Ropucha + 2 |
|
(12.6.2017 20:47:34) Sam, já sama jsem také nafrněná panička, navíc introvert, takže tě svým způsobem chápu, ale tvé představy jsou naivní. Nemyslím, že se ve věznicích hraje na "lepší" lidi. Že je absence soukromí a nutnost žít ve společnosti, kterou si člověk nevybral, ten největší trest, to říká jedna dívka i přímo v tom dokumentu. Tak to logicky je. Musíš asi úplně odhodit svou povýšenost, zapomenout na to, co jsi byla venku, a fungovat podle nových pravidel, chceš-li přežít. A na svůj způsob myšlení musíš zapomenout i při souzení lidí ze sociálního dna, oni vyrostli a žijí v úplně jiném vesmíru, tam jsou tvé "logické" závěry neaplikovatelné.
|
Sam01 |
|
(12.6.2017 21:34:42) Anett, Prave to, ze uplne musis potlacit sve ja, abys prezila je asi ten nejvetsi trest pro normalniho cloveka. Ja si vubec neumim predstavit, jak bych s takovymi lidmi mohla koexistovat. Vubec nevim, o cem bych se s nimi mohla bavit. Nase zivotni hodnoty jsou natolik rozdilne, ze mi pripada nemozne ve spolecnosti takovych lidi stravit hodinu natoz pak treba nekolik mesicu ci let. Uplne chapu tu Michaelu co v tom dokumentu vystupuje. Myslim, ze to musi byt hrozny sok ocitnout se najednou v takovem uzavrenem prostredi.
|
Ropucha + 2 |
|
(12.6.2017 22:25:28) Sam, já ti rozumím, takhle to asi cítí většina lidí z druhého konce sociálního spektra. Pro mě je trauma (s mírnou nadsázkou) i jízda autobusem, takže to chápu naprosto Ale jsem přesvědčená, že člověk by v pudu sebezáchovy rychle přepnul a přizpůsobil se, protože nic jiného by prostě nezbývalo. Slabším jedincům by se to možná časem podepsalo na zdraví, nevím, ale ve věznicích seděla řada politických vězňů a vyrovnali se s tím, protože museli.
|
Ropucha + 2 |
|
(12.6.2017 22:54:50) Jitys, ten seriál neznám, ale vybavují se mi různá vyprávění právě politických vězňů, mužů i žen, jak přežívali kriminály. Chápu to tak, že tam jde prostě rozmazlenost a povýšenost okamžitě stranou, všichni jsou tam na jedné lodi a musí fungovat podle tamních pravidel.
|
. . |
|
(12.6.2017 23:01:57) Zatímco v socce si můžeš svoji rozmazlenost a povýšenost klidně ponechat
|
Ropucha + 2 |
|
(12.6.2017 23:06:08) Slupko, přesně tak, tam se mohu statečně ofrňovat, když vím, že za chvíli vystoupím a půjdu si po svých (a dlouho zase do autobusu dobrovolně nevlezu )
|
|
|
Marika Letní |
|
(12.6.2017 23:03:15) Anett - Přítelkyně z domu smutku stojí za vidění. Je dle knihy Evy Kantůrkové, inspirované jejími vlastními zážitky, když byla stíhaná z politických důvodů.
|
Ropucha + 2 |
|
(12.6.2017 23:07:08) Marko, díky za doporučení. Mně je ten název povědomý, ale nikdy jsem to neviděla ani nečetla.
|
Kudla2 |
|
(12.6.2017 23:25:37) No tak mně to taky uniklo, sice vím, o co jde, ale nedívala jsem se záměrně. Asi mám na takový věci špatný nervy.
|
|
Ropucha + 2 |
|
(12.6.2017 23:26:23) zefýr, já jsem beznadějný televizní ignorant, dívám se minimálně. Už od mala bývám tradičně mimo, když se mluví o nějaké televizní klasice, nemám to nasledované Tady se chytám, protože jsem se připletla k pár minutám toho dokumentu, o němž píše Sam, tak se hned radostně zapojuji, když jsem výjimečně v obraze
|
|
|
|
|
|
|
|