| Monty | 
 |
(13.6.2017 21:01:37)
Za osm let, co mám dítě ve škole jsem nikdy neměla potřebu vidět učitele mimo rodičovské schůzky. Resp. jednou jsem to zvažovala jako možnost, ale tam nešlo o "školní" záležitost.
Co vede rodiče k tomu, aby otravovali učitele jsem nikdy tak úplně nepochopila.
|
| Monty |
|
(13.6.2017 21:18:16)
Omlouvám buď zpětně nebo telefonicky/mailem. Požadavek na necvičení po nemocí napíšu do ŽK. Úkoly u nás škola neposkytuje, to si dítě musí domluvit se spolužáky samo. A problémy ve škole si taky musí řešit samo. Já jsem ochotná ulehčovat dítěti ledacos, ale školu ne. To je jeho boj a jeho průprava na život v dospělosti.
Ale jsme holt lidé různí.
|
| Kudla2 | 
|
(13.6.2017 21:20:19)
"A problémy ve škole si taky musí řešit samo."
Nechala bys ho, aby si řešil sám všecko, třeba i šikanu?
|
| Monty |
|
(13.6.2017 21:24:34)
Kudlo,
to by bylo další kolečko o tom, co kdo pokládá za šikanu. Obecně vzato ano, chci, aby si dítě umělo vyřešit i drobné nepohodlí a odlišit jej od trestného činu. V případě trestného činu bych byla samozřejmě nápomocná jeho objasnění a potrestání.
|
| Kudla2 |
|
(13.6.2017 22:08:22)
Monty,
tak já bych zrovna toto řešila ještě daleko předtím, než by to vůbec mělo šanci dosáhnout parametrů trestnýho činu.
|
| Monty |
|
(13.6.2017 22:15:46)
Kudlo,
no a já předpokládám, že do té doby to řeší dítě ve škole a ne doma. Buď samo nebo se obrátí na učitele. Škola má preventivní program proti šikaně, mají na to poradce, kterému se mohou svěřit přímo nebo anonymně. Důvěra dětí k učitelům je ve škole dost důležitá. Učitel bez důvěry je učitel na pytel. Já nechci, aby pro dítě byl učitel někdo, z koho si rodiče můžou dělat boxovací pytel. Ony to pak rády přebírají i děti a pak tu máme šikanované učitele.
|
| Kudla2 |
|
(13.6.2017 22:21:28)
Počkej, tebe by nezajímalo, že by ti dítě chodilo domů nešťastný jak šafářův dvoreček, dokud by mu někdo neprováděl něco, co by naplňovalo skutkovou podstatu trestného činu?
A myslíš, že dítě je schopno tyto věci řešit racionálně, bez emocí a aniž by "zbytečně" vyhledávalo pomoc u někoho blízkého? Vždyť to jsou věci, se kterými si nedokážou poradit ani dospělí.
|
| Monty |
|
(13.6.2017 22:55:36)
Kudlo,
a to nešťastný dítě neumí mluvit nebo jak?
Když má nějaký problém, tak ho snad řekne, ne?
|
| jenny1024 + 2015 + 2017 + 2019 | 
|
(13.6.2017 23:05:13)
Neřekne. Šikanovaný dítě se stydí. Stejně jako dítě zneužívaný nebo žena, kterou doma manžel mlátí. Ono není všechno tak jednoduchý a všechny děti tak strašně samozřejmě soběstačný.
|
|
| TaJ | 
|
(13.6.2017 23:07:12)
Monty, tak možná tě to překvapí, ale jsou děti, které to neřeknou...prostě se stydí, bojí, zvlášť když jim třeba dotyčný něčím pohrozí, jestli to řekne...ne každé dítě je tak vyrovnané, že si to umí jít vyřešit....nebo někdy prostě nevyhodnotí správně, kdy už by to měly někomu říct, kdy už to není legrace a pak už je pozdě a bojí se...buď ráda, jestli takové sebevědomé a samostatné dítě máš, ale myslím, že takových, které tohle neumí, je spousta...
|
| Monty |
|
(13.6.2017 23:22:52)
Tino,
moje dítě nijak extra sebevědomé není, ale umí poznat, kdo se chová jako hovado a zaujmout k tomu postoj. Vím, že to tu není populární řešení, ale umět se bránit třeba i stejnou mincí je celkem praktická dovednost pro život. Proti násilí se vysvětlováním bojuje blbě a hlavně to není efektivní. Prostě to nefunguje.
|
| jenny1024 + 2015 + 2017 + 2019 |
|
(13.6.2017 23:30:29)
"umí poznat, kdo se chová jako hovado a zaujmout k tomu postoj"
Gratuluju. Jsou ovšem lidi (a děti), co to neumí. Existujou, fakt. Například to neumí týrané děti nebo ženy, co je u nich doma domácí násilí. Proto se koneckonců do té situace třeba dostali. Kdyby to dotyční uměli, nebylo by třeba řešit šikanu, domácí násilí atd.
"Vím, že to tu není populární řešení, ale umět se bránit třeba i stejnou mincí je celkem praktická dovednost pro život. Proti násilí se vysvětlováním bojuje blbě a hlavně to není efektivní. Prostě to nefunguje."
Jo, jen ať si to vyříděj ručně! A kdyby byl agresor větší nebo jich bylo víc, mohlo by pomoct přinést si třeba nějakou zbraň.
|
|
| TaJ |
|
(13.6.2017 23:30:34)
Monty a uměl to třeba i jako prvňák, druhák...? Že to rozliší větší dítě, to beru, ale ty malé často fakt ne...a bránit se fyzicky, to je u nás dost těžko proveditelné, při jeho konstituci, takže i kdyby se po nich ohnal, tak to dvojnásobně dostane zpátky...jeden jeho spolužák váží 47 kg...naše dítě 24....
|
| Monty |
|
(13.6.2017 23:51:56)
Tino,
pokud vím, tak už druhý den ve škole vlepil spolužákovi facku, když se do něj navážel.
Syn je introvert, pacifista, nezajímá se o sport, takže nemá bůhvíjakou fyzičku, ale pokud ho něco omezuje, líbit si to nenechá. A že na to slušnost ne vždy funguje taky zjistil poměrně brzo. Někdy ve druhý, třetí třídě vyprávěl, že ho nějaký kluk pořád pošťuchoval, nejdřív si toho nevšímal, pak se ozval, výsledek žádný, tak s ním praštil o zem a měl pokoj. Stejně jako ostatní, které ten kluk provokoval, protože zjistili, co na něj platí. A bylo problému. Většina šikanistů jsou v podstatě srabi a když vidí, že by mohli snadno dostat nakládačku, nechají si zajít chuť. Samozřejmě to nefunguje univerzálně a jsou i jiné, komplikovanější případy, ale proč to aspoň nezkusit, že. Pokud vím, od té doby ve třídě nikdo žádnou agresivní šikanu nezkoušel.
|
|
|
| jenny1024 + 2015 + 2017 + 2019 |
|
(13.6.2017 23:38:55)
Nebo, ještě jinak. Ke mě se spolužáci na základce chovali poměrně ošklivě, i nějaké fyzické násilí tam proběhlo. Dneska by to asi byla šikana, tehdy jsem ten pojem neznala.
1) Neřekla jsem to nikomu. Strašně jsem se styděla, že se mi něco takového může dít. (a ano, uměla jsem mluvit)
2) Připadala jsem si, že nestojím za nic. Že mi to asi patří (ne, nedokázala jsem poznat, že se někdo chová jako hovado a zaujmout k tomu postoj. Myslela jsem si, že si to asi zasloužím)
Protože to nikdo nevěděl, nikdo mi nemohl pomoct, logicky. Ale předpokládám, že kdyby moje okolí vědělo, co se děje (a to zas takový extrémy nebyly, prostě jsem byla neoblíbená, no, trestnej čin to nebyl), pokusilo by se zasáhnout (jestli úspěšně, to je otázka, počítám, že ne).
Pokud by mi moje okolí (třeba matka) sdělilo "vyřeš si to sama", hodně by mi to ublížilo. Vyřešit bych to nedokázala a rozhodně by to bylo naposledy, co bych se jí svěřila s nějakým problémem. Protože proč, když si to mám řešit sama. Myslela bych si, že jí na mě asi moc nezáleží, když je jí jedno, že jsem nešťastná a někdo mi ubližuje.
|
|
|
|
| Kudla2 |
|
(13.6.2017 23:19:02)
Monty,
právě že v této situaci velmi často neřekne - jsou na to celý psychologický rozbory, proč ne, holky to tu už psaly.
A i kdyby to nakrásně řek, tak jsi říkala, že bys nezasáhla, pokud by to nebyl trestnej čin, takže by mu to bylo stejně na houby, protože bys mu doporučila, aby si to vyřešil sám.
Nebo to chápu blbě?
|
| Monty |
|
(13.6.2017 23:26:17)
Kudlo,
chápeš to správně.
Já můžu dát radu, říct jak bych situaci řešila na jeho místě, víc ne.
Pokud by šlo o dítě s handicapem, bylo by to samozřejmě něco jiného.
|
|
| TaJ |
|
(13.6.2017 23:27:12)
Kudlo, já v téhle souvislosti občas řeším to, že paní učitelka jim často na něco řekne "nežaluj"....to je hodně ošemetné, protože jo, kluci u nich jsou takoví divoši a často se poškorpí a zhádají kvůli nějaké hlouposti a chodí si pořád stěžovat...chápu, že když takhle přijdou po dvacáté za den, tak ta tendence k tomu říkat "nežaluj" tam je...jenže když se potom opravdu něco děje, tak synovi zabliká v hlavě kontrolka "nežaluj" a nic neřekne....protože prostě nedokáže rozlišit, že zrovna tohle už je přes čáru...
|
|
|
| K_at |
|
(14.6.2017 5:47:47)
Monty, nerekne. Bohuzel, ale deti jsou ruzne. Zhodnoti jako ublizovani kazde zduchnuti, ale treba slovni sikanu atd hodnoti velmi tezko. Zvlast kdyz to je polozene jako ze legrace. Jsou deti, ktere si ty bolesti zpracovavaji uvnitr sebe. Vidis, ze se neco deje a nejsi schopna zjistit, co to je.
|
|
|
|
| TaJ |
|
(13.6.2017 22:24:28)
Monty, ale to se nedá použít pro každé dítě, třeba můj syn to prostě ve škole kolikrát nikomu ani nechtěl říct, když byl nějaký konflikt, tak se spíš rozbrečel a nebo jenom mlčel a nedokázal ze sebe vypravit nic...a to je u nich ten přístup fakt individuální...takže často něco řekl až doma a na to konto my to pak řešili ve škole s paní učitelkou...u něj je problém, že třeba doteď nedokáže úplně vždycky rozeznat, co bylo ještě z legrace a co už je moc a měl by to nějak řešit...takže ve finále to často vypadalo tak, že když se skutečně něco dělo, tak nic neřekl a naopak si stěžoval, strašně moc řešil...a já se potom složitě dopátrala, že vlastně o nic nešlo a že to jen viděl trochu jinak, než to doopravdy bylo....
|
| Kudla2 |
|
(13.6.2017 22:47:26)
Tino, přesně.
Já si myslím, že nepomoct dítěti, "protože přece nepoběžím hned do školy, když nejde o něco super závažnýho" je dost hrozná věc.
Přece i kdyby o nic nešlo, ale dítě bylo nešťastný, tak proč se za každou cenu bránit tomu promluvit s učitelem? Co je na tom špatnýho? Copak si někdo představuje, že takovej pohovor může proběhnout jedině tak, že tam vlítne rozlícená matka, že jejímu mazánkovi ubližujou a požaduje pro viníky přísnej trest, nebo jak?
|
|
|
|
|
|
|
| Monty |
|
(13.6.2017 21:26:41)
Kdoto,
ani na prvním stupni škola úkoly neposkytovala. Možná v případě dlouhodobé nepřítomnosti, u týdenní nemoci ne.
|
| Monty |
|
(13.6.2017 21:35:41)
Kdoto,
to u nás požadovali taky, ale sháněli jsme to rovnou od spolužáků. Přiznám se, že by mne vůbec nenapadlo si pro to jít k učitelce.
|
| K_at |
|
(13.6.2017 21:39:12)
Monty, a ke komu jinemu??? Dite chybi, napisu ucce a ona zada ucivo na prislusnou dobu...
|
| Monty |
|
(13.6.2017 21:44:57)
Kat,
no tak moje dítě nikdy moc nechybělo, takže to nebylo potřeba řešit. Těch pár dní, co kdy chyběl si dopsal od spolužáků zpětně. A jedinkrát, kdy chyběl déle po operaci slepáku to bylo v červnu, takže už to neřešil vůbec.
|
| K_at |
|
(13.6.2017 22:10:26)
Jo, takze spis nebylo treba to resit. To vis, my s cca 170 hodinami v pololeti prvni tridy.... 
|
|
|
|
|
|
|
| TaJ |
|
(13.6.2017 21:41:02)
U nás to s úkoly při nemoci funguje tak, že napíšu paní učitelce mail, že je syn nemocný a ona nám napíše, co probírají a co si má případně doplnit...ale bylo to většinou spíš ve stylu, co si máme opakovat, než že by dopisoval pracovní sešity, to jsme skoro nikdy nemuseli, většinou si to pak dopisoval, když v hodinách měl něco hotové dřív...tak si dodělával cvičení, co neměl hotová...
|
|
| Lída+4 |
|
(13.6.2017 21:52:13)
"Doplněné učivo" znamená v tomto pojetí co přesně??? My jsme to na prvním stupni nikdy neřešili, děti moc nechyběly, a většinou se to stejně nepotřebovaly nějak zvlášť doučovat. A pokud by v jejich případě někdo trval na dopisování VŠEHO, nejspíš by se mi to vůbec nelíbilo.
|
| TaJ |
|
(13.6.2017 21:57:25)
Lído, přesně, u nás mívají na konci roku taky spoustu cvičení v pracovních sešitech nevyplněných, důležité je, že tu látku ovládají...syn si to pak někdy dopisuje sám od sebe, když ho o prázdninách popadne "učící" nálada
|
|
| Lída+4 |
|
(13.6.2017 22:21:55)
Kdoto, to se mi právě nestalo, že bych na prvním stupni musela některý z dětí během nemoci něco doučovat. Prvouka - primitivnosti, který znaly už dávno. Angličtina - naprostý základy, nebylo co řešit. Matika - všechny počítaly bez problémů, aspoň na tom prvním stupni jo.
Vážně jsem neměla problém nechat dítě doma týden nebo dva, a nic do školy přitom nedělat. Naopak mě obvykle učitelky nabádaly, ať je nechám v klidu a neřeším to.
|
| Lída+4 |
|
(13.6.2017 22:45:00)
 Z prvouky jsem fakt nepostřehla nic, co by děti z domova neznaly.
|
| Inka ..|-.|-.-|.- | 
|
(13.6.2017 22:55:34)
V prvouce jsem taky nic nového nepostřehla, syna to nudilo.
|
|
| TaJ |
|
(13.6.2017 23:03:28)
Lído, u nás jsem v první a druhé třídě o prvouce skoro nevěděla....teď ve třetí tam mají takové to dělení rostlin (obiloviny, pícniny...), živočichů apod. a je tam spousta pojmů, které neznal...třeba znal ty věci, ale neznal pojmy...navíc si to jen tak z hodiny prostě nepamatuje, takže letos poprvé narazil, že se musí doma něco učit (jako on se to naučil pak rychle, ale do té doby nebyl prostě zvyklý biflovat nějaké pojmy)...
|
|
|
|
|
|
V její náručí
Putování adventemProstějov 
Zapomenutý příběhHodonín 
Vánoční koncertPraha 1 
Vánoční Rybova mše na KuksuTrutnov 
Vánoční slavnostiLiberec 
Putování adventem
Zapomenutý příběh
Vánoční koncert
Vánoční Rybova mše na Kuksu
Vánoční slavnosti
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)