Dadyna s mláďaty |
|
(22.9.2017 7:20:14) To musí být hodně náročné Pokud nebyl úplně pohodář ani před příhodou, těžko to bude lepší...je to zjevně jeho povaha a k tomu se přidává asi nezpracovaný současný stav. Jak to zlepšit...ráda bych poradila... asi to bude delší rada, neumím to napsat krátce... V první řadě - komunikuje? Myslím, jednak obecně, zda nemá postiženou řeč - že vám řekne, kolik chce knedlíků, jestli chce čaj, ale i jestli s ním můžete mluvit o tom, co se mu stalo, jak se cítí... možná potřebuje nadávat, aby ze sebe dostal vztek, že je najednou mrzák (tak to často ty lidi vnímají), že už nemůže, co dřív (přece jen ještě není až tak starý...), možná se prostě cítí blbě, že potřebuje tu péči, od manželky, ostatních...řekla bych, že to potřebuje zpracovat /viz definované fáze - popírání, odmítání, negace, vztek.../. Možná to chce hodně trpělivosti, neustupovat mu, když začne nadávat, tak říct: a co tě teda štve nejvíc. Pokud mu to nedělá dobře, neprojevujte mu lítost, mluvte s ním a berte ho, jak jste to dělali předtím. Nastavte ale pevně pravidla - tohle umíš sám, s tímhle pomůžeme, když něco chceš, řekni si... Nebude to lepší hned, pár týdnů to dá, ale ty mantinely vám všem pomůžou. Źádaly jste o příspěvek na péči? Už u vás byly na šetření? Jak mluvil s nimi, s cizími? Nebo jak se choval v nemocnici? Pokud se trošku choval líp,navrhla bych - co nejdřív část péče delegujte na profesionály - kontaktujte pečovatelskou službu ve vašem místě, nasmlouvejte si nějak službu - např. ranní hygienu, koupání jednou týdně...nebo to, v čem to u vás drhne. Jednak na cizí asi nebude tak hnusný, jednak uvidí, že se s tím i vy perete a si z toho nesedtete na zadek. Většinou to prospěje jak těm pacientům, tak hlavně rodině, že do domácnosti, byť na dvacet minut, přijde někdo jiný... CMP ovlivní psychiku hodně - i tak, jak se nedá změřit nebo vidět. Pokud je na tom tak,jak popisuješ,není to asi až tak špatný stav, navíc tím, že rehabilituje, má hlavně vidinu, že to bude lepší, i vy ji máte. Maminku (jeho manželku) někdy nechte, ať si jde, jede, kam chce, ať si dělá, co chce.. pokud třeba ani moc nespí, je to náročné a ubíjející. Třeba se na den vyměňte - ty tam, ona třeba k vám... ať se vyspí, odpočne si a ví, že je o něj postarané...
|
kattynka a 2 čertici |
|
(22.9.2017 14:08:22) Děkuji za info. No domluví se a ne heslovitě. Mluví samozřejmě hůř, ale mluví ve větách, skloňuje jen je mu hůř rozumět. Rehabilituje, cvičí i doma, nahlas čte s dohledem, do toho chodíme na procházky. Myslím, že je to nezpracovaná psychika a navíc ještě velký kuřák momentálně bez cigaret . Levá ruka je slabší, ale posun tam je, nemůže moc nosit věci, ale úchop má. Jemna motorika teda nefunguje, ale na to, že po příhodě nemohl hýbat rukou od ramene je to výrazný posun. Pravá ok. BOhužel, je to člověk od mlada negativní, pesimistický a občas mu něco i ostřejšího ujede, takže o zábavu máme postaráno. Do toho je naštvaný, že je na nás i závislý, je toho víc. Jezdím na 2-3 dny jednou za 14 dní (bydlím 200 km) a pomáhám mámě, aby mohla obstarat svoje věci, šla si zacvičit. Mimo to se tam v týdnu cca obden krátkodobě střídá i bratr, nakupuje zařizuje, pomáhá. Já se snažím pouklízet a postarat. Ale přiznám se, že za dva minulé dny jsem plná negativních emocí. jednou jsem ho i sprdla a pak je nám to všem líto. Všichni toho máme plný brýle. Ale tolik sprostých slov za ty dva dny jsem neměla za poslední rok a to nejsme s manželem taky žádní svatoušci . Nicméně léky budu muset konzultovat, jsem ráda, že mu vysadili ty na diabetes a ještě na dýchání, ale i tak je to koktejl. za 14 dní máme domluvenou cévní ambulanci. Díky všem za starost
|
|
|