádraží příkaz, že se má za každých okolností držet skupiny a kdyžtak jít za tou vedoucí, kdyby něco nevěděl...takže tak nějak vlál s nimi, na chatě na ně už čekal jejich vedoucí, takže pak už to bylo asi ok... ale jinak mi teda přijde, že ani ty malé nijak extra neopečovávají
|
TaJ |
|
(20.12.2017 15:16:18) Tuten, u nás to bylo právě takové první střetnutí s tímhle systémem, takže jsme z toho byli docel vykulení, J. měl na nádraží slzy na krajíčku, ten zmatek, chaos, moc lidí tam neznal...pak už to asi bylo ok, jen ten začátek cesty nebyl zrovna moc super, na to, že to byla jeho první výprava...jinak oni taky šlapali od vlaku potmě pěšky na chatu, cca hodinu, dorazili tam asi v deset večer...no a zpátky jeli v té vichřici, jak nic nejezdilo...takže na první výpravu to bylo pro něj asi trochu drsné, bála jsem se, že přijede s tím, že příště už ani náhodou, ale vypadá to, že dobrý
|
Z+2 |
|
(20.12.2017 15:17:36) Tak to je dobře a docela přejemně mně překvapuje, že jsi to zvládla ty.
|
TaJ |
|
(20.12.2017 15:24:43) Zetko, jako ten první večer, než jsme měli zprávu, že dobře dojeli, byl náročný, stejně jako ten, když se vraceli a nevěděli jsme kdy a čím vůbec dorazí a báli jsme se, aby na ně někde když šli na vlak lesem něco nespadlo, ale to jsme si zase s vedoucími průběžně psali, jak jsou na tom, kde jsou, čím nakonec přijedou a tak... Myslím, že teď už asi přežijeme všechno, i ten letní tábor, bude to jeho první, doteď byl z domova nejdéle 5 dní, tam to budou dva týdny...
|
|
TaJ |
|
(20.12.2017 15:48:36) A že tě to překvapuje...já fakt nejsem tak úzkostná matka, jak to tady někdy vypadá, snažím se ho pořád posouvat, ale znám jeho možnosti a limity a vím, že se na něj nedá spěchat...před rokem by tohle ještě nedal, letos jsem si byla jistá, že to zvládne, jinak by ho neposlala na výpravu do neznáme, kde navíc znal vedoucí i kluky jen tak zběžně vlastně necelé dva měsíce....
|
|
|
|
|
|